detektivka

SNEHULIENKA A ŠÍPOVÁ RUŽENKA /   / Keď Thomas Royde vystúpil v Saltingtone z vlaku, na nástupišti ho čakala Mary Aldinová. / Pamätal sa na ňu len hmlisto a teraz, keď ju zazrel, všimol si dosť prekvapene, že sa potešila. / Oslovovala ho krstným menom. / „Som rada, že vás po toľkých rokoch zase vidím, Thomas.“ / „Pekné od vás, že ste ma pozvali. Dúfam, že vám nebudem na ťarchu.“ / „Ale kdeže. Naopak. Ste nám zvlášť…

Více
  • 22. 3. 2024

Pan Waterhouse nejistě přešlapoval na schodech domu ve Wilbraham Crescent 18 a pak se nervózně obrátil ke své sestře. / „Víš jistě, že to zvládneš?“ zeptal se pan Waterhouse. / Slečna Waterhouseová zasupěla s jistou nevolí. / „Opravdu nevím, o čem mluvíš, Jamesi.“ / Pan Waterhouse omluvně vzhlédl. Díval se omluvně tak často, že to byl téměř jeho stálý výraz. / „Jen jsem myslel, drahá, vzhledem k tomu, co se stalo…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Hlavný inšpektor Davy trpezlivo čakal, kým pani Melfordová dohovorí. Z rozhovoru sa nedozvedel nič nové. Sesternica Mildred rozprávala nesúvislé, bola nedôverčivá a splašená. Aspoň na Davyho urobila taký dojem. Vytasila sa prívalom slov o Elvírinom milom správaní, o jej príjemnej povahe, o problémoch so zubami, o čudnom telefonickom ospravedlnení, a to všetko vzbudilo v Davym vážne pochybnosti, či je Bridget…

Více
  • 22. 3. 2024

Pan Petherick si odkašlal trochu důležitěji než obvykle, „Obávám se, že se vám moje záhada bude zdát dost krotká, po všech těch senzačních příbězích, které jsme tu vyslechli,“ řekl omluvně. „V mém příběhu není žádné prolévání krve, ale zdá se mi zajímavý a dost vtipný, a naštěstí na něj znám také správnou odpověď.“ / „Nebude to, doufám, moc právnické?“ zeptala se Joyce Lempriérová.…

Více
  • 22. 3. 2024

Rvala se s ním. / Oháněla se po něm koleny, lokty, pěstmi, zkoušela všechny chvaty, které si zapamatovala z kazety o sebeobraně. Kdysi si ji pouštěla pořád dokolečka, protože se jí hrozně líbil instruktor, držitel černého pásu v taekwondu. / Ale nikam to nevedlo. / Tommy byl namol – Rune pochopila, proč ho Warren Hathaway kvůli toporné chůzi považoval za postaršího a proč tak funěl, když se za ním hnala od kina Růžová…

Více
  • 22. 3. 2024

HODINA PRVNÍ Z PĚTAČTYŘICETI / Starší žena ronila slzy a Manželka stála se zkříženýma rukama za ní. / Už jsou mrtvé, už jsou… / Vojíne! / Stephen ztuhl a uvolnil prst ze spouště. / Světla! / Po ulici se tiše blížila blikající světla. Střešní majáčky policejního vozidla. Pak další dvě auta, pak dvanáct a pak už se přes výmoly přiřítila i dodávka pohotovostní jednotky. Sjížděly se k Manželčině domu z obou stran…

Více
  • 22. 3. 2024

John D. MacDonald / Někdy spisovatele proslaví nesprávné knihy. Romány Johna D. MacDonalda (1916-1986) s Travisem McGeem jsou dokonalým příkladem dobrodružných příběhů, které oprašovaly a rozváděly osvědčená schémata románů se soukromými očky z třicátých a čtyřicátých let. Jsou plné moudrosti, půvabu a pořádné dávky zvláštního chlapáckého humoru. Pro mnoho čtenářů však nepředstavují vrchol… / …

Více
  • 22. 3. 2024

„Mám tu seznam věcí nalezených na místě činu,“ sdělila Amélie Sachsová majiteli. „Zajímalo by mě, jestli jste je pachateli nemohl prodat vy.“ / Balzac převzal papír, který mu policistka podala, a Sachsová se rozhlédla po prodejně. Černě natřený interiér Smoke & Mirrors připomínající jeskynní sluj se nacházel mezi prodejnami fotografických potřeb v manhattanské čtvrti Chelsea. Páchlo to zde plísní a…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Ze všeho nejvíce se teď obával, že si Sachsová ublíží. / Od prvního okamžiku, kdy Rhyme Amélii Sachsovou poznal, musel neustále přihlížet, jak si Sachsová zajíždí rukou do vlasů a vytahuje si ji zkrvavenou. Musel přihlížet, jak si zuby drásá nehty a nehty kůži. Byl u toho, když se v autě řítila dvě stě čtyřicítkou. / Nevěděl přesně, co ji k tomu vede, ale dobře věděl, že uvnitř Amélie Sachsové…

Více
  • 22. 3. 2024

HART SE DÍVAL na displej satelitní navigace. Technicky dokonalý mobilní telefon BlackBerry přežil havárii dodávky v lepším stavu než on. Nic zlomeného, jen oděrky. Jenže Hart měl odřené a obolavělé celé tělo a průstřel nad loktem začal znovu krvácet. / Děkuji, Michelle. / Děkuji, Brynn. / Projela jím vlna vzteku a na moment hodil za hlavu řemeslnou dovednost. Prostě a jednoduše chtěl vyrovnat účty, nic víc, nic míň.…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Stejšn se hnal do temného kaňonu Wall Street na jižním cípu Manhattanu. / Amélie Sachsová lehce ťukala prsty o volant a snažila se představit si, kde je asi ukrytá T. J. Colfaxová. Pravděpodobnost nalezení té ženy se zdála být nulová. Blížící se finanční čtvrť nikdy Amélii nepřipadala tak rozlehlá, plná všelijakých uliček, vstupů do kanálů, dveří i budov obsypaných temnými okny. / Tolik míst, kde se…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Třiatřicet minut po odjezdu ze střeženého domu jsem zastavil hondu mezi stromy před Carterovou chatou. Vystoupil jsem a aktivoval tichý alarm. / Vytáhl jsem z brašny s výstrojí kombinézu v barvě lesní zeleně – měl jsem v brašně dvě; druhá kombinéza byla černá – a oblékl si ji. Brašnu jsem si pak přehodil přes rameno a rychle vyrazil po cestě, přičemž jsem pozorně zkoumal okolí. Na vozovce jsem spatřil…

Více
  • 22. 3. 2024

Agent ministerstva obrany Arthur Backle upjatě a podrážděně posunul svou židli na stranu, aby lépe viděl na počítač Wyatta Gillettea. / Hacker se ohlédl za vrzáním židle o laciné linoleum, otočil se zpátky k obrazovce a pokračoval v psaní. Jeho prsty létaly po celé klávesnici. / Oba muži zůstali v kanceláři Oddělení počítačové kriminality úplně sami. / Jakmile se totiž Bishop dozvěděl, že příští pachatelovou…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Nejméně desetkrát se podepsaly a staly se z nich milionářky. / Stovky lejster popsaných svitkovým rukopisem a prokládaných slovy jako ježto a čímžto nyní ležely na stole před oběma ženami. Místopřísežná prohlášení, stvrzenky, daňová přiznání, kvitance, plné moci. Owen, který se tvářil přísně a vypadal jako ryzí právník, nechal každý dokument kolovat a po každém podpisu pronesl: „Řádně… / …

Více
  • 22. 3. 2024

  / „Dal jste nám i prémii, Lou. Mockrát děkujeme.“ / „To jsem nebyl já,“ zabručel Handy. / „Ne? A co se stalo?“ / „Hele, jsem nasranej.“ / „A proč?“ / „Držte hubu a poslouchejte, Arte. Už nechci poslouchat ty vaše kecy.“ Handyho hlas byl chladnější než za celý den předtím. „Máte pětačtyřicet minut na ten vrtulník. Ani o minutu víc – a já vám říkám, pane, že už se celej třesu, abych někoho zabil.…

Více
  • 22. 3. 2024