Postrach Chicaga

5

Zpráva se rozletěla Chicagem jako blesk: Shaun O'Donnell ji dostal. A byla to zpráva velice důležitá, protože Shaun platil za hlavouna mezi malými pohlaváry; představoval jistou dávku moci; byl to náčelník, na kterého se obraceli menší gangsteři se žádostí o materiální podporu nebo ochranu. Stačilo jeho jediné slovo a oběti umíraly rychle a často za hrozných okolností.

Shaun oloupil před časem Perelliho o jeho mladého přítele tak odvážným způsobem, že se o události mezi gangstery dlouho hovořilo. Perelli seděl se svým přítelem Amigem ve svém bytě, když tu odvolali hosta k telefonu. Od té doby Amiga nikdo nespatřil. Našli ho v rozptýlených plantážích blízko Burnham Road a skoro ho nemohli ani poznat. Pachatelé ho zastřelili a mrtvolu spálili v nehašeném vápně. Tony se tehdy rozhodl, že se bude raději tvářit, jako by se nic nestalo: přátelství nikdy nesmí být na překážku obchodu.

A teď byl Shaun mrtvý; u jeho ženy se zcela nečekaně projevily typicky ženské vlastnosti; vybuchovala hysterickými záchvaty, plakala a křičela, že je to podlá vražda; přede dveřmi čekalo auto detektiva Harrigana, které ji mělo odvézt do nemocnice U milosrdných bratří, kde ležel Shaun. Nikdo mu nemohl pomoci, leda narychlo přivolaný kněz.

Malý duchovní stál s Harriganem u lože raněného, který už nenabyl vědomí. Zablácený policista na motocyklu, který mrtvolu našel, tu postával jako nezúčastněný divák. Bylo to dost divné, ale po celá dlouhá léta své služby se ještě nikdy nesetkal tváří v tvář s gangsterskou přestřelkou.

Lékař v bílém plášti, chladný, velmi schopný, poněkud lhostejný, myslel jenom na to, že skončí o půlnoci a že pak má schůzku se svou dívkou v Blackstonu, kde lékařský spolek pořádá taneční večírek. Měl proto dost času a trpělivě čekal na nevyhnutelný konec.

O události se nejdříve dověděl Harrigan. Musel nejprve vykonat několik zbytečných formalit a jejich marnost ještě zdůraznil kněz, když se šeptem zeptal:

"Máte tušení, kdo to udělal?"

Lékař zaslechl šepot, rozhlédl se, usmál se a přikývl. "Můžete klidně mluvit nahlas; pacienta nerušíte, stejně vás neslyší. Podle mého názoru se mu ještě vrátí vědomí, ale ne na dlouho."

Kněz si dlouze povzdychl. Také on se poprvé setkal s takovým způsobem odchodu ze života. Byl mladý, odchovanec Říma, idealista, a v Chicagu se teprve zabydloval. Jeho ideály se shodovaly s reakcemi, jež mohl očekávat od svých oveček - a tyto reakce nebylo ani vidět, ani slyšet. Mluvil anglicky se slabým cizím přízvukem; jednou se vrátí do Říma a do klidného biskupství; protože byl šlechtic, prošel nákladným vzděláním a byl předurčen k vysokým hodnostem.

"Hrozné zločiny, ani trochu jim nerozumím!" Tvářil se zmateně. "Každý týden čtu v novinách o podobných vraždách. Je to strašné! Tak tedy vypadá přestřelka mezi bandami?"

Harrigan pomalu přisvědčoval. "Ano. Patřil k tlupě Mika Feeneye."

Kněz pohlédl na umírajícího. "Znám ho. Páter Romani mi ho představil. Shaun O'Donnell? Ovšem, býval ministrantem v katedrále Svatého jména.…