thriller

První časné hlasy ranních ptáků vzbudily Teasla do šera. Ležel u zbytků ohně, zabalený do deky, kterou si přinesl z auta. Nad vršky stromů blikalo ještě pár posledních hvězd. Už dávno takhle nespal venku, v lese. Naposled před dvaceti lety, uvažoval. Vlastně ne, ještě pak v Korei, ale to raději nepočítal. Bylo to tehdy taky s Orvalem. / Využili prvního teplejšího víkendu v tom roce a vyrazili si. Teď byl celý ztuhlý ze spánku na tvrdé a nerovné zemi…

Více
  • 13. 5. 2023

„Tam jsou,“ ukázal Slaughter přes plexisklo kabiny. / Muži, shluklí na stezce, měli na sobě vesměs červené kostkované košile a krátké zelené lovecké bundy. Něco si prohlíželi, zřejmě nějaký nečekaný nález. Koruny jedlí mu zprvu zakryly výhled, ale jak se vrtulník kvapem přibližoval, postavy se zvětšovaly a bylo je vidět stále zřetelněji. Podle toho, jak se zaklonili, Slaughter poznal, že už uslyšeli vyjící motor namáhaný na hranici únosnosti. Strano…

Více
  • 13. 5. 2023

Bourne si později nedokázal vybavit, co následovalo dříve jestli Klářin výkřik, nebo výbuch, který roztříštil levé přední okno salonu. Klára mohla vykřiknout, protože ji vyděsil pohled na nůž, který mu stařec zabořil do břicha, ale také proto, že se lekla rachotu roztříštěného skla, a Boume nikdy nezjistil, jak to vlastně bylo. Zprvu si myslel, že okno rozbil prudký závan větru nebo že někdo hodil něco dovnitř, ale pak si uvědomil, že do stěny za…

Více
  • 13. 5. 2023

SMlCH mu nešel od srdce. O důvodech se můžeme jen dohadovat – třeba na něj o narozeninách opravdu dolehla deprese ze stárnutí, třeba se nechtěl podvolit mladíkovu naléhání a dával najevo, že mu na jeho připomínkách nezáleží, ale možná také mu alkohol prostě chutnal. Faktem zůstává, že kolem poledne byl Calendar opilý. / Ne že by to na něm bylo znát. Od rána urazili něco málo přes třicet kilometrů. Postupovali pomalu a vysílali zvědy na všechny stran…

Více
  • 13. 5. 2023

DVACET JEDNA / Když vystoupali do sedmého patra, Craig sotva popadal dech a na čele se mu třpytily kapky potu. Ale nestěžoval si, ani cestou neodpočíval. Tess musela ocenit jeho odhodlání. / „Tak. To je moje cvičení na měsíc dopředu,“ spokojeně vydechl. / „Neporušujte dobrý začátek. Zkuste to zítra znovu.“ / „Možná. Ještě se neví. Můžu vás i překvapit.“ / Poručík se škodolibě usmál a Tess pojala podezření, že to vše dělá jen proto, aby ji rozptýlil. / Otočili se v…

Více
  • 13. 5. 2023

9 / Saul si přečetl popis katastrofy otištěný na první straně ještě jednou a zase noviny složil. Opřel se v křesle. Kolem jeho stolu přešla servírka roznášející nápoje. Ňadra a stehna jí přetékala z těsně přiléhavých šatů. Odvrátil zrak a přejel pohledem od klavíristy přes hlučnou halu herny až ke karetním stolkům v zadní části místnosti. Lhostejně se zahleděl na hlavního krupiéra, dohlížejícího na zástupy hazardních hráčů. / Cítil neklid. Zamračeně př…

Více
  • 13. 5. 2023

9 / Byl to benzin smíchaný s kapalným čisticím prostředkem. Hrdlo každé láhve bylo utěsněno tamponem. Podomácku vyrobené napalmové bomby. Hořící benzin se zachytí na každém povrchu, o který se láhev rozbije. / Láhve si rozdělili rovnoměrně. Každý si jich do ruksaku přibalil osm. Vystoupili z auta a kráčeli k rohu. Otec Stanislav přešel ulici a pokračoval kolem bloku, zatímco Drew s Arlenou odbočili doprava a vydali se kolmou ulicí. Zastavili se až na d…

Více
  • 13. 5. 2023

7 / Nákladní loď Medusa měla registraci zamotanou jako klubko hadů, které je připisováno její mytické jménovkyni. Podle papírů byla majitelem lodi bolivijská firma Transoceanic Enterprises. Jenže kdybyste si prostudovali obchodní rejstřík, zjistili byste podle zápisu, že firmu Transoceanic Enterprises, jejíž oficiální adresa obsahovala pouze číslo poštovní schránky, vlastní liberijské rejdařství Atlantis Shipping. A kdybyste se pokusili její sídlo v…

Více
  • 13. 5. 2023

10.32 / jezero Magua, New York /   / Marty zběsile vrtěl hlavou a rozhlížel se po vlhkem zapáchající místnosti bez oken a s jedinou pryčnou. Musel se hodně soustředit, aby ji vůbec viděl. Seděl přivázaný k židli tenkým nylonovým provazem, jeho mysl se však vznášela na světélkujícím oblaku vysoko nahoře – oslnivá, bezstarostná a vševědoucí. Rád se takhle vznášel. Jeho neforemné tělo bylo náhle lehké jak pírko a on měl pocit naprosté nespoutanosti. Čás…

Více
  • 13. 5. 2023

Otevřel oči, ucítil odporný zápach laciné kořalky a podivnou vlhkost po celém těle: košili, sako i kalhoty měl úplně promočené. Před ním tančily nejrůznější odstíny šedé a černé, jen místy přerušované nepatrnými světélky v dálce. Bolest v žaludku mu vystřelovala až do hlavy, která mu připadala oteklá a ztuhlá. Dostal pořádnou nakládačku a poté ho odvlekli na konec mola, za sklad – pokud se ještě dokázal pořádně orientovat – a nechali ho tam, aby …

Více
  • 13. 5. 2023

Lekce z Loch Torridonu se nezapomínají, pomyslel si Viktor, když stál před recepcí hotelu opřený lokty o mramorový pult a sledoval, jak se mu noční služba snaží vyjít vstříc. Požádal o půjčení automobilu – dost hlasitě, aby přilákal pozornost. Vzhledem k pozdní hodině šlo o těžko splnitelné přání; vozidla se obtížně opatřovala ve dne, natož uprostřed noci. Ale za dostatečnou sumu bylo k mání všechno. I finanční handrkování proběhlo natolik bouřli…

Více
  • 13. 5. 2023

14.38 / Anděla Capellová prošla východem číslo sedmnáct Národního letiště v zajetí cestujících a bulvárních novinářů, kteří na ni pokřikovali otázky. Pak si všimla „mladého barona“ a jeho tetičky. Jeden z letištních úředníků je právě odváděl do své soukromé kanceláře. / „Je mi to moc líto, Paolo! Celé tohle divadlo ti muselo být strašně nepříjemné.“ / „Všichni tě mají rádi! Proč by mi to mělo vadit?“ / „Mně to tedy vadí. Utěšuje mě jen to, že měsíc po skonče…

Více
  • 13. 5. 2023

Nakoupila vatové tampóny a tampónky na špejličkách, dětský zásyp a olejíček. Přihlásila se v prádelně plenek a ve skříňce znovu přerovnala dětské prádélko. Objednala si tištěná oznámení – jméno a datum jim Guy zatelefonuje dodatečně -a připravila si plnou krabici malých krémově žlutých obálek i s adresami a známkami. Přečetla si knihu s titulem Summerhill, propagující tolerantní výchovu, a u Sardiho ji prodebatovala s Elisou a Joan, které ji tam …

Více
  • 13. 5. 2023

Mezi dvěma pouličními svítilnami, uhlopříčně přes ulici proti zdobeným těžkým dveřím budovy z hnědého kamene parkovala limuzína. Na předním sedadle seděl uniformovaný řidič. Řidič u volantu takového vozu nebyl v ulici lemované stromořadím rozhodně nic neobvyklého. Neobvyklé však bylo, že ve stínu na hlubokých zadních sedadlech zůstávali skryti dva další muži a ani trochu se neměli k vystoupení z auta. Namísto toho pouze sledovali vchod do domu z …

Více
  • 13. 5. 2023

Motorová loďka se divoce kymácela ve tmě a v přívalech deště. Dvoučlenná posádka vylévala vodu, jež nepřetržitě šplíchala přes okraje. Šedovlasý kapitán, napůl Číňan, napůl Portugalec, mžoural velkými okny kabiny a pomalu kormidloval směrem k černým obrysům ostrova. Bourne s d’Anjouem stáli vedle něj. Francouz zvýšil hlas, aby ho bylo v lijáku slyšet. „Jak daleko je to podle vás k pláži?“ / „Dvě stě metrů, plus minus deset nebo dvacet,“ řekl kapitán…

Více
  • 13. 5. 2023