7
Nedodal, že ji chce mít stále na očích.
V koupelně si sundal špinavou vestu. Dívka si sedla na židli v koutě a zapálila si marihuanovou cigaretu.
„Nechceš si dát šluka?“ nabídla.
„Je to proti mému náboženskému přesvědčení.“
„Co ti vadí? Že se uvolníš?“
„Otupuje to smysly.“
Zasmála se. „A to přece nechceme, že?“
Z horké vody ve vaně stoupala pára a orosila zrcadlo nad umývadlem.
Drew uložil svršky do poličky na zdi, přičemž nenápadně zastrčil pistoli pod vestu. Svlékat se před dívkou mu nedělalo žádné problémy. Ve svém předchozím životě nikdy netrpěl přehnanou stydlivostí.
„Nevypadá to špatně,“ ohodnotila jeho postavu. Pak zhluboka vdechla kouř a zadržela ho v plicích. „Trochu vyzáblý v bocích,“ ukázala cigaretou, „a máš kostnatý zadek. Kdybych takhle vypadala zezadu já, musela bych na sociálku. Ale přesto, vůbec to není špatné.“
Drew se zasmál. „To všechno dieta a cvičení.“
„Cvičení? No jo, vypadáš jako jeden z těch chlápků, co naběhají stovky kilometrů.“
Drewa zahřálo u srdce. Skutečně vášnivě rád běhal. „Jo,“ usmál se „jako Jim Fixx a Bili Rodgers.“
„Ach bože, doufám že ne. Fixx je mrtvý.“
„Děláš si srandu?“ zeptal se překvapeně.
Potáhla z cigarety a zavrtěla hlavou. „Kdepak, ale měl hezkou smrt. Zemřel při tréninku.“ Tázavě na něj pohlédla. „Spadl jsi z Měsíce? Jako běžec bys měl vědět, že Fixx je mrtvý. Měl vrozenou srdeční vadu. Přílišná fyzická námaha a...“
Drew se snažil probrat se z šoku. „Člověk nikdy neví.“ Otočil se a chystal se do vany.
Dívka vyskočila ze židle. „Do prdele!“
Drew se prudce otočil, připraven sáhnout pro pistoli pod hromádkou šatů. „Co se děje?“
„Co se děje? Bože všemohoucí, tvý záda! Co se ti stalo?“
„Nekřič tolik.“
„Promiň, zapomněla jsem. Můj přítel.“
„Co je s mými zády?“
„Ty jizvy.“
„Cože?“
„Vypadáš, jako kdyby tě někdo bičoval.“
Drewa zamrazilo. Nikdy předtím si to neuvědomil. Roky pokání, které sám sobě uložil. Švihadlo, kterým si bičoval záda. „No jo. Byl jsem ve Vietnamu. Mučili mě.“
„To muselo být strašné.“
„Nerad o tom mluvím. Chci na to prostě zapomenout a už na to nemyslet.“
Drew se otočil k dívce bokem a vstoupil do vany. Zastavil vodu a pomalu se ponořil. Nejprve po prsa, pak celé tělo. Vřelá lázeň mu uvolňovala rozbolavělé svaly. Horkou koupel si nedopřál od té doby, co vstoupil do kláštera, a nezvyklý luxus způsobil, že se cítil trochu provinile. Vdechoval šeříkovou vůni mýdla. Velkou houbu, kterou mu podala místo žínky, si prohlížel, jako by ji nikdy předtím neviděl. Pak ji namočil a vytlačil si mýdlovou vodu na hlavu.
Dívka znovu potáhla z marihuanové cigarety a kouř vydechla, až už ho nemohla v plících udržet ani o zlomek vteřiny déle. „No, mýlila jsem se. Opravdu nejsi stydlivý.“
„Je to jen tělo.“
„Jo, to jsem sama taky dávno zjistila. Šampon máš na poličce za hlavou. Teda, to je špíny. Podívej se na tu vodu. Budeš muset vanu vypustit a umýt se ještě jednou. Co jsi vlastně dělal, vyválel ses v blátě?“
Ta ironie ho pobavila. „Ani nevíš, jak blízko jsi pravdě.“
Prohrábl si strniště. „Shodli jsme se na tom, že potřebuji oholit.“
„Strojek je hned vedle šamponu na poličce.“
Pěnu na holení neměla, a tak se musel spokojit s obyčejným mýdlem. „Má otázka ti jistě bude připadat divná,“ řekl, „ale kdo je teď prezidentem?“
Zakuckala se kouřem, který právě vdechla. „Ty si ze mě pořád děláš srandu.“
„Bohužel ne.“
„Ale to už je podruhé, co jsi... Když jsem mluvila o Fixxovi. Copak se nedíváš na televizi? Nečteš noviny?“
„Ne. Tam, kde jsem byl, to nešlo.“
„Ale i v kriminále mají televizi a noviny.“
„Tak to by ti snad mělo něco napovědět.“
„Ve vězení jsi nebyl? Ale měla jsem dojem...“
„Věř mi a na nic se neptej. Čím méně ti toho řeknu...“
„Tím lépe pro mě. Tak dobře. Tvrdíš, že jsi kněz.“
„Skoro. Jsem tím, čemu se říká řádový bratr.“
„No jo. Když na tom trváš, budu předstírat, že věřím, že jsi byl v klášteře. Prezidentem je Reagan.“
Drewovi se překvapením zastavila ruka, v níž držel holicí strojek. „Takže Carter nebyl zvolen podruhé?“
„Po…
