Spirála zločinu (James Patterson)

Kapitola 46

K DALŠÍM CHYBÁM UŽ NESMÍ DOJÍT.

Génius věděl o agentce Betsey Cavalierrové a detektivu Alexi Crossovi všechno. Byl informovaný o všem, dokonce i tom, kteří policisté na případu pracují. Stali se teď součástí jeho plánu.

Byl skvělý den na výlet na venkov za Washingtonem. Lilie byly v plném květu a obloha se skvěla zářivou modří čínského porcelánu, ozvláštněnou jen několika nadýchanými obláčky rozmístěnými symetricky na východě a západě.

Současný tým bankovních lupičů přebýval na farmě jižně od Hayfieldu ve Virgínii. Nacházela se asi sto třicet kilometrů jihozápadně od Washingtonu, skoro v Západní Virgínii.

Vytočil zatáčku na prašné cestě a uviděl zadek dodávky pana Modrého vyčnívat z oprýskané červené stodoly. Na dvoře štěkal párek psů, které kousala hovada.

Neviděl nikoho z týmu ani jejich přítelkyně, ale slyšel jejich hlasitý jižanský rock, který si pouštěli ve dne v noci.

Vstoupil do obývacího pokoje, který byl přestavěný, aby připomínal podkroví. Spatřil pana Modrého, pana Červeného a jejich přítelkyně. Byla tam i paní Zelená. Ucítil vůni kávy. O jednu stěnu bylo opřené koště, což znamenalo, že před jeho příjezdem trochu poklidili. Vedle koštěte stála puška Heckler a Koch.

„Zdravím,“ řekl a stydlivě jim zamával. Usmíval se, ale věděl, že ho mají za troubu. Ať si mají. Paní Zelená na něj hleděla, jako by byl trouba, který po ní jede.

„Ahoj, profesore,“ řekl Modrý a věnoval mu upřímný úsměv, nevinný, až to bolelo. Génia neoklamal. Modrý byl chladnokrevný zabiják. To proto si ho vybral pro loupeže v bankách First Union, First Virginia a Chase. Všichni byli zabijáci, dokonce i ty tři dívky.

„Pizza.“ Pozvedl tři krabice a papírový pytel. „Koupil jsem pizzu. A výborné červené víno.“