Pole pro třináct (Dick Francis)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Haigova smrt

Co kdyby... bývá častým základem smyšleného příběhu. Co kdyby Haig zemřel v nevhodném, nečekaném okamžiku?

Mohla by vzniknout celá změť zápletek, já vám však nabídnu jen tři.

Christopher Haig přejížděl holicím strojkem po okrajích své dolní čelisti a nezúčastněně sledoval výsledky své činnosti v zrcadle. Netušil, že tak činí ve svém životě naposledy.

Christopher Haig měl silné černé vousy a připadalo mu to nefér, protože vlasy na temeni mu už neúprosně řídly. Povzdychl si, srovnal na obou stranách hranici vlasů a vousů před ušima a vyfoukal oholené zlomky strniska ze strojku do pečlivě k tomu účelu připraveného igelitového sáčku.

Jak Christopher Haig dospěl do středního věku a začalo mu narůstat bříško, litoval, že se v životě neodvádí víc, že se bláznivě nevydal na cestu kolem světa v horkovzdušném balonu, že nestrávil léto v Antarktidě fotografováním tučňáků nebo že se nepustil na kánoi po řece Orinoko až k vodopádům Salto Angel. Pracoval den za dnem poctivě a zodpovědně jako poradce v oboru výživy zvířat a jeho jedinou náhradou vzrušujících dobrodružství byla funkce cílového rozhodčího na dostizích.

Onen pátek už se těšil na ruch a zmatek jarních dostihových dní ve Winchesteru. Těšila ho i cesta vozem do Winchesteru (domov mu připadal pustý poté, co ho žena opustila kvůli jednomu potrhlému opraváři televizorů). Radoval se z jízdy, ze slunečních paprsků dopadajících na pučící, probouzející se stromy. Žil bez své ženy spokojeně (upřímně řečeno se mu ulevilo). Uvažoval cestou o tom, jak se vlastně dostat na Aljašku a jak získat psí spřežení, nebo jak si zařídit, aby se mohl vydat na cestu napříč nekonečné, rudé pouště uprostřed Austrálie. Dokázala by to vůbec zařídit obyčejná cestovní kancelář?

Byl od přírody velmi pečlivý a proto si v duchu taky pečlivě a prozíravě na své vysněné cesty balil věci. Přemýšlel, zda by sněžnice posloužily jak na sněhu, tak na jemném pouštním písku. Rozhodl se, že by si pro dlouhé večery s sebou vzal zvukové nahrávky knížek. Podobné touhy a sny zaplňovaly volné chvíle jeho poctivých, prospěšných pracovních dní.

Byl jedním z patnácti cílových rozhodčích, kteří byli povoláváni, aby určili vítěze dostihu a rozhodli o umístění dalších koní. Protože takových rozhodčích bylo patnáct, ale dostihů se patnáct za den běželo zřídka (většinou jich denně nebývalo víc než čtyři, s výjimkou svátků), byla pro Christophera Haiga příležitost působit jako rozhodčí vzácné, nečekané a velmi vítané potěšení. Kdy a kam bude vyslán se většinou dozvídal až skoro na poslední chvíli. Žádný z cílových rozhodčích neměl stálé závodiště, kde by působil.

Christopher Haig vzpomínal s nostalgií na staré časy, kdy bylo slovo rozhodčího zákonem. Jestliže cílový rozhodčí řekl: "Vítězem je ten a ten," pak vítězem byl, i kdyby se polovina dostihových diváků proti jeho rozhodnutí bouřila a považovala je za "ptákovinu". Ty doby minuly. Cílové kamery jasně vypovídaly o krátké hlavě, a soudce výsledek jen oficiálně zveřejnil. Je to nepochybně spravedlivější, pomyslel si Christopher Haig, ale už to není ono.

Cílová kamera při posledním dostihovém dni ve Winchesteru vynechala (elegantněji řečeno šlo o poruchový výpadek). Potkalo to však jiného rozhodčího, Christophera Haiga ne. Ted prý už zjednali nápravu, cílová kamera je v pořádku a byla opakovaně přezkoušena. Škoda, pomyslel si Haig.

Chris Haig zaparkoval (naposledy) na parkovišti pro "funkcionáře" a sebevědomě kráčel k vážnici (do samého středu oficiality). Zdravil se vpravo i vlevo se strážnými a s přijíždějícími jezdci.

Ten den se cítil mimořádně dobře. Cítil, jako by se v něm probouzelo jaro jako v přírodě, a pomyslel si - jako už mnohokrát - , že je nejvyšší čas změnit způsob života, protože mu dozajista zbývá ještě dobrých třicet let. Nutkání ke změně bylo jasné - kam však zamířit, zůstávalo v mlhách. Byl by žasl, kdyby tušil, že na všechny plány je pozdě.

Rozhodčí vítali Christophera Haiga jako vždy s úsměvem, vítal ho i startér, rozhodčí u váhy a …

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023