EPILOG
Nicole praštila telefonem a zaječela na sekretářku: „Už mi to leze krkem, pořád jen poslouchat, jak je ten zatracený eurodolar slabý. Zkuste mi někde najít pana Pryora. Nejspíš bude u deváté jamky na ně-jakém golfovém hřišti.“
Uběhly dva roky a Nicole převzala vedení Aprílových bank. Když se pan Pryor chystal odejít na odpočinek, trval na tom, že jeho nejvhodnějším nástupcem bude právě Aprílová dcera Měla zkušenosti jako podnikový a obchodní právník, uměla bojovat a prokázala, že ji nezlomí tlak vyvíjený bankovním dozorem i dotěrnými zákazníky.
Dnes se Nicole zoufale snažila vyřídit všechny resty. Pozdě večer měla i s oběma bratry odletět na Sicílii na rodinnou oslavu, na kterou je pozval Astorre. Než bude moci odjet, musí se mimo jiné ještě vypořádat s Aspinellou Washingtonovou, která čekala na zprávu, jestli ji Nicole bude zastupovat v odvolacím řízení, v němž odsouzená bývalá policistka žádala prominutí trestu smrti. Myšlenka na tenhle případ naháněla Nicole husí kůži, a nebylo to jen tím, že teď má práce nad hlavu.
Když poprvé padl návrh, že by se mohla ujmout řízení bankovních domů, Astorre si vzpomněl na donovo poslední přání a váhal. Ale pan Pryor ho přesvědčil, že Nicole je pravá dcera svého otce. Kdykoliv půjde o velký úvěr, banka se může spolehnout, že Nicole rozvine mocnou kombinaci sladkých řečí a nenápadného zastrašování. Aprílová dcera ví, jak dosáhnout svého.
Na stole zabzučelo vnitřní spojení a pan Pryor se ohlásil svým vybraným způsobem: „Co pro vás můžu udělat, moje drahá?“
„Tyhle devizové kurzy nás začínají nepříjemně škrtit,“ řekla. „Co byste řekl tomu, kdybychom se víc soustředili na německou marku?“
„Myslím, že je to vynikající nápad,“ odpověděl pan Pryor.
„Víte,“ postěžovala si Nicole, „obchodování s cizími měnami je zhruba stejně vypočitatelné, jako kdyby člověk jel do Vegas a celý den tam hrál bakarat.“
Pan Pryor se rozesmál. „To je sice pravda, až na to, že ztráty v bakaratu vám nekryjí rezervy Federální banky.“
Když Nicole zavěsila, chvíli jen tak seděla a přemýšlela o dosavadním vývoji bankovních domů. Od chvíle, kdy převzala vedení, se jí podařilo získat dalších šest bank v rychle se rozvíjejících zemích a zdvojnásobila zisk celého podniku. Ještě víc ji však těšilo, že banky mohou poskytovat větší úvěry v rozvojových částech světa.
Vzpomněla si na svůj první den v bance a sama pro sebe se usmála.
Sotva tehdy dorazil nový personál, Nicole nadiktovala dopis peruánskému ministrovi financí, v němž ho žádala, aby Peru splatilo všechny překročené vládní půjčky. Jak očekávala, její požadavek vedl v zemi k hospodářské krizi, která nakonec vyústila v politické nepokoje a změnu vlády. A nová vládní strana žádala rezignaci peruánského generálního konzula ve Spojených státech Marriana Rubia v následujících měsících se Nicole k vlastnímu potěšení dočetla, že Rubio ohlásil osobní bankrot. Navíc byl zapleten do tahanic souvisejících s řadou složitých žalob vznesených peruánskými investory, kteří přispěli na jedno z mnoha Rubiových dobrodružství – na neúspěšný zábavní park. Rubio přísahal, že to bude „latinský Disneyland“, ale nepodařilo se mu tam dostat nic jiného než ruské kolo a centrifugu.
Z případu, který bulvární listy nazvaly „Masakr mezi makarony“, se vyklubal konflikt mezinárodního kalibru. Sotva se Aspinella Washingtonová vzpamatovala ze zranění způsobeného Cilkeovým výstřelem – šlo o průstřel plic –, udělala sérii prohlášení pro média. Zatímco čekala na soud, vykreslila sama sebe jako mučednici velikosti Johanky z Arku. Žalovala FBI pro pokus o vraždu, ublížení na zdraví a porušení jejích občanských práv. Žalovala také newyorskou policii o ušlou mzdu, kterou jí údajně dlužili za dobu, kdy byla postavena mimo službu.
Přes veškeré její protesty pak trvalo porotě pouhé tři hodiny, než došla k rozhodnutí, že Aspinella je vinna. Jakmile byl vynesen rozsudek, vyrazila dveře se svým právním zástupcem a požádala Kampaň proti trestu smrti, aby se jí zastala. I nadále prokazovala tale…