Otázka sociální I

63. Marxův a Engelsův skok do říše svobody: svoboda vůle. Sociální teleologie a sociální ideál

Tato otázka nás nakonec vede k Marxovým a Engelsovým názorům o svobodě vůle.

Marx a Engels mluvívají o zákonitosti vývoje historického s takovým důrazem, že z toho jde až hrůza. Hned v definici materialismu historického jsme se dověděli, že lidé vcházejí v nutné poměry výrobní, na jejich vůli nezávislé; zákony hospodářské, slyšíme dále, jsou zákony přírodní, jsou to tendence působící a pronikající s nutností železnou; vývoj hospodářského utváření společenského je proces přírodní; jednotlivec není odpověden za poměry, jejichž sociálním produktem zůstává, ač se subjektivně nad ně povznáší sebevíc, a tak dále.

Jak Engels soudí o věci, také již víme sdostatek – iluzi vědomí individuálního vykládá právě s ohledem na motivy chtění a jednání. Zákon negace negace uskutečňuje se v přírodě i v dějinách jako v našich hlavách bezvědomě a tak dále.^[290]

Vedle toho však jsme slyšeli také výroky jiné. Marx přece praví, že člověk svou prací uskutečňuje svoje účely a že tento účel určuje způsob jeho jednání jako zákon.

Engels učí, že se člověk osvobodí v novém společenském zřízení právě nastávajícím. „Okruh životních podmínek člověka obklopujících a posud ovládajících dostane se teď pod vládu a kontrolu lidí, kteří se stanou teď po prvé pány přírody uvědomělými, skutečnými, protože a když se stali pány svého vlastního spolčení (Vergesellschaftung). Zákonů vlastního konání společenského, které jim posud byly přírodními zákony cizími, je ovládajícími, bude potom od lidí s plným věděním užíváno a ony tím ovládány. Vlastní spolčení, které lidem posud od přírody a dějin objektivně bylo vnuceno, stane se teď jejich činem svobodným. Mocnosti objektivní, cizí, které posud dějiny ovládaly, dostanou se pod kontrolu člověka samého. Teprve od tohoto okamžiku lidé svou historii budou dělat s plným vědomím sami, teprve od tohoto okamžiku společenské příčiny, jimi v pohyb uvedené, budou mít výsledky chtěné v míře převládající a stále rostoucí. Je to skok člověka z říše nutnosti v říši svobody.“^[291]

Z Fourierova „skoku z chaosu v harm…