18
Bytem se stále linula vůně kávy. Vrátili se hned po jídle bez ohledu na prastarou tradici, která velela dát si ještě v klidu kávu a zákusek. Bourne měl před sebou hodně práce. I ta krátká přestávka mu však vlila do žil nový elán a také umožnila jeho podvědomí zpracovat nové informace.
Vešli do bytu bok po boku. Směsice citrusové vůně a pižma z ní stoupala jako mlha z řeky. Nemohl si pomoci a zhluboka ji vdechoval do plic. Nechtěl se však zbytečně rozněžnit, a tak se v duchu pochmurně vrátil k bezprostředním úkolům.
„Všimla jste si těch popálenin, ran, bodnutí a otlaků na těle Lászlóa Molnára?“
Oklepala se. „Ani mi nemluvte.“
„Mučili ho. Trvalo to hodiny, možná dokonce pár dní.“
Podívala se na něj zpod rovného a vážného obočí.
„Což znamená,“ pokračoval, „že mohl vyzradit místo pobytu doktora Schiffera.“
„A taky nemusel,“ odtušila. „I to by byl důvod ho zabít.“
„Ale na tohle se my dva spoléhat nemůžeme.“
„Jak to myslíte ‚my dva‘?“
„Dobře, já vím, odteď jedu na vlastní pěst.“
„Snažíte se ve mně vzbudit pocity viny? Zapomínáte, že nemám na nalezení doktora Schiffera žádný zájem.“
„Ale kdyby padl do špatných rukou, mohlo by to znamenat katastrofu pro celý svět. Ani to vás nepřesvědčí?“
„Jak to myslíte?“
Chán sedící v autě z půjčovny si přitiskl sluchátko k uchu. Jejich slova slyšel naprosto čistě.
„Alex Conklin byl vynikající technik – byla to jeho specialita. Podle toho, co jsem zjistil, uměl plánovat a provádět složité mise líp než kdo jiný. Jak už jsem říkal, stál o doktora Schiffera tolik, že ho doslova ukradl z přísně tajného programu ministerstva obrany, přivedl ho do CIA a pak ho nechal rychle zmizet. To znamená, že ať Schiffer pracoval na čemkoliv, bylo to tak důležité, že měl Alex starosti, aby se mu nic nestalo a snažil se ho chránit. A jak se ukázalo, měl pravdu, protože někdo doktora Schiffera unesl. Díky akci, kterou pro něj rozjel váš otec, se ho podařilo zase osvobodit a ukrýt na místě, o němž věděl jen László Molnár. Teď jsou váš otec i Molnár mrtví. Rozdíl je v tom, že Molnára ještě před smrtí mučili.“
Chán si s rozbušeným srdcem poposedl. Její otec? Mohla ta žena s Bournem, které předtím nevěnoval pozornost, být opravdu Annaka?
Annaka stála v kruhu slunečního světla pronikajícího arkýřovým oknem. „Na čem podle vás doktor Schiffer pracoval, že to všechny tyhle lidi tak zajímalo?“
„Já myslel, že vám doktor Schiffer vůbec nic neříká,“ ucedil Bourne.
„Nechte si ty jízlivosti a odpovězte mi.“
„Schiffer je přední světový odborník na chování bakteriálních částic. To jsem zjistil z internetové diskuze, které se Molnár účastnil. Říkal jsem vám to, ale vy jste byla příliš zaměstnaná hledáním mrtvoly chudáka Molnára.“
„To je jako byste na mě mluvil španělsky.“
„Vzpomínáte na web, který Molnár navštívil?“
„Antrax, argentinská hemoragická horečka…“
„Kryptokokóza, plicní mor. Ten hodný pan doktor možná pracoval se všemi těmi biologickými látkami nebo něčím podobným, případně ještě horším.“
Annaka na něj chvíli zírala a pak zavrtěla hlavou.
„Myslím, že Alexe zaujalo a taky vyděsilo spíš to, že doktor Schiffer vynalezl zařízení, které by se dalo použít jako biologická zbraň. Pokud je to pravda, Schiffer má věc, která je pro teroristy jako svatý grál.“
„Panebože! Ale to je jen domněnka. Kde berete jistotu, že je pravdivá?“
„Musím prostě pátrat dál,“ řekl Bourne.
„Ale netuším, jak Schiffera najdeme.“ Obrátila se a vykročila ke klavíru, jako by to byl nějaký talisman, který ji ochrání před zlými silami.
„Teď jste promluvila v množném čísle.“
„Přeřekla jsem se.“
„Takřka freudovsky.“
„Nechte toho,“ odsekla.
Už ji poznal dostatečně na to, aby věděl, že nežertuje. Vykročil a usedl za psací stůl. Uviděl síťový kabel spojující její přenosný počítač s internetem.
„Mám nápad,“ řekl. A pak si všiml těch škrábanců. Slunce dopadalo na leštěné dřevo klavírní stoličky v takovém úhlu, že zvýraznilo několik čerstvých rýh. Zatímco byli pryč, někdo tu byl. Ale z jakého důvodu? Porozhlédl se po dalších p…
