Světová revoluce

T. G. Masaryk

89 

Elektronická kniha: T. G. Masaryk – Světová revoluce (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: masaryk-tg11 Kategorie:

Popis

E-kniha T. G. Masaryk: Světová revoluce

Anotace

O autorovi

T. G. Masaryk

[7.3.1850-14.9.1937] První československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista. Tomáš Garrigue Masaryk (též Tomáš Garrique Masaryk) se narodil roku 1850 v Hodoníně. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na...

T. G. Masaryk: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Světová revoluce“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

6.

Bude později příležitost, o Rusku a našem poměru k němu promluvit ještě obšírněji; na začátku války šlo o to, co nejkritičtěji zvážit plus a minus na obou bojujících stranách a v osudové situaci se rozhodnout. Uvažoval jsem: Německo má dobrou a velikou armádu, má určitý plán (pangermanism!), pro nějž získán i lid, nejen inteligence, je dobře připraveno, má dovedné vojevůdce (tento názor jsem brzy restringoval), je bohaté a má silný průmysl (válečný); zato rakouské vojsko a vedení je slabší; ti různí arcivévodové, ten nemožný Friedrich a pak řevnění s Berlínem a německým vedením vojenským jsou minus. Věděl jsem, že ve Vídni byly dva proudy, jeden pro jednotné vedení, druhý pro vedení samostatné. O Conradovi a j. jsem měl pochybnosti. Očekával jsem, že se Vídeň sice podrobí Berlínu a bude poslouchat, ale nikoli ochotně; také separatism Uher se bude uplatňovat. Centrální Mocnosti tudíž, třebaže sousedí, nebudou mít docela jednotné politické a vojenské vedení. V rakouské armádě naši a Italové nebudou spolehliví, snad i Jihoslované a Rumuni.

Spojenci mají převahu lidí, mají všichni dohromady (hned 1914) vojáků více, jsou bohatší, jejich průmysl je silnější. Ovšem větší vojsko náležitě cvičené má jen Francie, Rusko jen částečně; Rusko vůbec je nejisté vojensky, politicky, hospodářsky, finančně. Anglie armádu teprve musí zřizovat a vycvičovat. Srbsko má vojáky výborné, ale je jich málo a Turci jim budou překážet. (Turecko vypovědělo válku Spojencům 12. listopadu). Italie zůstane alespoň neutrální a snad i Rumunsko, třebaže král je rozhodně pro Německo. (Italie usnesla neutralitu 31. července – Rumunsko 3. srpna). Značná vada bude nesjednocenost zeměpisná a vyplývající z toho nejednotnost plánu vojenského a politického, isolovanost akcí. Komunikační prostředky na Východě jsou pro Rusy velmi nevýhodné. Bitva na Marně a u Yprů jsou slibné. Dohoda je rozhodně proti Německu, ale méně proti Rakousku, v tom je pro ni nebezpečí. Suma: vítězství Spojenců je možné, ale bude vyžadovat napětí všech sil. To, že se nezdařil německý plán, přemoci Francii rychle a Rusko alespoň zadržet, dávalo naději na vítězství. Pro nás bude výhodné, potrvá-li válka dlouho, budeme moci rozvinout revoluční propagandu.

Nálada v Praze a Čechách vůbec byla v prosinci 1914, když jsem se chystal do ciziny, stísněná. Cítila se již nejistota v odhadování Ruska a Spojenců; a cítila se jistá nejistota ve vlastních řadách; mobilisace, jak Vídeň rozhlašovala a Berlín přichvaloval, provedena hladce, všichni národové se semkli kolem trůnu. Přesto jsme si byli jisti, že to není pravda; v Praze a jinde prováděn nějaký ten loyální mumraj, ale smýšlení bylo protira…