8
Na nádvoří byla telefonní budka a já jsem listoval v místním telefonním seznamu. Lance Leonard tam nebyl. Ani Lance Torres, ani Hester Campbellová, ani Carl Stern. Spojil jsem se s Petrem Coltonem, který před krátkou dobou odešel do penze jako starší vyšetřovatel v úřadě okresního návladního.
Carl Stern, řekl mi, se taky nedávno stáhl. Totiž odstěhoval se do Las Vegas a začal dodržovat zákony, pokud se dají ve Vegas dodržovat zákony. Stern investoval své peníze do nově budovaného velkého hotelu s kasinem. Osobně Colton doufal, že Stern o to nahrabané zlato přijde.
„Kde to zlato nahrabal, Petře?“
„Z různých zdrojů. Stern byl členem mafiánského syndikátu. Jakmile se Siegel trhl a zašel na to, stal se Stern jedním z šéfů. Když to komise pro zločiny rozbila, financoval nějakou dobu obchod s narkotiky.“
„Tak jste ho pustili z dohledu, nemám pravdu?“
„Vždyť tu situaci znáš právě tak dobře jako já.“ Z jeho hlasu zněla zloba i omluva. „Naše činnost je v podstatě soudní vyšetřování. My pracujeme s tím, co nám dodají policajti. A Carl Stern používal policajty jako své osobní strážce. Politici, kteří najímají a vyhazují policajty, jezdili se Sternem na ryby do Acapulka.“
„Tak tímhle způsobem pro sebe vymámil licenci pro provozování heren v Nevadě?“
„Nedostal licenci v Nevadě. S jeho pověstí mu nemohli něco takového přidělit. Musil nastrčit nějakou figuru.“
„Nevíš náhodou, kdo by to mohl být?“
„Simon Graff,“ řekl Colton. „Určitě jsi o něm slyšel. Chtějí nazvat to místo Casbah Simona Graffa.“
To mne na chvíli zarazilo. „Já jsem myslil, že Helio-Graff je výdělečný podnik?“
„Možná, že si Graff myslil, že má šanci si ještě něco přivydělat. Řekl bych ti, co si o tom myslím, ale pro můj krevní tlak by to nebylo dobré.“ Nicméně pokračoval a řekl mi hlasem, který se zalykal vzrušením: „Nemají špetku slušnosti, nemají smysl pro veřejnou zodpovědnost – tihle zatraceni všivácký hollywoodský mizerové, co se stěhují do Vegas, aby tam kryli zloděje, chránili rváče a dělali štít pro vrahy.“
„Je Stern vrahem?“
„Nejméně desetinásobným,“ řekl Colton. „Mám ti popsat jeho životopis v detailech?“
„Ne, teď ne, díky, Petře, a ber to s klidem.“
Znal jsem jednoho člověka od Helio-Graffů. Byl to spisovatel jménem Sammy Swift. Telefonistka mne spojila s jeho sekretářkou a ta mi ho dala k telefonu.
„Lew? Jak se vám vede, Šerloku?“
„No mana mi z nebe nepadá. Mimochodem, co je to ta mana? Vy jste spisovatel, tak byste to měl vědět.“
„Pošlu dotaz na oddělení výzkumu, aby mi to vyhledali. Dělba práce. Heleďte, starouši, mluvte krátce. Jindy kdykoliv, ale dodělávám scénář a v rozmnožovně mě honí.“ Mluvil spěšně, jako by mu v hlavě tikal metronom.
„Na jakém skvělém projektu pracujete?“
„Příští týden letím s produkční skupinou do Itálie. Graff se osobně zajímá o historii Kartága.“
„O historii Kartága?“
„No o Flaubertův román Salambo. Na co jste myslil?“
„Na zeměpis. Kartágo je v Africe.“
„Bylo, už není. Graff ho chce postavit v Itálii.“
„Slyšel jsem, že taky něco staví ve Vegas.“
„Myslíte Casbah? To jo.“
„Není to trochu nezvyklé, když velký nezávislý producent vráží peníze do nějakého krámu s hracími automaty?“
„Všechno, co ten člověk podniká, je nezvyklé. A mírněte se ve výrazech.“
„Máte tam odposlech?“
„Nevtipkujte,“ řekl poněkud nejistě. „Tak jaké máte problémy? Jestli jste na mizině, tak půjčuju. Tak se ptejte.“
„Ne, nemám takové problémy. Chtěl bych se setkat s novým hercem, kterého tam máte. S Lancem Leonardem.“
„Jo, viděl jsem ho tady někde. Proč?“
Improvizoval jsem. „Jeden můj přítel, novinář z východního pobřeží, by rád interview.“
„O tom Kartágu?“
„On tam Leonard taky hraje?“
„Má tam menší úlohu. Svou první. Nečtete společenské sloupky?“
„Jak jen můžu, nečtu. Jsem negramotný.“
„Ty sloupky taky. A ten Leonard jakbysmet. Ale tohle ať ten váš přítel nepíše. Ten mládenec by mohl být dobrý jako severoafrický barbar. Má lepší svaly než Brando. Býval to boxer.“
„Jak se dostal k filmu?“
„Šéf ho osobně objevil.“
„A kdepa…
