„NEMÁ ŽÁDNÉ DOKLADY.“
Brynn seděla vedle Grahama na zadní stupačce dodávky a unaveně vzhlédla.
Šerif Tom Dahl mluvil o Compovi, o muži, kterého Hart zastřelil. Zabil svého partnera. Ze všech hrůz, které v noci prožila, byl snad nejhorší výraz zrazené důvěry v obličeji vysokého hubeného mladého člověka těsně předtím, než Hart stiskl spoušť.
„Měl u sebe peníze, dvě krabičky munice, cigarety, rukavice, náramkové hodinky Seiko a víc nic.“ Našli také Michellinu kabelku, z níž se snad podaří sejmout otisky prstů. Dahl pošle své lidi do ostružin pro Compovu brokovnici a další pro pušku Erika Munceho, která podle Grahamova svědectví leží na dně řeky.
Brynnin manžel popsal, jak se pokusil zbraň získat a jak při tom spadl ze skály. Zřítil se na kamennou lavici, dotlučený a podřený, ale jinak nezraněný. Vyšplhal po skalní stěně zpátky nahoru, a když míjel mrtvého zástupce, vzpomněl si, že Munce nosíval na kotníku pouzdro se záložním revolverem. Vzal si ho a spěchal k místu, odkud hřměly výstřely.
„Jak že se jmenoval?“ zeptal se šerif a podíval se na zelenou plachtu, pod níž se opodál rýsoval obrys lidského těla.
„Comp,“ odpověděla Brynn. „Alespoň to tak znělo.“
Záchranář jí vydezinfikoval zranění na tváři hnědým betadinem, nanesl anestetickou mast a teď na ni přikládal masivní obvaz. Původně chtěl ránu zašít, ale Brynn to odmítla. Po vpichách jehly a šití by zůstala větší a patrnější jizva a dvě deformity v obličeji by už pro ni byly trochu moc.
Zdravotník dokončil obvaz a poradil Brynn, ať si ještě téhož dne zajde k lékaři. „A taky k zubaři. Ta vyražená stolička vás brzy začne trápit.“
Začne?
Slíbila, že to udělá.
Dívala se na Compovu mrtvolu pod plachtou a pořád nemohla pochopit, proč ho Hart zabil. Vždyť o necelou půlhodinu dříve na skalní římse riskoval vlastní život, aby ho zachránil před pádem do trnitého křoví. Když ho vytahoval nahoru, mohl ho srazit vražedný špalek ježící se pahýly větví.
A potom mu řekl, ať klidně stojí, a chladnokrevně ho zastřelil. Bez emocí, lhostejně.
Rozhlédla se. Majáčky blikaly jako v cirkuse. Vysílačky praskaly, lidé mluvili jeden přes druhého.
Kromě Dahla se dostavilo několik zástupců z úřadu šerifa okresu Kennesha a dobrá desítka státních policistů. A také dva agenti FBI, kteří si svlékli saka a pomáhali, kde se dalo, včetně natahování žluté policejní pásky ohrazující místo činu. Významné osobnosti zatím žádné, ty dorazí později.
Michelle seděla se sklopenou hlavou v trávě, opírala se zády o strom a na klíně držela spící Amy. Obě byly zabalené do deky. Záchranáři je prohlédli, ale neshledali u nich žádná zranění. Michelle neměla dokonce ani vyvrtnutý kotník, pouze si natáhla sval.
Mladá žena se zasmušilým výrazem chovala spící dítě a Brynn se domnívala, že cítí lítost za sebe i za Amy. Obě během hrozné dnešní noci ztratily někoho blízkého a jejich bližní odešli ze světa násilnou smrtí. Obě zanechaly svou nevinnost, mrtvou nebo umírající, kdesi v husté spleti lesa.
Brynn vstala ze stupačky sanitky a na nejistých nohou zamířila přes trávník k Michelle. „Dovolala jste se?“ zeptala se. Mladší žena se chtěla spojit se svým bratrem, který bydlel s manželkou na severním předměstí Chicaga, a požádat ho, aby pro ni přijel.
„Už jsou na cestě.“ Odmlčela se a zvlnila rty do stoického úsměvu. „Manžel se mi vůbec neozval.“
„Volala jste mu?“
Michelle zavrtěla hlavou a řeč jejího těla prozrazovala, že chce být sama. Zlehka pohladila Amy po vlasech. Dívenka tiše oddechovala.
Brynn si sáhla na zraněnou tvář. Zabolela ji, navzdory husté vrstvě znecitlivující masti. Svěsila ruku a připojila se k šerifovi a federálním agentům. Bojovala s obluzenou myslí – jakmile štvanice skončila, mozek se náhle neměl na co soustředit a vzniklé vakuum vyplnila bílá mlha –, přesto dokázala velmi stručně popsat, co se událo od chvíle, kdy přijela k jezeru Mondac. Útěk, mobilní metamfetaminová laboratoř, překvapivé odstřelování na skalní římse.
„Opravdu si myslíte, že to byl některý z pomocníků Rudyho Hamiltona…
