noir

Vysoký muž v šedivém všedním obleku otevřel dveře márnice. Když vycházel, jen taktak že nevrazil oslnivě šedobílým stetsonem do horního futra. Plácl dlaní do betonové stěny a řekl uniformovanému muži před sebou: / ‚Čert aby to vzal, copak se Tonymu stalo?“ / Šerifův pomocník pokrčil rameny: „Možná maléry kvůli ženské. Znáte přeci Tonyho.“ / „Ano, znám Tonyho.“ / Šerifův kráčející stín se protáhl ke…

Více
  • 7. 3. 2025

Podél bazénu se k nám blížil sebevědomě Graff. Za sebou vlekl svůj štěbetající harém a eunuchy. Neměl jsem chuť se s ním bavit, a tak jsem se otočil zády, dokud nepřešel. Sammy hleděl nepřátelsky a zíval. / „Já se potřebuju nutně napít,“ řekl. „Už z toho šilhám. Nechcete se ke mně připojit?“ / „Možná později.“ / „Tak nashle. A nikde mne necitujte.“ / To jsem mu slíbil a Sammy odešel směrem, kde… / …

Více
  • 7. 3. 2025

  / Prešiel som k dverám a zavolal som na chyžnú. Pribehla, pričom sa kĺzala na parketách a pod blúzkou uniformy jej poskakovali drobné prsia. Keď zazrela muža ležiaceho na dlážke, priduseným hlasom vykríkla: / – Je mŕtvy? / – Zamdlel, srdiečko. Prineste vodu a uterák. / Ani nie o tridsať sekúnd pribehla späť, pričom polovicu vody vyliala na koberec. Trochu som Blackwellovi pokropil tvár a uterákom som mu šúchal vysoké…

Více
  • 7. 3. 2025

Skoro osm odtikávaly unavené hodinky, když mě přivítal orchestr klaxonů ranního města. Pocit, že havaruji, mi nedovolil řídit rychleji, v mé hlavě se převalovaly útržky minulé noci s velkým otazníkem, s tím největším kolem Keitha Dallinga. Elegantně mě vyprovodil na velmi prapodivné místo a stejně elegantně zmizel. Dlužím drahému Keithovi příležitost k vysvětlení. Jeho žlutý buick odpočíval na… / Do…

Více
  • 7. 3. 2025

Projel jsem zase pod sloupy Kolosea a areálem nákladních vozů u závozních firem a skladišť dřeva. Vzduch voněl čerstvě řezaným dřevem a pálícím se dieslovým olejem. Podél vysokých drátěných plotů a podél holých zdí prodejen stavebnin postávali a opírali se snědí muži. Zabočil jsem do Pelly Street. / Činžovní čtvrť, kde Donatovi bydleli, byla skupina prkenných domků připomínajících kurníky, postavených…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Nechal jsem nasupeného Galloriniho sedět za volantem a přešel jsem přes ulici. Měděnkou pokrytá mosazná deska u vchodu nesla nápis: „Konkvistador“. Od ní na kousku drátu visela opršelá papírová cedule: „Byt k pronajmutí“. Stěna v síni byla obložena mosaznými schránkami na dopisy, z nichž většina nesla vizitku se jménem nájemníka: žádné z nich jsem neznal. Schránka číslo jedna byla nadepsána…

Více
  • 7. 3. 2025

Za okny vily svítila okna jako důvtip v hlavě vznešené vdovy. Zelené spektrum trávníků a stromů houstlo v jednolitou zelenou tmu. Zaparkoval jsem pod vraty a zatáhl za staromódní táhlo zvonku visícího u bočního vchodu. / Přišla otevřít tělnatá žena v zástěře. Po její ruce zbyl na klice bílý nános mouky. „Copak se děje?“ / „Je prosím slečna Treenová doma?“ / „Myslím, že zrovna nemá čas. Koho mám… / …

Více
  • 7. 3. 2025

Keď som vyšiel von, lialo ako z krhly. Po uliciach sa valila voda, odnášajúca prach leta dolu k moru. / Čím viac som sa blížil k horám, tým viac pribúdalo vody. Cesta kaňonom pani Broadhurstovej bola skôr brodením sa hore bystrinou. Už dobrú chvíľu predtým, ako som dorazil k jej domu, počul som hučanie neďalekého potoka. / Pred vchodom stálo čierne auto Briana Kilpatricka. Na prednom sedadle sedela odfarbená blondínka,…

Více
  • 7. 3. 2025

Do Rodeo City jsme dorazili po jedné v noci. Bylo to přímořské městečko plné motelů, rozložené mezi dálnicí a pobřežím. Sjeli jsme z dálnice na hlavní silnici. Vedla rovnoběžně s dálnicí a těsně pod ní. Tři motocyklisté v buřinkách se přehnali kolem nás prostředkem silnice. Za zády jim seděly holky s rozevlátými vlasy. / Našli jsme odbočku se značkou CENTERVILLE 20 MIL a zahnuli jsme do vnitrozemí.… / Na…

Více
  • 7. 3. 2025

Dějištěm románu je tu opět slunná Kalifornie, aktéry smetánka oddávající se lahodné nepřetržité siestě v rozlehlých zahradách u chlazených koktejlů nebo si tiše šeptající v intimních přepychových barech „o lásce nebo o deseti procentech“ a neštítící se drsné hry ani zločinu. V zápletce jde ze začátku především o vzácnou starou minci, kterou někdo odcizí a majitelka si najme Marlowa, aby ji soukromě pomohl peníz najít a vrátit do sbírky. Marlowe s…

Více
  • 13. 5. 2023

Tato povídka, svou délkou připomínající novelu, je jednou z mnoha, ve kterých se objevuje postava soukromého detektiva ovšem ne Phila Marlowa. Má podobný smysl pro humor, podobný styl práce, tedy drsný, ale jmenuje se John Evans. / Příběh otevírá dopis odeslaný Fredem Laceym ze zapadlého horského městečka Puma Point. John Evans se s ním má po příjezdu spojit, ale předtím než se ubytuje, si zajde na malou procházku kolem jezera a najde mrtvolu. Prohl…

Více
  • 13. 5. 2023

Velký John Masters byl udělaný, tlustý, mastnotou se lesknoucí chlap s hladkými modrými tvářemi a velmi tlustými prsty s dolíčky na kotnících. Hnědé vlasy měl sčesané dozadu a oblečen byl ve vínově rudém obleku s našitými kapsami a hnědé hedvábné košili s vínově rudou kravatou. V ústech měl tlustý hnědý doutník s širokou červenozlatou páskou. / Pokrčil nos, znovu mrkl na kartu, která před ním ležela neotočena, a snažil se potlačit úsměv. „Přidej, Da…

Více
  • 13. 5. 2023

Tony Acosta, vrchní poslíček, byl štíhlý, snědý a křehký jako dívka, s útlýma jemnýma rukama, sametovýma očima a tvrdými malými ústy. Stál ve dveřích a řekl: / „Sedmá řada bylo to nejlepší, co jsem dokázal sehnat, pane Malverne. Ten Deacon Werra není špatný a Duke Targo je příští šampión v lehké váze.“ / „Pojď dovnitř na skleničku, Tony,“ vyzval ho Malvern. Přešel k oknu a vyhlížel ven na déšť. „Jen jestli ho nechají,“ dodal přes rameno. / „Díky – ale jen…

Více
  • 13. 5. 2023

Toho večera vanul pouštní vítr, takový ten horký suchý fén od Santa Any, který se prodere horskými průsmyky a způsobí, že se člověku ježí vlasy, cukají nervy a svědí kůže. Za takových nocí končívá každá pijatika rvačkou. Pokorné malé hospodyně přejíždějí palcem ostří dranžírovacího nože a civějí na krky manželů. Může se stát cokoli. Dokonce můžete dostat v nóbl baru plnou sklenici piva. / Já aspoň jsem pivo dostal ve vyblýskaném novém lokále proti d…

Více
  • 13. 5. 2023

Z rozlehle mlčící chodby s parketovou podlahou a úzkým běhounem na prostředku sbíhalo v dlouhých obloucích bílé. ploché dubové zábradlí až dolů do vstupní haly. Všude tu byly zavřené dveře, velké, těžké, staromódní. Za nimi nikde ani hles. / Sešel jsem po běhounu dolů, pořád po špičkách. / Dole byly vnitřní dveře s barevnou skleněnou výplní. Vedly do vestibulu, z něhož se otvírala vrata do ulice. Když jsem se dostal až tak daleko, začal zvonit telefon.…

Více
  • 13. 5. 2023