9
LONDÝN
Fontine vplul do proudu chodců mířících k Paddingtonskému nádraží. V ulicích panovalo tísnivé ticho a najednou podivně odcizené oči si nedůvěřivě prohlížely okolí.
Francie padla.
Lidé si u stánků na Marylebone mlčky kupovali noviny. Tak je to pravda. To, čeho se všichni obávali, se skutečně stalo. Neporazitelný nepřítel vítězně stanul na protějším břehu Lamanšského kanálu.
Trajekty mezi Calais a Doverem už nepřevážely davy rozesmátých turistů na dovolenou, ale podnikaly jiné cesty; všichni o nich slyšeli. Lodě teď vyplouvaly od francouzského pobřeží pod rouškou tmy a v jejich podpalubí se krčili muži i ženy - mnozí zranění a krvácející a všichni zoufalí - přikrytí sítěmi a plachtami a přiváželi s sebou líčení bolesti a porážky, pokoření Normandie a Rouenu, Štrasburku a Paříže.
Fontine si vzpomněl na slova generála Teaguea: Základní koncepce je jednoduchá. Pošleme ty lidi zpátky s úkolem vyvolávat chaos a narušit tak zázemí nepřítele... Exemplární zmatek za každou cenu!
Zázemím nepřítele se stala celá Evropa a kapitán Viktor Fontine byl připraven vyslat do tohoto zázemí své „manažery naruby“ z Loch Torridonu.
Z původních třiapadesáti adeptů zůstalo čtyřiadvacet. Další budou, pomalu a velmi selektivně, následovat, aby zaplnili mezery vzniklé v důsledku nevyhnutelných ztrát. Čtyřiadvacet připravených představovalo nesourodou směsici mužů stejně odlišných jako odhodlaných, stejně vynalézavých jako nevyzpytatelných.
Němci, Rakušané, Belgičané, Poláci, Holanďané a Řekové, ale jejich národnost nehrála roli, protože pracovní síly se na příkaz říšského ministerstva průmyslu, které potřebovalo zintenzívnit výrobu na okupovaných územích, denně přesouvaly z jedné země do druhé. S dalšími vítězstvími německých vojsk tento trend ještě zesílí. Nikoho nepřekvapilo, když v továrně ve Stuttgartu pracoval holandský technik nebo dělník. Jen několik dní po dobytí Paříže byly zahájeny transporty belgických pracovních sil do zabraných textilek v Lyonu.
Na základě těchto informací začali členové hnutí odporu zkoumat požadavky na nové pracovníky s jasně definovaným cílem -nalézt dočasné „zaměstnání“ pro čtyřiadvacet zkušených odborníků.
V chaosu, který vznikl v důsledku až fanatické posedlosti co nejvyšším výkonem, panoval v podmaněné Evropě trvalý hlad po kvalifikované pracovní síle. Koncerny jako Krupp a I. G. Farben musely vyslat své nejlepší odborníky, aby dohlíželi na rozjezd továren v okupovaných zemích, a ti pak doma chyběli. Němečtí průmyslníci si trpce stěžovali v Berlíně na tuto situaci, která vedla k obrovským organizačním zmatkům a manažerským chybám a ve svém důsledku znatelně snižovala výkonnost německého hospodářství i úřadů.
Do tohoto prostředí teď měli být infiltrováni absolventi výcviku v základně Loch Torridon na skotském pobřeží. Ve Viktorově londýnské kanceláři se scházely informace od kurýrů a agentů s podrobnostmi o volných místech.
Frankfurt, Německo. Subdodavatel koncernu Messerschmitt potřebuje tři ředitele závodů.
Krakov, Polsko. Automobilka hledá konstruktéry pro výrobu podvozků.
Antverpy, Belgie. Správa železnic si stěžuje na závažný nedostatek odborníků na logistiku.
Mannheim, Německo. Státní tiskárna a vydavatelství shání překladatele znalé technické problematiky.
Turín, Itálie. Nedostatek strojních inženýrů v letecké továrně; zdroj: partyzáni.
Linec, Rakousko. Berlín kritizuje neúnosně vysoké náklady při výrobě látek. Továrna naléhavě potřebuje schopné účetní.
Dijon, Francie. Okupační jednotky potřebují právníky; zdroj: právní oddělení Wehrmachtu... (Celí Francouzi, pomyslel si Viktor. Uprostřed porážky hledá galská mysl útěchu v uplatňování zákonů.)
A tak dále. Desítky požadavků, desítky možností, jejichž počet bude ještě narůstat s neúnavnou snahou Němců o maximální produktivitu.
Spousta práce, která čeká, až se jí chopí emigranti vyškolení v Loch Torridonu. Problém se redukoval na vhodné rozmístění a Fontine osobně dohlédne na konkrétní specifika. V kufříku nosil malý proužek …