noir

Z rozlehle mlčící chodby s parketovou podlahou a úzkým běhounem na prostředku sbíhalo v dlouhých obloucích bílé. ploché dubové zábradlí až dolů do vstupní haly. Všude tu byly zavřené dveře, velké, těžké, staromódní. Za nimi nikde ani hles. / Sešel jsem po běhounu dolů, pořád po špičkách. / Dole byly vnitřní dveře s barevnou skleněnou výplní. Vedly do vestibulu, z něhož se otvírala vrata do ulice. Když jsem se dostal až tak daleko, začal zvonit telefon.…

Více
  • 13. 5. 2023

Ve tři hodiny odpoledne jsem stál v hale Winslowovy rezidence a čekal, až se komorník vrátí. Větší část dne jsem strávil tím, že jsem se vyhýbal okolí kanceláře i bytu a snažil se nesetkat s nikým z oddělení pro vraždy. Byla to sice jen otázka času, než mě předvolají, ale předtím jsem chtěl promluvit s generálem Dadem Winslowem. Dostat se k němu nebyla hračka. / Všude kolem mě visely olejomalby, většinou portréty. V hale stály dále dvě sochy a někol…

Více
  • 13. 5. 2023

Bylo nutno pečlivě uvážit některé věci. Například hluk – ten se ale dá překrýt zesílením zvuku rádia. Možná se nebude muset příliš zesilovat. Třeba vůbec ne. Teď se sakra skoro třásla podlaha, jak to řvalo. Joe Pettigrew posměšně pohledl na svůj odraz v zrcadle koupelny. / „Ty a já jsme spolu strávili už hodně času,“ sdělil svému odrazu. „Jsme prostě kamarádíčkové. Ode dneška bys měl mít nějaké jméno. Budu ti říkat Josef.“ / „Nechoď na mne se svými pot…

Více
  • 13. 5. 2023