Ideály humanitní

2
Vývoj pojmu národnosti

Pojem národnosti se měnil tak, jak se měnily základy vzdělanosti národa. Uvědomění národní znamená vlastně ujasnit si, co je v slovech vlast a národ. Kollár toužil po tom, aby národ český vyvíjel se jazykově a v literatuře; pro Palackého bylo to již málo, ten chtěl, aby národ měl v Rakousku vliv politický. A nyní se chceme uplatnit i hospodářsky. Přemýšlet o těchto věcech je nutno.

Kdybychom chtěli pojem lásky k vlasti a k národu podrobně rozbírat, nebyli bychom hotovi, ačkoliv se nám zdá tak jasný. Jasný je pro nás naoko proto, že v něm žijeme. A v čem člověk žije, o tom nikdy neví, že je to problém, záhada.

Přečteme-li si však a srovnáme-li Kollára, Máchu^[83], Nerudu, Bezruče, vidíme, že nejen si národ jinak představovali, ale také lásku k němu jinak cítili. Cit nezůstává stále týž, mění se stejně jako se mění pojem. V romantice se jinak cítilo, než když začal realism a naturalism.

V naší literatuře je romantika u Kollára; Havlíček prošel ruskou školou realistickou. Proto pojímá národ jinak než Kollár, jinak s ním cítí. U Bezruče vidíme již cit sociální, zájem o dělníka. Kde by byl měl Kollár zájem o dělníky?

Cit se tedy mění – a odsud spory. Otcové a děti si vždycky trochu nerozumějí.

Otázka další je, jak je láska k národu založena rozumově a mravně. Máme pro ni důvod či je něco docela slepého? Není nic slepého.

Cit národnostní se vyvinoval teprve v novější době.

Vždycky sice byl cit pro to, co bylo vlastní, ale tak, jak my cítíme národně dnes, lidé necítili vždycky.

Ve středověku bylo heslo „křesťan“, a v něm se celá Evropa sjednotila proti Turkům. Teprve v novější době se vyvíjí národnostní cítění. Určitě se začíná pojem národnosti utvářet v XVIII. století. Do té doby se o národnosti mluvilo jenom nepřímo a mimochodem, důležitost měly jen stát, říše a církev.

V století XVIII. začíná se ujasňovat, že národ je něco samostatného vedle církve a státu. Myšlenka národnostní se ujasňuje napřed myšlenkou humanitní, která vyznačuje ono století.

Jeden z prvních hlasatelů humanity a učitel našich obrodičů byl Herder. Ten srovnává lidstvo a národy se stromem a s větvemi. Člověčenstvo je strom – jednotliví národové jsou jednotlivé větve. Lidstvo se projevu…