Stéphane Mallarmé

Stéphane Mallarmé byl francouzský básník, autor symbolistní poezie. Narodil se roku 1842 v Paříži. Jeho otec byl úředník, matka záhy zemřela. Vystudoval lyceum v Sens. V letech 1859-1860 složil první básnickou sbírku inspirovanou romantismem. V letech 1862-1863 studoval v Anglii. Působil jako profesor angličtiny v Tournonu, Besançonu a Avignonu. Od roku 1871 učil na lyceu v Paříži.

Přispíval kritickými články o umění do novin, psal teoretická pojednání o jazyce, tvořil básně. V básních se snažil záměrně vymýšlet symboly, které podle něj nejlépe vystihovaly realitu.

Mallarmého dílo není příliš rozsáhlé. Inspiroval se parnasismem a Baudelairovým pojetím vztahů mezi básnickými obrazy na základě vnitřních významových vazeb. Vědomě pracoval s mnohoznačností slov a vypracoval svou metodu tvorby až k volnému přecházení mezi dílčími představami formou asociací. Ty posléze nahrazoval symboly. Báseň a její vznik přirovnával ke stále novým a novým obláčkům kouře z doutníku vydechovaných duší. Obláčky se vrství a následující obláček vždy ruší předchozí. Z představ zůstane nakonec jen hromádka popela – vyčerpají se. Svou metodu neustále zdokonaloval a propracoval se až k modernímu řazení verše stupňovitě pod sebe, tzv. schůdkům. Tuto formu použil například v básnické skladbě Vrh kostek nikdy nezruší náhodu (Un coup de dés jamais n’abolira le hasard, 1914). K jeho nejslavnějším básním většího rozsahu patří třeba Faunovo odpoledne (L’Apres-Midi d’un faune, 1876) a Herodias (1987).

Mallarmé nalezl inspiraci v díle Edgara Allana Poea i Charlese Baudelaira. Jeho tvorba se stala inspirací pro Paula Verlaina, Alfréda Jarryho, Paula Claudela, Andrého Gida či Paula Valéryho, kteří se účastnili takzvaných úterků, setkání spisovatelů, jež Mallarmé pořádal.

Stéphane Mallarmé zemřel roku 1898 ve Valvins.

• Souhlas noci, 1977 (Oeuvres complètes de Stéphane Mallarmé, 1899)
  • Souhlas noci I., 2002
  • Souhlas noci II., 2002
• Ve věštné běli, 2010
• Herodias, 1887 (Hérodiade, 1864-1867)
• (Brise Marine, 1865)
• (Don du Poème, 1865)
• Odpoledne faunovo / Faunovo odpoledne a jiné básně, 1922 (L’Après-midi d’un faune, 1876)
• (Préface au Vathek de William Beckford, 1876)
• (Les Mots anglais. Petite Philologie à l’usage des classes et du monde, chez Truchy, 1877)
• (Les Dieux antiques, chez Jules Rothschild, 1880)
• (Album de vers et de prose, 1887)
• (Pages, 1891)
• (Oxford, Cambridge, la musique et les lettres, 1895)
• Anekdoty čili Básně prósou, 1915 / Vtipné příběhy čili básně v próze, 1920 (Divagations, 1897)
• (Un coup de dés jamais n’abolira le hasard, 1897)
• Poesie, 1931 (Poésies, 1899)
• Relikviář Stéphana Mallarméa, 1919
• (Vers de circonstance, 1920)
• (Igitur, 1925)
• (Thèmes anglais pour toutes les grammaires, 1937)
• (Pour un tombeau d’Anatole)
• (Nursery Rhymes, 1964)
• Azur, 1966

Idealismus je základem umění. Den je stejně reálný jako skutečnost. Poezie je věcí snu.

Vrh kostek nikdy nevyloučí náhodu.

Dav je žena.

Svět je stvořen, abychom posléze dospěli ke krásné knize.

Svět je hotov stát se krásnou knihou.

Stéphane Mallarmé