thriller

Malcolm získal v Ritzu apartmá se dvěma ložnicemi s pohledem na Green Park. Jak jsem poznal ze zbytků na bíle prostřeném servírovacím stolku, dal si k obědu štrasburskou paštiku a rybu. Také vypil půl láhve Krugu. / „Tak co, ještě se třeseš?“ zeptal jsem se a postavil mu aktovku k nohám. / „Nesledoval tě někdo?“ zeptal se. / „Ne, nesledoval.“ / Snažil se, seč mohl, aby se zdálo, že už je úplně v pořádku, ale já tušil, že se ve vlaku na zpáteční cestě nepochy…

Farma Zefyr byla skutečně jako středověká pevnost. Kolem budov postavili asi dva metry vysokou pevnou prkennou ohradu s bránou, za kterou by se nemusel stydět ani hrdý Alcazar. Seděl jsem líně ve voze u protějšího chodníku a čekal, až se vrata otevřou. / Čekal jsem a čekal, až mi začínala větrovkou pronikat zima až na kůži a ruce i nohy jsem měl jako led. Zatímco jsem čekal, přešlo kolem brány po úzkém chodníčku jen několik lhostejných chodců. Čekal…

Následující ráno jsem se probudil se skuhráním. Všechny svaly jsem měl bolavé, lály mi za bláhovost, s jakou jsem se předváděl. Šoural jsem se k vozu, ale v hale jsem narazil na Nashe, O’Haru a Moncriefa, kteří se tam o něčem zřejmě dohadovali. / O’Hara, místo aby mi popřál dobré jitro, řekl: „Jste pěknej cvok, je vám to jasný?“ / Zadíval jsem se otráveně na Moncriefa. „To máš těžký, tady se nic neutají, však to znáš,“ řekl omluvně. „Sám to taky vždyck…

O dva dny později jsem se opat vracel do budovy Rad-nor a spol. Sel jsem hlavním vchodem, zastíněným balkónem na viktoriánských pilířích, a cítil v sobš určitě víc energie, než když jsem odsud naposledy odcházel. / Slečna v centrále mě halasně vítala a já šel rozjařeně nahoru po točitých schodech; skoro jsem si pohvizdoval. V dostihovém oddělení na mě čekala záplava uvítacích projevů a poznámek, některé ne zrovna slušné. Nejvíc mě překvapilo, že jse…

Oheň potřebuje vzduch, aby hořel. Jestliže zamezíme přístup kyslíku, oheň v uzavřeném prostoru vyhasne. Stav věcí byl tehdy stejný jako v uzavřeném pokoji, kde něco doutná. Dohromady nic by se nestalo, kdybychom se nepokoušeli najít Simona. Když jsme se konečně dopátrali stopy, jako bychom otevřeli dveře dokořán. Dovnitř vproudil čerstvý vzduch a z uhasínajících oharků vyšlehly plameny. Vznikl požár. / V pátek, den po Zlatém poháru, přetrvávalo krás…

Na letiště v Heathrow mi přišel naproti jeden z hochů Hughese-Becketta a odvezl mne na takzvané „hlášení po splnění úkolu“. Podle mého je to pěkná pitomost. Cestou jsem nepřestával kašlat a protestovat. Hughes-Beckett se mi neupřímně omluvil a nabídl mi sklenku šery, zatímco já potřeboval svůj spolehlivý životabudič, čtyřnásobnou whisky. / „Nepočkalo by to do zítřka?“ zeptal jsem se a třásl se horečkou. / „Princ se s vámi chce sejít dopoledne při dosti…

Z venkovského časopisu Cheshire Life přišel dopis: / „Napište pro nás povídku. “ / Zeptal jsem se: „O čem?“ / “ Tak asi tři tisíce slov.“ / Bylo to v zimě. Projížděl jsem tehdy často přes jeden kopec, kde ve vyhloubené díře v zemi žil nějaký tulák. Napsal jsem tedy povídku o tulákovi v zimě. / Je to vyprávění o tom, jak snadno lze ukrást koně přímo z dražeb. / Nepokoušejte se o to! / Tulák byl prochladlý až na kost. / Teplota vzduchu i půdy se blížila k bodu mrazu a nad…