37
Rhyme ucítil instinktivní potřebu padnout k zemi, ovšem vzhledem k okolnostem musel pochopitelně zůstat sedět vzpřímeně na vozíku Storm Arrow. Na dodávku, kde ještě před chvílí stála Sachsová s Lucy, se snesla sprška kulek. Obě ženy nyní ležely v trávě čelem k zemi a Thom se vkleče snažil vyprostit těžký invalidní vozík z prohlubně s měkkou půdou, kam se zaklínil.
„Lincolne!“ vykřikla Sachsová.
„Jsem v pořádku. Utíkejte! Na opačnou stranu dodávky. Ukryjte se tam.“
„Ale tam nás bude mít na mušce Garrett!“ namítla Lucy.
„Jenže Garrett po nás nestřílí, sakra!“ odsekla Sachsová.
Ozval se další výstřel z brokovnice, který je minul jen o pár centimetrů. Sprška broků začala rachotit na verandě. Thom zařadil na vozíku neutrál a postrkoval ho k dodávce na straně u chaty.
„Drž se u země,“ nabádal Rhyme ošetřovatele, jenž zcela ignoroval výstřel, který prosvištěl kolem nich a roztříštil boční okénko dodávky.
Lucy se Sachsovou následovaly oba muže do krytého území mezi chatou a dodávkou.
„Proč to, sakra, dělají?“ křikla Lucy a vypálila několik ran, čímž přinutila O’Sariana s Tomelem, aby se kryli.
Rhyme nikde neviděl Culbeaua, ale věděl, že se nachází někde přímo před nimi. Puška, kterou měl u sebe, byla nesmírně výkonná a navíc byla opatřena velkým dalekohledem.
„Sundejte mi pouta a dejte mi ten revolver!“ křikla Sachsová.
„Dejte jí ho,“ souhlasil Rhyme. „Je lepší střelec než vy.“
„Ani náhodou!“
Policistka zavrtěla hlavou a na tváři se jí objevil úžas nad neslýchanou drzostí tohoto návrhu. Kovovou karoserii dodávky mezitím provrtávaly další kulky, zatímco jiné vytrhávaly z verandy velké kusy dřeva.
„Vždyť mají pušky, sakra!“ vypěnila Sachsová. „Nemůžete se s nima rovnat. Dejte mi tu bouchačku!“
Lucy si opřela hlavu o bok dodávky a šokovaně zírala na zastřelené kolegy, kteří bezvládně leželi v trávě.
„Co se to děje?“ zamumlala a dala se do pláče. „Co se to děje?“
Jejich krytí Rhymova dodávka nemohlo dlouho odolávat.
Chránilo je sice před Culbeauem a jeho puškou, ale oba Culbeauovi kumpáni se je teď snažili obejít z boku. Za několik minut budou moci zahájit křížovou palbu.
Lucy vystřelila ještě dvakrát do trávy, odkud se před okamžikem ozval výstřel z brokovnice.
„Neplýtvejte střelivem,“ rozkázala jí Sachsová. „Počkejte, až budete mít čistou ránu. Jinak…“
„Zavři sakra klapačku!“ láteřila Lucy. Proplácala si kapsy. „Zatraceně, ztratila jsem telefon.“
„Lincolne,“ řekl Thom. „Sundám tě z vozíku. Jsi příliš snadný terč.“
Rhyme přikývl. Ošetřovatel mu sňal postroj, objal ho kolem prsou, odtáhl ho z vozíku a položil na zem. Rhyme se snažil zvednout hlavu, aby viděl, co se děje, ale jeho krční svaly postihla těžká kontrakce nelítostná křeč -, takže musel hlavu sklonit do trávy, dokud ho bolest nepřešla. Ještě nikdy si nepřipadal tak bezmocný jako právě nyní.
Ozvaly se další výstřely. Tentokráte blíž. A pak neskutečně šílený O’Sarianův smích.
„Hej, slečinko s nožem, kdepak jste?“
„Už jsou skoro na pozici,“ zamumlala Lucy.
„Jak to vypadá s municí?“ zeptala se Sachsová.
„Mám ještě tři rány a jeden zásobník.“
„Na šest nábojů?“
„Jo.“
O zadní část Rhymova vozíku se rozplácla kulka a převrátila ho na stranu. Kolem vozíku se zvedl obláček prachu.
Lucy vypálila po O’Sarianovi, ale jeho hihňání a štěkavá odpověď jeho coltu jí prozradily, že minula cíl.
Podle střelby z pušek poznali, že za pouhou minutu či dvě již budou zcela obklíčeni.
Zemřou tady. Budou zastřeleni v malém údolíčku mezi rozstřílenou dodávkou a Garrettovou chatou. Rhyme přemýšlel, jaký to bude pocit, až mu kulky roztrhají tělo. Samozřejmě nebude ve strnulém svalstvu cítit žádnou bolest a dokonce ani tlak. Pohlédl na Sachsovou, která jeho pohled opětovala s beznadějným výrazem ve tváři.
Ty a já, Sachsová…
A pak se podíval na přední stranu chaty.
„Koukejte!“ zavolal.
Lucy a Sachsová sledovaly jeho pohled.
Garrett otevřel čelní dveře.
„Pojďme dovnitř,“ řekla Sachsová.
„Zbláznila jste se?“ zavolala Lucy. „Garrett v tom jede s nimi. Jsou sp…
