13
Mlhou a kapradím se plížili dolů svahem k zadní straně pozemku. Plující mraky zakryly měsíc. Noc byla chladná a vlhká. Chris se přitiskl rukama ke zdi a pokrčil kolena, takže Erika mu mohla vyšplhat na ramena, zachytit se vrcholku zdi a vytáhnout se nahoru. Následoval Saul. Rovněž se vyšvihl Chrisovi na ramena, ale když se zachytil za hranu, zůstal volně viset a umožnil tak Chrisovi použít své tělo jako žebřík. Usazeni na hřebenu zdi pak Chris s Erikou pomohli Saulovi vyškrábat se za nimi.
Leželi na břiše a pozorovali sídlo. Světla jasně zářila. Pod nimi se v temnotě rýsovaly nějaké temné předměty.
Chris zvedl ke rtům tenký váleček a foukl do něj. Nic se neozvalo, ale Saul si v duchu představil ultrazvukový signál. Psi jej ovšem uslyší. Ale co když jsou vycvičeni, aby signál ignorovali?
Nebyli. Obrovští dobrmani přiběhli tak tiše, že kdyby je Saul neočekával, nebyl by je vůbec zaslechl. Jako by se jejich tlapy ani nedotýkaly trávy. Jejich temná těla proplula nocí a náhle se zjevila u paty zdi. A i tehdy si Saul nebyl jistý, zda je opravdu vidí, dokud se ve tmě divoce nezableskly bílé zuby. Vzdor hrozivě vyceněným tesákům však psi neštěkali.
Nemohou, uvědomil si Saul. Mají vyoperovány hlasivky. Pes, který štěká, je při ochraně k ničemu. Vrčení a štěkot nezvaného hosta varuje a dá mu možnost připravit se k obraně. Tihle dobrmani nebyli určeni jako poplašné zařízení. Sloužili k jednomu jedinému účelu - překvapit vetřelce.
A zabít ho.
Erika sáhla do batohu. Vytáhla malou lahvičku, odšroubovala vršek a hodila ji mezi psy.
Lahvička zasyčela a psi se po ní vrhli. Náhle se zapotáceli, zmateně zamžourali a v bezvědomí se složili k zemi.
Saul zatajil dech a seskočil ze zdi. Dopadl do trávy a udělal parašutistický kotoul. Ustoupil z dosahu oblaku nebezpečného plynu a skryl se za živým plotem. Čekal na Chrise a Eriku. Ve svitu měsíce si prohlížel trávník před domem. Keře byly zastřiženy do geometrických tvarů - pyramidy, koule a krychle a vrhaly groteskní stíny.
„Támhle,“ ukázal Saul.
Chris pokynul hlavou ke stromu a zašeptal:
„Tamhle ten bod - elektrické oko.“
„Budou tu další.“
„Ale psi tady přece mohou volně pobíhat,“ zašeptal Chris. „Přerušili by světelný paprsek a spustili alarm.“
„Zdroje světla jsou ve větší výšce, než kam psi dosáhnou.“
Saul klesl na břicho do rosou smáčené trávy a začal se plazit. Protáhl se pod téměř neviditelným paprskem elektrického oka.
Skleník před ním zářil jako obrovský drahokam. Ještě krásnější však byly růže nejrůznějšich velikostí a neijasnějších barev. Mezi nimi se procházela hubená nahrbená postava v bílém plášti. Landishe Saul poznal podle Hardyho popisu, zejména podle jeho scvrklé tváře.
„Vypadá jako mumifikovaná mrtvola,“ řekl tehdy Hardy, „ale vlasy má tak dlouhé. jako by mu ani po smrti nepřestaly růst.“
Saul se připlazil těsně ke skleníku a čekal, až Chris s Erikou vklouznou za keře na obou stranách stezky vedoucí k domu. Budou hlídat pro případ, že by někdo přišel. Saul se postavil a vešel dovnitř.
