Ideály humanitní

T. G. Masaryk

59 

Elektronická kniha: T. G. Masaryk – Ideály humanitní (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: masaryk-tg02 Kategorie:

Popis

T. G. Masaryk: Ideály humanitní

Anotace

T. G. Masaryk – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

, ,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Ideály humanitní“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

DEMOKRATISM V POLITICE
(1912)

Problém je, aby národové velicí, ohrožující posud národy malé a zároveň jeden druhého, přistoupili na zásadu, že všichni národové, velicí i malí, jsou rovnoprávnými státními a kulturními individualitami.

Světová revoluce, 1925

1
Program demokracie

Pokládám dnes za svůj úkol povědět něco o těch problémech, které demokracie a demokratism myslícímu člověku a zejména vám, českým studentům, dávají a dávat by měly. Odpustíte, budu-li stručný, protože je látky mnoho. Smím se dovolávat lecčehos, co jsem již o věci pověděl a napsal.

Demokracií dnes rozumíme tu demokracii – na rozdíl od dřívějších snah – která od takzvané Veliké francouzské revoluce se vyvíjí. Heslem svoboda, rovnost, bratrství, revoluce prohlásila suverenitu lidu proti absolutismu a monarchismu a prohlásila a kodifikovala přirozená práva člověka a občana. Tento moderní demokratism pojmově i historicky čelí a čelil aristokracii, to jest aristokratické oligarchii. Monarchism je vyvrcholením aristokratismu. Tedy běží o poměr, o spor demokratismu s aristokratismem.

Program demokracie je dán: předně všeobecné právo hlasovací s jeho parlamentárními důsledky. V parlamentarismu bude klást důraz na moc zákonodární – každý volič je zákonodárce, nejen císař a aristokraté, kteří toto oprávnění mívali výlučně pro sebe. I vojenství se demokratisuje, militarism přechází v milici. Zahraniční politika má se demokratisovat a již se demokratisuje; stará diplomacie aristokratická ustupuje pořád více nearistokratickému konsulství a věcné správě zahraničních poměrů. Školství a celá administrace vůbec pořád víc a více se demokratisují. Pokud konečně běží o hlavu státu, tedy z demokratického hlediska přijímá se monarchie, ale omezená, ne absolutistická, tedy monarchie konstituční anebo ještě dále parlamentní. Nemusím vykládat, že parlamentní monarchie je více než konstituční – my v Rakousku máme konstituční, Anglie, Francie mají parlamentární. (V parlamentární monarchii rozhoduje většina.) Mnozí se domnívají, že demokracie přirozeně vede k ústavě republiční a ukazují na vývoj politický zejména již také v Evropě, jak nejpokročilejší národové po mnohém úsilí se stali republikánskými.

Tento program demokratický je empiricky dán; ale teď začněme přemýšlet a poznáme, že v podstatě demokracie, demokratismu, jsou značné obtíže; je nutno znát, které jsou tyto obtíže.

Otec moderního demokratismu Rousseau pověděl často opakovaný výrok, že demokracie v pravém slova smyslu, totiž aby lid, všichni lidé vládli, lidovláda, je nemožná, že nikdy nebyla a nebude. Rousseau totiž požaduje vládu lidu přímou. Je proto proti parlamentarismu jakožto vládě nepřímé, poslanec je mu jako voják v parlament vyslaný, aby sloužil, majorita potlačuje minoritu.

Rousseau vidí demokratism hlavně v zákonodárné činnosti, on chce, aby počet občanů byl malý, proto chce velké státy rozbít na malé federativní obce, aby každý občan občana znal, aby se snadno mohli shromáždit, aby na shromážděních opravdu se mohla všeobecná vůle projevit. Požadoval jednoduché mravy, zavrhoval luxus, vůbec všechny civilisační komplikace. Viděl v civilisaci úpadek, občané musí mít stejné, rovné, vnější poměry, a potom teprve možno mluvit o demokratismu přímém.

Není pochyby, že geografie a počet obyvatelstva rozhoduje, jak to Rousseau znamenal. V Athénách volní aristokratičtí občané se mohli skutečně sejít na velkém foru a od osoby k osobě se dohodovat. Ale občané Spojených států, jak se tam má přímá demokracie ustanovit? Musí být nepřímá, a nejen ve Spojených státech, i v menších státech je možné jen nepřímé zastoupení. Přímá vláda doopravdy byla by vůbec nadmíru obmezena: Kolik jeden člověk dovede opanovat d…