thriller

Kapitola 40. / Pondělí. Déšť. /   / Bylo půl osmé, slunce dopadalo na Ullernský kopec a ze své verandy v ulici Thomase Heftyeho konstatovala vdova Danielsenová, že nad Osloský fjord připlachtilo několik bílých mraků. Na ulici pod ní procházeli André Clausen a Truls. Vdova Danielsenová neznala muže ani jeho zlatého retrívra jménem, ale často je vídávala, jak přicházejí od Gimleských teras. Zastavili se na červené na semaforu vedle stanoviště taxíků…

Více
  • 13. 5. 2023

Kapitola 6. / Pondělí 14. prosince. / Halvorsen. /   / Pernille Holmenová vypadala ještě menší, jak tam tak seděla v křesle ve Fredensborgveien a velkýma, uplakanýma očima zírala na Harryho. Na klíně držela skleněný rámeček s fotografií svého syna Pera. / „Tady mu bylo devět let.“ / Harry musel polknout. Zčásti proto, že žádný smějící se devítiletý kluk v plovací vestě nevypadá na to, že by měl v úmyslu skončit v kontejneru s kulkou v hlavě. A zčásti p…

Více
  • 13. 5. 2023

Kapitola 29 / Den dvacátý – Slzný plyn /   / Déšť kapal z nebe na Bergen zahalený v modrém odpoledním soumraku. Loď, kterou si Harry objednal, kotvila připravená u nábřeží u paty mostu Puddefjordsbroen. Harryho taxík zastavil před půjčovnou lodí. / Plavidlo představoval značně opotřebovaný sedmadvacetistopý finský motorový člun. / „Jedu na ryby,“ odpověděl Harry a ukázal na námořní mapu. „Pokud bych jel sem, jsou tam nějaká skaliska nebo něco, o čem byc…

Více
  • 13. 5. 2023

Kapitola 14 – Nábor / Bjorn Holm vešel do zasedací místnosti kriminalisticko-technického oddělení ve čtvrti Bryn. Za okny už slunce sklouzávalo z fasád domů a pomalu přenechávalo město odpolednímu šeru. Parkoviště venku bylo přeplněné a před vstupem do budovy Kriposu na protější straně ulice stál bílý autobus s parabolickou anténou na střeše a logem Norského státního rozhlasu a televize na boku. / Jedinou osobou v místnosti byla Holmova šéfka Beáta Lon…

Více
  • 13. 5. 2023

Kapitola 20 / Zmrtvýchvstání / Vzbudil jsem se a pohlédl na budík. Osm. Je na čase začít. Mám před sebou to, čemu se říká velký den. Lotte ležela na boku zády ke mně, zabalená do prostěradel, jimž dávala přednost před peřinou. Vyklouzl jsem ze své strany postele a rychle se oblékl. Byla zima jako v morně a já byl promrzlý. Vyplížil jsem se do chodby, natáhl si bundu, čepici a rukavice a vešel do kuchyně. V jedné z přihrádek jsem našel igelitovou tašku…

Více
  • 13. 5. 2023

Zpocený, ruce stále upoutané na kostře postele, Rambo několikrát polkl. Nenávistně se podíval na mikrofon, který mu držel Podovskij před ústy. / Nějaký hlas přehlušil šum rozhlasové frekvence a dral se teď neodbytně z rádia: „Slyšíme vás, Osamělý vlku, kde jste? Přepínám.“ Rambo neodpověděl. / Hlas po chvíli opakoval ještě naléhavěji: „Kde jste? Hlaste svou pozici, Osamělý vlku. Konec.“ „Když neodpovíte, bude vaše přísti pozice smrt.“ Jašin přistoupil…

Více
  • 13. 5. 2023

Následující tři povídky patří do jedné skupiny a byly vydány v roce 1986 jako součást sbírky Noční vidiny. Společným tématem je odvrácená strana úspěchu. Každá z povídek vypravuje o jiném zaměstnání, v tomto případě o dětském roznášecí denního tisku. Mám pro tento příběh zvláštní slabost, protože když bylo mému synovi Mattovi dvanáct, rád si přivydělával doručováním novin. Dostával víc než postačující kapesné, ale stejně jako ten upovídaný příjem…

Více
  • 13. 5. 2023

2. ČÁST / Stravoval ho hluboký smutek a zoufalství. Nezáleželo mu na tom, kde právě je, nevnímal, jak těžká zranění utrpěl. První dny žil v nezvratném přesvědčení, že Jan žije, že on sám prožil pouze hrůzostrašnou noční můru. Ale paměť mu sloužila a žal se stával nesnesitelným. Někdy měl pocit, že už dál nevydrží, že se mu mysl rozskočí v bolestné agónii. Pak jako kdyby něco prasklo. Smutek ho otupil, oloupil ho o sílu a naději v život. Jen hleděl d…

Více
  • 13. 5. 2023

„Pane Mullene, tady kapitán Medrano z texaské dálniční policie.“ / Telefon se zapnutým hlasitým odposlechem stál na nočním stolku vedle Costiganova nemocničního lůžka. / „A já jsem Roger Costigan, náčelník policie v Rostovu.“ Navzdory zranění zněl šerifův chraplavý hlas dostatečně silně, aby ho mikrofon zachytil. „To je město, u kterého…“ / „Já vím, kde je Rostov,“ ozval se ztrápený mužský hlas z reproduktoru. / „Děkujeme vám, že jste si na nás udělal čas,“ …

Více
  • 13. 5. 2023

11 / Poprava a Birgitta se svléká / Na Bondi Beach se zatáhlo. Pláž se začala vyprazdňovat a proti nim se valil rovnoměrný proud lidí, kteří se dosud slunili na slavné pláži: surfaři s nosy a rty natřenými bílou mastí, kulturisté s houpavým krokem, dívky na kolečkových bruslích a s kraťasy, snědí prominenti a silikonové nymfy, stručně: The Beautiful People, mladí, krásní – a přinejmenším navenek – úspěšní. Campbell Parade se se svými módními butiky, kt…

Více
  • 13. 5. 2023

Nho naložil Harryho před River Garden ve chvíli, kdy slunce teprve vstávalo a milostivě na ně shlíželo mezi nízkými domky. / Ještě před osmou dojeli k bance Barclay Thailand a usmívající se hlídač s účesem ve stylu Jimiho Hendrixe a s walkmanem na uších je vpustil do garáží pod budovou. Nho nakonec našel jedno parkovací místo pro návštěvníky mezi BMW a mercedesy hned u výtahů. / Nho chtěl raději počkat v autě, neboť jeho norská slovní zásoba se omezova…

Více
  • 13. 5. 2023

1 / „Ale to je šílenství,“ rozlehl se prázdným domem Jennifeřin hlas. „Nemáme žádné právo sem vniknout. Sousedé si určitě pomyslí, že se do domu někdo vloupal, a zavolají policii.“ / „Pochybuju, že by si nás někdo takhle pozdě v noci všiml, ale pro jistotu zůstaneme raději potmě,“ uklidňoval ji Coltrane. „Zítra ráno sousedy obejdu a vysvětlím jim, že tenhle dům kupuju a že mi lidé z realitní kanceláře dovolili nastěhovat se o něco dříve, než budou vyří…

Více
  • 13. 5. 2023

Madison Square Park byl místem jeho oblíbeného fotografa Edwarda Steichena. Ten odtud někdy na počátku století zachytil Florian Building, stávající v místě, kde se Broadway protínala s Pátou avenue. Na fotografii padal sníh na koňská spřežení a trochu vlevo, jen kousek, vykukovaly holé stromy Madison Square Parku. / Pittman si stoupl právě tam, kde si myslel, že stál Steichen se svou kamerou a stativem. I když teď nebyla zima, ale jaro, stromy zůstá…

Více
  • 13. 5. 2023

První časné hlasy ranních ptáků vzbudily Teasla do šera. Ležel u zbytků ohně, zabalený do deky, kterou si přinesl z auta. Nad vršky stromů blikalo ještě pár posledních hvězd. Už dávno takhle nespal venku, v lese. Naposled před dvaceti lety, uvažoval. Vlastně ne, ještě pak v Korei, ale to raději nepočítal. Bylo to tehdy taky s Orvalem. / Využili prvního teplejšího víkendu v tom roce a vyrazili si. Teď byl celý ztuhlý ze spánku na tvrdé a nerovné zemi…

Více
  • 13. 5. 2023

„Tam jsou,“ ukázal Slaughter přes plexisklo kabiny. / Muži, shluklí na stezce, měli na sobě vesměs červené kostkované košile a krátké zelené lovecké bundy. Něco si prohlíželi, zřejmě nějaký nečekaný nález. Koruny jedlí mu zprvu zakryly výhled, ale jak se vrtulník kvapem přibližoval, postavy se zvětšovaly a bylo je vidět stále zřetelněji. Podle toho, jak se zaklonili, Slaughter poznal, že už uslyšeli vyjící motor namáhaný na hranici únosnosti. Strano…

Více
  • 13. 5. 2023