Otázka sociální III

T. G. Masaryk

65 

Elektronická kniha: T. G. Masaryk – Otázka sociální III (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: masaryk-tg09 Kategorie:

Popis

E-kniha T. G. Masaryk: Otázka sociální III

Anotace

O autorovi

T. G. Masaryk

[7.3.1850-14.9.1937] První československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista. Tomáš Garrigue Masaryk (též Tomáš Garrique Masaryk) se narodil roku 1850 v Hodoníně. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na...

T. G. Masaryk: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

3

Jazyk

Žánr

,

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Otázka sociální III“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

132. Moderní láska: láska demokratická

Psychologové a etikové mají ještě práce dost, aby nám podali analýzu lásky skutečné, lásky doopravdy moderní.

Musí to jistě být láska účinná, energická. Žádná sentimentalita, žádné milkování. Křesťanství svalové, jak říkají yankeeové.

Láska opravdová je vytrvalá, stálá, pamětlivá. Nestačí jí cítit bídu, až když mně chudák přijde na oči a mne z pohodlí vyruší; dnes láska znamená: nemít klidu a pokoje pro bídu fyzickou a mravní stále, dnes láska znamená pracovat stále a s otevřenýma očima proti té bídě, i když jí nevidíme, neboť jen sentimentální egoismus bývá bídou vyburcován a pohnut jednou za uherský měsíc. Dobročinnost z dlouhé chvíle není láska. Dnes mnozí lidé mají z bídy dokonce požitek, tak jako jsou už také sociální kariéristé – akrobati dobročinnosti, jak je jednou jmenuje Grigorovič.

Láska není slepá. Chceme lásku bez mystiky a bez fetišismu.

Láska nepožaduje žádného mučednictví ani obětí. Pokud budou mučedníci, budou také mučitelé – nedej se mučit a neobětuj se za nic a pro nic! Dnes dekadenti hledají slast i v strasti a bolestech. Ne – láska je vzájemnost, a vzájemnost nechce obětí.

Už Havlíček řekl: „Jindy umírali mužové pro vlast, pro blaho svého národa: my však z téže příčiny budeme žíti a pracovati.“ To je cítěno, milováno moderně.

Tak cítil Dostojevskij: Jeho Aljoša je mladík čestný, hledá pravdu a chce ji uskutečňovat celou duší, chce vykonat veliký čin co nejdřív a hned, dal by za to i svůj život: „Ačkoliv, na neštěstí, tito mladíci nepochopují, že obětovat život je snad nejsnadnější ze všech obětí v mnohých takových případech a že obětovat například ze svého života kypícího mládím pět, šest let na trudné, těžké učení, na vědu, třeba jen k tomu, aby v sobě zdesateronásobil síly pro službu téže pravdě, témuž činu, který si zamiloval a který si umínil vykonat – taková oběť šmahem bývá pro mnohé z nich úplně nad síly…“

Tak cítí Ruskin: „Nejvyšší moudrost není v sebezapírání, ale v tom, naučit se nalézat nejvyšší radost ve věcech velmi malých.“

Tak cítí Američan Howell (cituji schválně člověka více praktického než filozofického): „Pokusme se být schopni k obětem malým, jež jeden musíme dělat pro druhého; bude jich právě dost. Mnohá žena, která by byla odhodlána pro svého muže umřít, dělá ho nešťastným, protože nebude proň žít. Nepohrdejte dnem věcí malých.“

Dost citátů. Podobně můžeme číst v Deníku Amielově, jak prohlašuje za lehčí umřít než zestárnout, protože je lehčí vzdát se nějaké…

Mohlo by se Vám líbit…