román

DUPL NA PLYN, jako by na tom závisel život jeho chlapců. A nejspíš to tak bylo. Maggione byl právě ten druh zbabělce, který by svému nepříteli vyvraždil rodinu. Vystrčil berettu z okna a snažil se zamířit. Věděl, že to bude těžká rána s nejistým výsledkem. / Zabiják sprintoval přes hřiště. Sullivan odhadl, že musel být zamlada slušný atlet. A nejspíš to nebylo tak dlouho. / Michael junior vše sledoval ze schodů…

CINDY SE POSADILA KE STOLU naproti právníkovi, zády k oknu. Rozhlédla se po výstavce zarámovaných fotografií na skřínce vpravo: bratři Pincusové se svými pohlednými manželkami a odrostlými dcerami. Neil Pincus stiskl tlačítko na telefonu a řekl svému bratrovi: „Ale, ber prosím moje hovory. Bude to trvat jenom pár minut.“ / Pak se obrátil k Cindy: „Co pro vás mohu udělat?“ / „Máte tady v okolí dobrou pověst.“ / …

Když Kramer vstal, aby provedl křížový výslech doktora Chena, Yuki se začala rozhlížet kolem, až nakonec objevila doktora Garzu tři řady před sebou. Ten parchant. / Právě vstal ze svého místa a cestou ke dveřím si odhrnoval z čela černé vlasy. Yuki zrudla. / Kam ten parchant jde? Vrať se, Garzo. Tohle si musíš poslechnout! / Yuki se postavila, s omluvou se znovu protáhla kolem řady kolen, šlapala lidem na palce a tloukla…

  / Brzy přišel čas oběda a Mary byla celá nešťastná, když zjistila, že má v peněžence jen dvanáct dolarů a nějaké drobné. Ona i děti se budou muset spokojit s jednou malou pizzou a kolou pro všechny. / „Je na tom něco zelenýho,“ postěžovala si Ashley, když Mary položila jídlo na stůl. / „Nemá to žádnou chuť,“ řekla. Otřela kousky oregana ubrouskem. „Tak. Všechno zelené je pryč.“ / „Je to i pod sejrem.…

  / K JENKSOVU DOMU jsem jela s Chrisem Raleighem. Cestou jsme skoro nepromluvili. Na místě na nás už čekal Charlie Clapper a jeho tým techniků. Jejich úkolem bylo prohledat dům a okolí, jakmile Jenkse zatkneme. / Zazvonili jsme. Každou vteřinou čekání bušilo mé srdce hlasitěji. Pro tyhle okamžiky stálo za to být policistkou. / Dveře otevřela tatáž hospodyně. Při pohledu na naši sešlost vytřeštila vyděšeně oči. / …

  / Když jsem dorazila domů, našla jsem otce, jak hraje solitair. / Zavrtěla jsem hlavou a zamířila do kuchyně, kde jsem si vzala z lednice pivo. Pak jsem se posadila do křesla proti němu. / Otce vzhlédl. Možná ucítil naléhavost v mém pohledu. „Ahoj, Lindsay.“ / „Tak jsem přemýšlela, tati… o tom, jak jsi odešel…“ / Nepřestal obracet na stole karty. „Musíme se o tom bavit právě teď?“ / Nespustila jsem z něj oči.…

  / Měl jsem pocit, že jsme se ve West Pointu přiblížili čemusi důležitému, a to něco mohl být plukovník Handler. V jeho očích se objevilo cosi zvláštního v okamžiku, kdy se téma hovoru stočilo k Vietnamu. Možná tam ty vraždy začaly. / Plukovník rezervoval stůl v jedné, jak říkal, „mimořádně zastrčené“ italské restauraci I1 Cenacolo v Newburghu. Jeli jsme tam po Storm King Highway, pobřežní dálnici s…

Jordan Ritter otevřel dveře svého bytu, opřel se rukou o rám a dlouze si mě prohlédl. / Já udělala totéž. / Ritterovi bylo něco přes třicet, byl urostlý a neoholený, měl dobré vlasy a zuby a na sobě tričko a kalhoty od pyžama značky Burberry. Přesně v takovém pyžamu jsem viděla Avis Richardsonovou. / Nějaký módní trend? Náhoda? Nebo Avis nosila pyžamo svého milence? / „No to se podívejme,“ řekl. / Ten sebejistý parchant…

ROZBĚHLA JSEM SE PO SVAHU ke druhému patru, oběhla roh a uviděla Tracchia s Jacobim, jak se potýkají s velkým chlapem v džínách a tričku. Ten muž byl lamželezo, útočící býk překypující adrenalinem. Setřásl Tracchia i Jacobiho, jako by to byli malí podvraťáci, a řítil se dál nahoru po rampě k místu činu. Vypadalo to, že proběhne přímo skrz mě. / Jacobi zařval: „Stůj!“ Pak vytáhl z pouzdra na opasku taser.…