ÚSPĚCH ČESKÉHO INŽENÝRA V INDII
(Zpěvohra)
Hudbu rekonstruoval Jan Klusák
Osoby:
KRIŠNA, indický plantážník
COLONEL, britský plukovník
VANĚK, český inženýr
WAGNER, německý inženýr
Předehra
(Terasa indického paláce, obklopeného bujnou vegetací. Uprostřed scény stojí cukrovarnický difuzér s pohyblivými kolečky a pístem. Zleva ční do jeviště chobot a nakročená noha slona. Pod nohou leží spoutaný německý inženýr Wagner. Nad ním stojí rozhořčený indický plantážník Krišna. Vchází britský guvernér plukovník Colonel.)
KRIŠNA:
Kdo podvedl, ať skoná!
Teď zhyneš sloní tlapou!
COLONEL:
Zadržte toho slona!
KRIŠNA (vztekle):
Přichází plukovník s mapou.
COLONEL:
Jsem britský guvernér plukovník Colonel. Copak se tady děje?
KRIŠNA:
Zde tento Němec podvésti mě chtěl a teď se právem chvěje!
WAGNER:
Das ist doch die erste Phase!
KRIŠNA:
Každý podvod přijde draze!
COLONEL:
Tak moment, my dear…
Když se hádáme, když se perem,
poradíme se s guvernérem.
Když je zmatek, když je mela,
zavolejte Colonela.
Plukovník Colonel
v bílých šortkách
řekne good, řekne well
a vše je all right.
Plukovník Colonel
v bílých šortkách
zapálí si Pall Mall
a vše je all right.
Na plantáži slunce praží,
z vedra často vzpoura vzniká.
Nechcete-li tuto zažít,
zavolejte plukovníka.
SBOR:
Plukovník Colonel
v bílých šortkách…
COLONEL:
A nyní, oč tu běží,
proč ten člověk tady leží?
WAGNER:
Ich bin Ingenieur Wagner
und diese Maschine ist Diffuseur.
KRIŠNA:
A kde je ten cukr?
WAGNER:
Das ist doch die erste Phase!
KRIŠNA:
Povolal jsem ho z Berlína,
vybudoval jsem vlečku.
A tahle jeho mašina
vyrábí jenom břečku.
WAGNER:
Das ist doch die erste Phase!
Eine komplette Zuckerfabrik
ist noch nicht fertig.
KRIŠNA:
A kde je ten cukr?
WAGNER:
Das ist doch die erste Phase!
COLONEL:
Nerozčilujte se, please!
KRIŠNA:
Jen kdybyste si líz! To přece není cukr!
COLONEL:
Tiše, tiše, přátelé,
já slyším tóny veselé!
(Zdáli zní píseň.)
VANĚK:
Andulko šafářova,
husičky nemáš doma.
Husy jsou v ječmeně,
Andulko, vyžeň je.
COLONEL:
Kdo to sem spěchá, kdo to sem míří?
Takhle přec chodí čeští inženýři!
VANĚK (vejde):
Přeji vám dobrý den vespolek.
Jezte chléb značky Odkolek!
Jsem český inženýr Vaněk
od firmy Kolben a Daněk.
COLONEL A KRIŠNA:
Tak to je výborné, tak to je výborné!
Je nám třeba rady odborné.
VANĚK:
O jaké jedná se téma?
Mohl bych viděti šéma?
KRIŠNA:
Kdepak šéma! To on nemá.
COLONEL:
Kdybyste na to laskavě mrkl,
mělo to vyrábět cukr.
WAGNER:
Ich bin Ingenieur Wagner
und diese Maschine ist Diffuseur.
VANĚK:
Es freut mich sehr.
Wie geht es, lieber Herr?
WAGNER:
Das ist nur die erste Phase!
COLONEL:
Posaďte se, jak je v Praze?
VANĚK:
Sednu si. Jsem znaven chůzí.
Co nového v Praze?
Kolben a Daněk provedli fúzi.
Jsme teď jedna velká fabrika
a konkurence naříká.
COLONEL:
Tyhle české monopoly
na kolena Němce skolí.
Na kolena,
KRIŠNA:
na kolena,
COLONEL:
na kolena,
OBA:
na kolena.
WAGNER:
Ich bin ein echter Zuckerfachmann,
mein Chef ist Fabrikant Bachmann.
Das ist eine seriöse Firma.
VANĚK:
Pánové, jen tak mezi náma čtyrma:
Nemám nikterak v úmyslu
hanobit pověst německého průmyslu.
Já sám mám od Zeisse kukr.
Chcete-li však dobrý cukr,
pošlete hned Němce domů,
svěřte práci – víte komu?
COLONEL A KRIŠNA:
Pověz, pověz, komu, komu?
VANĚK:
Chytré hlavičky, zlaté ručičky,
to jsou čeští inženýři.
SBOR:
Chytré hlavičky, zlaté ručičky,
to jsou čeští inženýři.
VANĚK:
České matičky, šroubky, hřebíčky
slávu české práce šíří.
SBOR:
České matičky, šroubky, hřebíčky
slávu české práce šíří.
VANĚK:
Jdu například Novým Yorkem,
lidi padají tam horkem.
Mně to nedá žádnou práci
zařídit jim ventilaci.
Jdu například Reykjavíkem,
chvět se zimou je tam zvykem.
Mně to nedá žádnou práci,
stavím kamna nasýpací.
SBOR:
Chytré hlavičky, zlaté ručičky,
to jsou čeští inženýři.
České matičky, šroubky, hřebíčky
slávu české práce šíří.
VANĚK:
Jdu například Buda…
