román

Čierna izba v Swiftovom podniku bola vyložená čiernym dubom, ktorý sa nejasne ligotal pod leštenými mosadznými svietnikmi. Miestnosť po obidvoch stranách lemovali boxy s koženými čalúnenými sedadlami. Ďalší priestor zaberali stoly. Všetky boxy a väčšina stolov bola obsadená parádne vyobliekanými zákazníkmi, čo alebo jedli, alebo čakali na jedlo. Ženy zväčša mali napnutú kožu, hladom scvrknutú na priveľkých…

Ráno jsem dojel pro Bollinga do jeho bytu na Telegraph Hill. Byl jeden z těch nádherných dnů, které jsou náhradou za všechnu mlhu v San Francisku. Pobřežní vítr vyčistil vzduch a vyzdobil modrou hladinu zálivu. Bílá loď tvořící na vodě bílou brázdu mířila ven k Zlaté bráně. Ve vzduchu nad ní se vznášeli bílí racci. / Bolling se na to všechno díval studeným pohledem. Byl nepořádně oblečený, šedivý a třásl…

Pondělí /   /   / To odpoledne bylo na únor dost teplo. Jeli s odkrytou střechou. Připadalo jí skvělé být zase na silnici poté, co strávila poslední vlekoucí se hodiny v nemocnici, balila Bretovi věci a poslouchala poslední pokyny náčelníka Wrighta: „Není důvodu, proč by se neměl umírněně bavit. Sporty jako plavání a golf jsou přesně to, co potřebuje k posílení sebejistoty. Občas možná noční klub, ale…

Když jsme dojeli k soudu v Pacific Pointu, Amy už své svědectví před porotou dokončila a byla propuštěna na svobodu. Návladní opustil zasedání poroty, aby si se mnou pohovořil. Podle jeho názoru, a porotci s ním souhlasili, byl Fred Miner určitě vinen a Amy nikoliv. Nepřel jsem se s ním. Prostě jsem mu předal Molly a tu fotografii. / Podle soudního zřízence opustila Amy šerifovu kancelář jako svobodná žena krátce…

Podél bazénu se k nám blížil sebevědomě Graff. Za sebou vlekl svůj štěbetající harém a eunuchy. Neměl jsem chuť se s ním bavit, a tak jsem se otočil zády, dokud nepřešel. Sammy hleděl nepřátelsky a zíval. / „Já se potřebuju nutně napít,“ řekl. „Už z toho šilhám. Nechcete se ke mně připojit?“ / „Možná později.“ / „Tak nashle. A nikde mne necitujte.“ / To jsem mu slíbil a Sammy odešel směrem, kde… / …

  / Prešiel som k dverám a zavolal som na chyžnú. Pribehla, pričom sa kĺzala na parketách a pod blúzkou uniformy jej poskakovali drobné prsia. Keď zazrela muža ležiaceho na dlážke, priduseným hlasom vykríkla: / – Je mŕtvy? / – Zamdlel, srdiečko. Prineste vodu a uterák. / Ani nie o tridsať sekúnd pribehla späť, pričom polovicu vody vyliala na koberec. Trochu som Blackwellovi pokropil tvár a uterákom som mu šúchal vysoké…

Skoro osm odtikávaly unavené hodinky, když mě přivítal orchestr klaxonů ranního města. Pocit, že havaruji, mi nedovolil řídit rychleji, v mé hlavě se převalovaly útržky minulé noci s velkým otazníkem, s tím největším kolem Keitha Dallinga. Elegantně mě vyprovodil na velmi prapodivné místo a stejně elegantně zmizel. Dlužím drahému Keithovi příležitost k vysvětlení. Jeho žlutý buick odpočíval na… / Do…

Projel jsem zase pod sloupy Kolosea a areálem nákladních vozů u závozních firem a skladišť dřeva. Vzduch voněl čerstvě řezaným dřevem a pálícím se dieslovým olejem. Podél vysokých drátěných plotů a podél holých zdí prodejen stavebnin postávali a opírali se snědí muži. Zabočil jsem do Pelly Street. / Činžovní čtvrť, kde Donatovi bydleli, byla skupina prkenných domků připomínajících kurníky, postavených…

  / Nechal jsem nasupeného Galloriniho sedět za volantem a přešel jsem přes ulici. Měděnkou pokrytá mosazná deska u vchodu nesla nápis: „Konkvistador“. Od ní na kousku drátu visela opršelá papírová cedule: „Byt k pronajmutí“. Stěna v síni byla obložena mosaznými schránkami na dopisy, z nichž většina nesla vizitku se jménem nájemníka: žádné z nich jsem neznal. Schránka číslo jedna byla nadepsána…

Za okny vily svítila okna jako důvtip v hlavě vznešené vdovy. Zelené spektrum trávníků a stromů houstlo v jednolitou zelenou tmu. Zaparkoval jsem pod vraty a zatáhl za staromódní táhlo zvonku visícího u bočního vchodu. / Přišla otevřít tělnatá žena v zástěře. Po její ruce zbyl na klice bílý nános mouky. „Copak se děje?“ / „Je prosím slečna Treenová doma?“ / „Myslím, že zrovna nemá čas. Koho mám… / …

Keď som vyšiel von, lialo ako z krhly. Po uliciach sa valila voda, odnášajúca prach leta dolu k moru. / Čím viac som sa blížil k horám, tým viac pribúdalo vody. Cesta kaňonom pani Broadhurstovej bola skôr brodením sa hore bystrinou. Už dobrú chvíľu predtým, ako som dorazil k jej domu, počul som hučanie neďalekého potoka. / Pred vchodom stálo čierne auto Briana Kilpatricka. Na prednom sedadle sedela odfarbená blondínka,…

Do Rodeo City jsme dorazili po jedné v noci. Bylo to přímořské městečko plné motelů, rozložené mezi dálnicí a pobřežím. Sjeli jsme z dálnice na hlavní silnici. Vedla rovnoběžně s dálnicí a těsně pod ní. Tři motocyklisté v buřinkách se přehnali kolem nás prostředkem silnice. Za zády jim seděly holky s rozevlátými vlasy. / Našli jsme odbočku se značkou CENTERVILLE 20 MIL a zahnuli jsme do vnitrozemí.… / Na…