Osmé doznání (James Patterson)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Kapitola 28

VEDLE POSTELE Baileyových stál Charlie Clapper, šéf kriminální laboratoře. Clapperovi je kolem pětačtyřiceti, a protože strávil polovinu života u policie, patří k těm nejlepším. Charlie není z těch, co se rádi předvádějí, a je mimořádně pečlivý. Odvede svou práci, řekne, co má, a klidí se z cesty.

Clapper byl na místě činu už dvě hodiny a na koberci nebyly žádné bílé čáry ani praporky, což znamenalo žádná krev, žádné stopy. Zatímco technici nanášeli na nábytek daktyloskopický prášek, já si prohlížela šokující scénu před sebou.

Baileyovi leželi v posteli nehybní a neposkvrnění, jako by byli z vosku.

Obě těla byla nahá a od pasu dolů zakrytá dekami. Na mohutné pelesti z vyřezávaného mahagonu visela černá krajková podprsenka. Ostatní oblečení, jak svrchní, tak spodní, bylo rozházené po podlaze, jako by se svlékali ve spěchu.

„Všechno je tak, jak jsme to našli, až na otevřenou láhev šampaňského značky Moët a dvě skleničky, které jsou už na cestě do laborky,“ řekl Clapper Conklinovi a mně. „Pan Bailey bral cafergot na migrény a prevacid na pálení žáhy. Jeho žena brala clonazepam. Ten je na úzkost.“

„To je něco jako valium, ne?“ zeptal se Conklin.

„Je to podobné. Na lahvičce bylo napsáno, že má brát jednu tabletu před usnutím. To je minimální dávka.“

„Kolik jich v lahvičce zbylo?“ zeptal se Conklin.

„Je skoro plná.“

„Mohl by mít clonazepam v kombinaci se šampaňským smrtící účinky?“

„Jenom by ji uspal.“

„Tak co si o tom myslíš?“ zeptala jsem se Clappera.

„No, vždycky doufám, že mi něco prozradí poloha těl. Když se třeba drží za ruce, uvažuji o sebevraždě. Nebo třeba o něčem trochu zlověstnějším.“

„Jako že vrah scénu naaranžoval poté, co byly oběti mrtvé?“

Clapper přikývl. „Přesně tak. Ale tady máme dva zjevně zdravé lidi přes třicet ležící jako ve spánku. Na prostěradle je sperma ale žádná krev ani jiná látka. A já nevidím žádné známky souboje ani poranění.“

„Prosím, Charlie, dej nám aspoň něco,“ řekla jsem.

„No, určitý význam má fakt, že tu něco není: oxid dusný. Hasiči to tady pečlivě prozkoumali – a nic. Také tu spali psi Baileyových,“ řekl Clapper a ukázal na psí pelechy u okna, „a oba to přežili. Podle hospodyně přišla v osm žena, které je brala vyvenčit, a když je přivedla zpátky, řekla Hemandezové, že jsou v pořádku.“

„Moc pěkné,“ povzdechla jsem si.

„Ozvu se vám, jak to vypadá s otisky. Teď to tady přenechám policejnímu lékaři. Ale máš pravdu, Lindsay. Tohle místo činu je až moc čisté. Jestli to vůbec je místo činu.“

„A to je všechno?“

Charlie na mě mrkl. „To je vše. Clapper domluvil.“

Informace

Bibliografické údaje

  • 22. 3. 2024