román

  / KDYŽ JSEM DOŠEL k prošlapaným dřevěným schodům, objevila se ve dveřích stará žena s umaštěnými šedými vlasy. Oči měla podlité krví. / „Pojďte se mnou,“ hekla. „Pojďte. Ten kvér nebudete potřebovat.“ / Poprvé za tu dlouhou dobu jsem si dovolil pocítit záblesk naděje, ačkoliv jsem pro to neměl žádný jiný důvod než pochybnou fámu. / Blaženost? Má to něco společného se štěstím? Mohla by to být…

ZÍSKAT DŮKAZ TRVALO ELLII dva dny. / Bylo to jako podívat se na obraz z jiného úhlu nebo obrátit hranol vzhůru nohama. Každý tah štětce vypadal jinak, každý paprsek se jinak lámal. Věděla, že tohle je zásadní okamžik ve vyšetřování. Musela si být jistá. / Nejdřív nahlédla do složky týkající se vraždy Liz Strattonové a sebevraždy osobního strážce. Obsahovala i zprávu o vražedné zbrani. Jak se Lawson domníval,…

  / CHVÍLI PO DESÁTÉ jsme se Sampsonem projížděli zatáčkami ulice na okraji Chapel Hill. Měli jsme za sebou perný den. / Zvečera jsem vzal Sampsona na setkání se Sethem Samuelem Taylorem. Mluvili jsme také se Sethovým bývalým učitelem, doktorem Louisem Freedem. Seznámil jsem doktora Freeda se svou teorií o „mizejícím domě“, souhlasil, že mi pomůže s jedním důležitým výzkumem, který by mohl pomoci jeho nalezení.

TĚSNĚ PO PŮLNOCI jsem seděla na kuchyňské stoličce a dívala se, jak dává Joe vařit těstoviny. Joe je velký, skvělý chlap, přes metr osmdesát vysoký, s tmavými vlasy a jasně modrýma očima. Stál u sporáku v modrých boxerkách, vlasy měl rozcuchané a obličej pomačkaný od spánku. Vypadal trochu jako můj manžel a miloval mě. A já jeho také. / Proto se Joe před nedávnem přestěhoval z Washingtonu do San Franciska,…

Prolog / VÝLETNÍK /   / BUDOUCÍ VRAH Fred Brinkley se svalí na modrou čalouněnou lavičku na horní palubě trajektu. Listopadové slunce svítí z nebe jako velký bílý koláč, zatímco katamarán prořezává vlny Sanfranciského zálivu, a Fred Brinkley se dívá přímo do něj. / Padne na něj stín a dětský hlas se zeptá: „Pane, mohl byste nás vyfotit?“ / Fred zavrtí hlavou – ne, ne, ne – a cítí v sobě vztek stočený jako…

  / Posuňkem jsem naznačil Kylovi a Betsey, že si hlídku beru na starost sám. Dostal jsem ho rychle a s minimálním hlukem. Tvrdě jsem ho udeřil do zátylku pažbou pistole. Ozvalo se křupnutí a únosce se svalil k zemi. Nevydal ani hlásku. Bylo to příliš snadné. Jak to? / Betsey přeběhla v podřepu ke mně. Zašeptala: „Co je tohle za pozorovatele? Vždycky byli tak opatrní.“ / Z lesa za námi se vynořilo půl tuctu agentů.…

CINDY SE POSADILA KE STOLU naproti právníkovi, zády k oknu. Rozhlédla se po výstavce zarámovaných fotografií na skřínce vpravo: bratři Pincusové se svými pohlednými manželkami a odrostlými dcerami. Neil Pincus stiskl tlačítko na telefonu a řekl svému bratrovi: „Ale, ber prosím moje hovory. Bude to trvat jenom pár minut.“ / Pak se obrátil k Cindy: „Co pro vás mohu udělat?“ / „Máte tady v okolí dobrou pověst.“ / …