detektivka

II. /   / Nasledujúce ráno som sa pokúšal zavolať Lejeuna, ale nepodarilo sa mi to. Napriek ťažkostiam som však dostal na drôt Jima Corrigana. / „Tak čo je s tým psychologickým kanónom, ktorého si ku mne doviedol? Čo hovorí o Ginger?“ / „Má strašne veľa rečí. No myslím si, Mark, že sám nevie, kam z konopí. Veď vieš, že ľudia zvyknú chytiť zápal pľúc. Na tom nie je nič záhadné ani mimoriadne.“ / „Máš… / …

Více
  • 22. 3. 2024

III / Viktorie projevila zřejmou radost nad tím, že může znovu vyprávět svůj příběh. / „Nerada bych se dostala do nějakých nepříjemností,“ vysvětlovala. „Já sama jsem tam tu lahvičku nedala a nevím, kdo to tedy udělal.“ / „A vy si opravdu myslíte, že ji tam někdo dal?“ doléhal na ni doktor Graham. / „Inu — víte, pane doktore, někdo ji tam musel dát, když tam přece před tím nebyla.“ / „Ale vždyť ji mohl mít…

Více
  • 22. 3. 2024

Paní Lorrimerová / Dům číslo 111 v Cheyne Lane byla malá, úhledná budova v klidné uličce. Dveře byly natřené černou barvou, schody pečlivě nabílené a mosazné klepadlo a klika se leskly v odpoledním slunci. / Otevřela postarší služebná v naškrobeném bílém čepci a zástěře. / Na Pohotovu otázku odpověděla, že jistě, paní je právě doma. / Následoval ji po úzkém schodišti nahoru. / „Koho mám ohlásit, pane?“ / … / …

Více
  • 22. 3. 2024

FANTASTICKÁ POVÍDKA / Slečně Angele Blanchové mohlo být asi tak pětatřicet. Nebyla nalíčena, tmavě hnědé vlasy byly uspořádány pečlivě, ale neslušivě. Střízlivá sukně a kabátek. / Slečna Blanchová byla prvním rokem v Meadowbanku, vysvětlovala. / „Není příjemné působit na škole, kde došlo k vraždě,“ řekla s nevolí. „Zdá se také, že v domě není žádné poplašné zařízení, a to je nebezpečné.“ / …

Více
  • 22. 3. 2024

  / Paní Bantryová přicházela s Adelaidou Jeffersonovou. Když se přiblížila k siru Henrymu, zvolala: „Vy jste tady?“ / „Ano, já osobně.“ Vzal ji za obě ruce a vřele je stiskl. „Nedovedu vám povědět, jaké mi to všechno dělá starosti, paní B!“ / Paní Bantryová řekla mechanicky: „Neříkejte mi paní B!“ a pokračovala: „Artur tu není. Bere to všechno příliš vážně. Přijely jsme sem se slečnou Marplovou…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Anna pokračuje o dalším vyprávění. /   / Pro hrdinku románu jest velmi nedůstojné, dostane-li mořskou nemoc. V knihách čím více se moře zmítá a bouří, tím je hrdinka radši. Když kde kdo onemocní, ona samotinká s námahou udržujíc rovnováhu prohání se po palubě, vzdorujíc rozpoutaným živlům a má opravdovou radost z bouře. Lituji, že musím doznati, že při prvním výkyvu Kilmordenu jsem zbledla a…

Více
  • 22. 3. 2024

Bylo to na Silvestra. / Všichni starší členové společnosti, která se sešla na panském sídle Roystonu, seděli ve velké hale. / Pan Satterthwaite docela uvítal, že ti mladší už šli spát. Neměl mladé lidi příliš v lásce, zvlášť ne, když jich bylo moc pohromadě. Připadali mu nezajímaví a poněkud neotesaní. Chyběla jim ta pravá delikátnost, a jak stárnul, potrpěl si pan Satterthwaite na delikátnost čím dál víc. / …

Více
  • 22. 3. 2024

Pentličce zavířila hlavou změť divokých dohadů, jakou roli hrál asi velitel Haydock v Tommyho zmizení, ale rázně je zapudila. V této chvíli se potřebovala naprosto soustředit. / Pozná ji velitel nebo ne? To byla zajímavá otázka. / Obrnila se předem, aby na sobě nedala znát žádné překvapení nebo poznání, ať už před ní stane kdokoli, a mohla si tedy být poměrně jista, že přijala situaci zcela vyrovnaně. / Povstala ze…

Více
  • 22. 3. 2024

DRUHÝ MESIAC LETA / sedemnásty deň /   / 1 / Na druhý deň bola slávnosť nového mesiaca. Medzi Imhotepove povinnosti patrilo obetovať toho dňa v hrobke. Ahmose sa ponúkol, že vykoná tieto povinnosti za neho, ale Imhotep si nedal povedať. Odbil ho zamrmlaním, ktoré bolo len slabou paródiou na jeho niekdajšie spôsoby. / – Môžem sa ja spoľahnúť, že všetko bude, ako sa patrí, ak si na všetko nedohliadnem sám? Či som sa dakedy…

Více
  • 22. 3. 2024

Návštěva u slečny Peabodyové / „Je to opravdu nutné, vymýšlet si tak složité lži, Poirote?“ zeptal jsem se cestou z Graingerova domu. / Poirot pokrčil rameny. / „Pokud se člověk rozhodne lhát — všiml jsem si mimochodem vaší bytostné nechuti ke lži — no, co se mě týče, mně to žádné problémy nečiní…“ / „Všiml jsem si,“ přerušil jsem ho. / „…jak jsem poznamenal: pokud už se člověk rozhodne lhát, proč by…

Více
  • 22. 3. 2024

DRUHÝ DÍL /   / DRAHÝ PANE POIROTE, / plním svůj slib a posilám vám své vzpomínky na vše, co souviselo se smrtí Amyase Crala. Znovu připomínám, že po tak dlouhé době mi snad mnohé vypadlo z paměti, ale sepsal jsem vše tak, jak jsem nejlépe dovedl. / S úctou Váš Filip Blake /   / Poznámky o událostech, / které vedly k vraždě Amyase Crala / v září 19… /   / Mé přátelství se zesnulým začalo již v raném dětství. Panství…

Více
  • 22. 3. 2024

  / V protějším křídle budovy nám otevřela dveře služka. Byla vyděšená a tvářila se trochu pohrdavě, když spatřila inspektora Tavernera. / „Přejete si navštívit paní?“ / „Ano, prosím.“ / Uvedla nás do velkého salónu a odešla. / Měl stejné rozměry jako salón umístěný pod ním v přízemí. Byly tu barevné kretony jasných barev a pruhované hedvábné záclony. Nad krbovou římsou visel portrét, který upoutal…

Více
  • 22. 3. 2024

  / Hercule Poirot zamyšleně hleděl do tváře muže, sedícího za velkým mahagonovým psacím stolem. Zaznamenal husté obočí, sobecká ústa, násilnickou bradu a pronikavé vizionářské oči. Z jeho zjevu pochopil, proč se Emery Power stal velkým finančním magnátem. / A když jeho zrak spočinul na dlouhých, štíhlých, krásně tvarovaných rukách, ležících na psacím stole, pochopil rovněž, proč Emery Power získal…

Více
  • 22. 3. 2024

SNEHULIENKA A ŠÍPOVÁ RUŽENKA /   / Keď Thomas Royde vystúpil v Saltingtone z vlaku, na nástupišti ho čakala Mary Aldinová. / Pamätal sa na ňu len hmlisto a teraz, keď ju zazrel, všimol si dosť prekvapene, že sa potešila. / Oslovovala ho krstným menom. / „Som rada, že vás po toľkých rokoch zase vidím, Thomas.“ / „Pekné od vás, že ste ma pozvali. Dúfam, že vám nebudem na ťarchu.“ / „Ale kdeže. Naopak. Ste nám zvlášť…

Více
  • 22. 3. 2024

Pan Waterhouse nejistě přešlapoval na schodech domu ve Wilbraham Crescent 18 a pak se nervózně obrátil ke své sestře. / „Víš jistě, že to zvládneš?“ zeptal se pan Waterhouse. / Slečna Waterhouseová zasupěla s jistou nevolí. / „Opravdu nevím, o čem mluvíš, Jamesi.“ / Pan Waterhouse omluvně vzhlédl. Díval se omluvně tak často, že to byl téměř jeho stálý výraz. / „Jen jsem myslel, drahá, vzhledem k tomu, co se stalo…

Více
  • 22. 3. 2024