thriller

Na pohled nebylo na Klausovi Winzerovi nic, z čeho by se dalo soudit, že byl někdy v SS. Za prvé byl hodně pod předepsanou míru metr osmdesát, za druhé byl krátkozraký. Ve čtyřiceti byl obtloustlý a bledý, s chmýřovitými světlými vlasy a nesmělým vystupováním. / Po pravdě řečeno, měl za sebou nejpodivnější kariéru z těch, kdo kdy oblékli uniformu SS. Narodil se roku 1924 jako syn jistého Johanna Winzera, řezníka ve Wiesbadenu, specializovaného na ve…

Více
  • 13. 5. 2023

Janovský přístav se koupal v odpoledním slunci, když Cat Shannon a Kurt Semmler zaplatili taxi a Němec vedl svého zaměstnavatele podél mol tam, kde byla připoutána motorová loď Toscana. Stará loď pro pobřežní dopravu byla skryta za dvěma malými dopravními loděmi, které byly po jejích bocích, ale to nebyl problém. Pro Shannona a jeho účely byla velká až dost. / Na přídi byl malý kolizní prostor a více jak metrový schod na hlavní palubu, v jejímž stře…

Více
  • 13. 5. 2023

Zvuk hlasu z nahrávky vycházel z malé mešity, vybudované naproti luxorskému chrámu. Eriku probudil z neklidného snu. Utíkala před nějakým neviditelným, ale děsivým stvořením, a nemohla se pořádně hýbat. / Když procitla, byla zamotaná v přikrývkách a uvědomila si, že se musela zmítat a převracet. / Vylezla z postele a otevřela okna ranní svěžesti. S čerstvým vzduchem ve tváři noční můra zmizela. Rychle se omyla houbou vestoje ve vaně. / Bůhvíproč netekla h…

Více
  • 13. 5. 2023

Sehnutá kupředu, s deštníkem namířeným Proti větru razila si Laurie zvolna cestu vzhůru po Devatenácté ulici. Zdálo se jí až k neuvěření, že se počasí mohlo ze dne na den tak změnit. Nejenže fičel vítr a pršelo, ale i teplota během noci prudce poklesla až téměř k bodu mrazu. Laurie si na to vytáhla z krabice opatřené proti molům zimní kabát. / Stála na rohu a marně mávala na těch pár taxíků, které projížděly kolem: všechny byly obsazené. Když už svo…

Více
  • 13. 5. 2023

11. květen 2001, 00:37 hod. / „Joanno Meíssnerová a Deborah Cochraneová!“ Hlas se s ozvěnou odrážel od průčelí budovy. „Nemá smysl tuhle hru na schovávanou prodlužovat. Přece nechcete, abychom vás po budově hledali se psy, což samozřejmě uděláme, jestli samy nevyjdete ven. / Bookfordská policie je už na cestě. Opakuju! Okamžitě vyjděte ven!“ / „Tolik pokud jde o naše pečlivě vybraný falešný jména,“ utrousila Deborah. / „Kdybych věděla, že nás předají bookfor…

Více
  • 13. 5. 2023

neděle 18. ledna / KIM ZVEDL chorobopis Harveyho p Arnolda a otevřel jej. Nebylo ještě ani osm hodin a sestry si předávaly hlášení. Kim měl jejich místnost pro sebe. / Kromě něj v ní byla jen sekretářka oddělení. / Prohlédl si poznámky sester, týkající se průběhu předchozího dne a noci. Potlačil úsměv. Z některých zápisů bylo zřejmé, že paní Arnoldová obtěžovala sestry stejně jako jeho. Především však bylo zřejmé, že se panu Arnoldovi daří dobře. Svědčily…

Více
  • 13. 5. 2023

Kolem třetí hodiny ráno nejezdila po ztemnělých ulicích Salemu skoro žádná auta a Dave Halpern měl pocit, že mu patří celý svět. Už od půlnoci se bezcílně projížděl ve svém červeném chevroletu Camaro z roku 89. Dvakrát už byl v Marbleheadu, jednou dokonce zajel do Danversu a projel Beverly. / Davovi bylo sedmnáct a chodil na salemskou střední školu. Auto získal díky odpolední brigádě u místního McDonalda a velké půjčce. V současnosti to byla jeho ne…

Více
  • 13. 5. 2023

Hory se začaly otřásat hřměním, jaké dovede způsobit jen člověk. Tady se válka sice zdála ještě velmi vzdálená, neboť nad věkovitým Himálajem visel úplněk a váleční běsové zůstávali dosud skryti za okrajem světa, ale nezůstanou tam dlouho. Generalissimus věděl, že i poslední zbytky jeho vzdušných flotil jsou sráženy k zemi, že se kolem jeho pevnosti stahuje smrtící kruh. / Nanejvýš v několika hodinách už zmizí Generalissimus i jeho sny o velké říši …

Více
  • 13. 5. 2023

Čtvrtek, 21. února 2002, 9.51 / Dveře soukromé pracovny se prudce rozletěly. Objevil se Ashley Butler, v patách následován Carol Manningovou. / Senátor beze slova popadl papíry, které mu od svého psacího stolu podávala Dawn. / „Je to vaše úvodní prohlášení pro podvýbor,“ zavolala sekretářka za senátorem, který už odbočoval do spojovací chodby a mířil ke své senátní kanceláři. Dawn Shackeltonová si dávno zvykla, že ji všemocný šéf ignoruje, a nebrala si to…

Více
  • 13. 5. 2023

Pozemšťané, nemějte z nás obavy. Přicházíme v míru – a proč také ne? Jsme totiž vaši vzdálení bratranci, kdysi jsme tady žili společně s vámi. / Až se opět shledáme, od tohoto okamžiku už za pouhých pár hodin, poznáte nás. Přibližujeme se ke Sluneční soustavě téměř stejně rychle jako tahle rádiová relace. Vaše slunce už dominuje obloze před námi. Je to slunce, o které se před deseti miliony let dělili naši předkové s vašimi. Jsme stejní lidé jako vy…

Více
  • 13. 5. 2023

Káhira, Egypt, / pondělí 1. prosince 2008, 17.05 / (New York, 10.05) /   / „To je tedy celý dopis,“ oddechl si Shawn. „Promiň, že jsem se s ním trápil tak zatraceně dlouho. Řečtina zřejmě nepatřila k Saturninovým silným stránkám. Jak už jsem se zmínil po prvním přečtení, podepsal se prostě jen Saturninus a jako datum uvedl 6. duben léta Páně 121.“ / Shawn pár vteřin hleděl na manželku. Seděla zcela nehnutě a strnule zírala přímo před sebe. Tvářila se jako …

Více
  • 13. 5. 2023

Louis Martin se probudil v pooperačním pokoji a nejprve měl dojem, jako by mu někdo spálil krk letlampou. Už dříve ho bolelo v krku, ale nikdy se to ani trochu nepřiblížilo bolesti, kterou cítil, když se ted po operaci pokusil polknout. A aby to bylo ještě horší, v ústech měl sucho jako na Sahaře. / Sestra, která se zničehonic objevila u jeho postele, řekla, že bolest je dúsledkem endotracheální trubice, kterou mu anesteziolog vsunul před operací do…

Více
  • 13. 5. 2023

6 / Piedmont / V 9.59 téhož dne odstartoval od tajného hangáru MSH-9 z Vandenbergu turbohřídelový vrtulník K-4 a zamířil na východ směrem k Arizoně. Start od hangáru MSH-9 nařídil Manchek, protože se obával, že by oblečení posádky mohlo vyvolat nežádoucí pozornost. Ve vrtulníku totiž seděli tři muži – pilot a dva vědečtí pracovníci – a všichni byli oblečeni do průhledných nafukovacích obleků z umělé hmoty; vypadali v nich jako obtloustlí Marťané, ne…

Více
  • 13. 5. 2023

„PROMIŇTE,“ řekl Jack Stapleton s falešnou zdvořilostí snědému pákistánskému taxikáři. / „Vylezl byste laskavě z vozu. abychom si mohli pořádně promluvit?“ / Jack narážel na skutečnost, že se před něj taxikář na křižovatce Šestačtyřicáté ulice a Druhé avenue bezostyšně nacpal. Na oplátku mu, když oba zastavili na rohu Čtyřiačtyřicáté na červenou, kopl do dveří taxíku. Jack seděl na horském kole, na němž denně dojížděl do práce. / Tenhle dnešní ranní konfl…

Více
  • 13. 5. 2023

Pak jsem též usnul. Herger mne probudil těmito slovy: „Musíš kvapně přijít.“ Nyní jsem zaslechl zvuk vzdáleného hromu. Pohlédl jsem měchýřovým oknem[51] a ještě nebyl rozbřesk, leč uchopil jsem svůj meč; po pravdě jsem usnul ve svém brnění, nechtělo se mně ho sejmout. Pak jsem spěchal ven. Byla to hodina před rozbřeskem a vzduch byl mživý a hustý, vyplněný hromem vzdáleného dusotu kopyt. / Herger mně pravil: „Wendol se blíží. Démoni vědí o smrtelnýc…

Více
  • 13. 5. 2023