Světová revoluce

T. G. Masaryk

89 Kč

Elektronická kniha: T. G. Masaryk – Světová revoluce (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: masaryk-tg11 Kategorie:

Popis

E-kniha T. G. Masaryk: Světová revoluce

Anotace

O autorovi

T. G. Masaryk

[7.3.1850-14.9.1937] První československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista. Tomáš Garrigue Masaryk (též Tomáš Garrique Masaryk) se narodil roku 1850 v Hodoníně. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na...

T. G. Masaryk: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Světová revoluce“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

14.

Postavení Vatikánu na počátku války bylo rozhodně austrofilské a germanofilské. Z rakouského velvyslanectví u Vatikánu (hr. Pálffy) a také u Quirinalu (Macchio) šířily se zprávy, že i papež Benedikt XV. je pro Rakousko a proti Srbsku. Měl jsem docela bezpečné zprávy o hr. Pálffym; Rakousko, tak hlásal v Římě, je katolickým státem par excellence a ochráncem církve, zejména také proti pravoslaví. Hr. Pálffy zdůrazňoval, že nejen státní sekretář, nýbrž papež sám vystoupení proti Srbsku bezpodmínečně schvaluje.

Rakousko-Uhersko bylo v Evropě jediným velikým státem katolickým, a proto se už napřed mohlo a musilo očekávat, že Vatikán bude na straně Rakouska. Vatikán věděl, že rakouský katolicism je „bahno“ (tak soudily o něm hlavní katolické orgány v Německu), ale jeho nadějí byl katolicism německý, jenž by svou životností a politickou mocí (centrum) dovedl vésti katolíky rakouské a uherské. Skutečně centrum a zejména jeho čelný politik Erzberger ve válce od samého počátku hráli vynikající roli svou propagandou a politickou iniciativou. Mimo to rozhodoval dobrý osobní poměr císaře Františka Josefa k papežům.

Ale postavení Vatikánu ve válce nebylo určeno pouze zřetelem na Rakousko a Německo, nýbrž také na katolíky druhé válčící strany. Hledíme-li na církevní příslušnost bojujících stran čistě statisticky, tož na straně Dohody bylo ve válce více katolíků než při Rakousku a Německu; již proto Vatikán byl nucen postupovat opatrně, což v praxi bývalo pravidelně neurčitostí. Odsud stálé spory mezi politickými katolíky o pravém mínění Vatikánu a výklady, jež vatikánský tisk a sám státní sekretář Gasparri musil dávat papežským slovům. Než politika Vatikánu nebyla určena pouze počtem; na příklad jihoamerické republiky, vyslovivší se proti centrálním mocnostem, nepadaly tak na váhu, ‚ jako evropské národy a státy katolické. Vatikán byl zejména v choulostivém postavení vůči Francii; a stalo se, že se francouzští biskupové za války vyslovovali proti Vatikánu a papeži.

Tím pak, že se Italie postavila na stranu Dohody, situace Vatikánu se stala ještě …