Česká otázka

18.

Kollár syn této doby a hlavní představitel. Vlivy cizí: Herder a jeho působení na naše a jinoslovanské myslitele, Vlivy domácí: Kollár a Šafařík. Kollár a vlivy slovanských spisovatelů.

A synem a hlavním představitelem této doby byl Kollár, jehož slovanskou ideu teď, trvám, viděti můžeme v plném osvětlení historickém; můžeme teď přehlédnouti netoliko vlivy cizí (německé), nýbrž domácí.

Pomocí německé filosofie Kollár vyložil světodějný význam slovanského obrození; tento blahodárný vliv měl na Kollára hlavně Herder právě tak jak na celou řadu slovanských myslitelů. Herderova filosofie Kollárovi dala nutný pro jeho slovanskou ideu filosofický základ; Herder formuloval idee o historickém poslání Slovanův a dokonce byl předchůdcem Kollárova rusofilství. Herder odkázal naše buditele ke studiu národního lidového umění. Tento význam Herdera pro nás, tuším, je nyní přesněji určen. Mějme také na mysli, že Herder i na jiné myslitele naše podobně působil a že již tím různým snahám slovanských myslitelů dostal se jednotný filosofický a sociologický podklad. Idee Herderovy netoliko o Slovanech, ale jeho názory filosofické a zejména také o poesii lidové přijímaly se u nás od Dobrovského, Šafaříka, Jungmanna, Čelakovského, Palackého a ještě Štúra. Všichni tito dovolávají se Herdera a částečně i v překladech některé jeho názory podávají.

U Poláků je Herderův vliv v téže době patrný na Surowieckém, jenž zase přímý vliv měl v Šafaříka, a obzvláště na Brodzinském. polském hlasateli idee čisté lidskosti. Brodzinski i u nás byl záhy znám (Čelakovskému a j.).

Na Rusi Herdera dobře znali Karamzin, Naděždin, a slavjanofilský Ševyrev ve svých literárně-historických pracích mnnho má od něho. Sběratelé lidových písní Maksimovič a Metlinský taktéž učili se od Herdera.

Byl tedy Herder hlavním slovanským učitelem v době obrození.

České vlivy na Kollára jsou teď taktéž vyloženy. Dobrovský, hlavně však snahy novějšího pokolení pod vedením Jungmannovým a Šafaříkovým na Kollára nejživěji působí. Obzvláště veliký byl vliv Šafaříkův, jak sám ve spise o vzájemnosti vyznává. Vliv Šafaříkův byl jistě i tím tak rozhodný, že oba mužové měli stejný filosofický o – vědecký základ z Jeny. Neboř i Šafařík byl právě před Kollárem v Jeně a podléhal tam týmž vlivům filosofickým a sociálním, kterým Kollár podléhal; Šafařík studoval na př. u týchž profesorů Friesa. Okena, Ludena, k tomu byli oba ze Slovenska, a proto pochopitelno, že Kollár lnul k Šafaříkovi, že veden byl Šafaříkovými vědeckými pracemi a že i společně pracovali na vydávání lidových písní slovenských.^[39]

Další výklad toho, jak na Kollár a v čem vliv měli Kopitar, jehož se dovolává a s nímž byl ve spojení, a podobně ostatní slovanští spisovatelé doby, sem už nepatří. Poznamenati však sluší, že skrovný byl vliv slovanských spisovatelů píšících svými slovanskými jazyky; r. 1844 – (vyšlo druhé vydání spisu o vzájemnosti) – Kollárovi mohly a snad i měly býti známy myšlenky a směry některých ruských spisovat…