19 / Havárie
Arthuru Manchekovi nahnal ten telefonní rozhovor hrůzu. Právě odešel od večeře, usadil se v křesle a rozevřel noviny, když se ozval telefon. Byl událostmi v Piedmontu tak zaměstán, že už dva dni neviděl noviny.
Domníval se, že je to telefon pro jeho ženu, ale ta za chvilku přišla a oznámila mu: „Je to pro tebe. Volají ze základny.“
Zvedl sluchátko s neblahým tušením: „Major Manchek,“ ohlásil se.
„Tady je plukovník Burns z Osmé jednotky.“
Osmá jednotka měla na starosti dozor nad veškerým provozem základny. Kontrolovala příchod a odchod personálu, přepojovala a odposlouchávala všechny telefonní hovory.
„Prosím, pane plukovníku.“
„Máme příkaz vás informovat o jistých událostech.“ Vyjadřoval se velmi opatrně. Pečlivě vybíral slova, protože mluvil veřejnou telefonní linkou. „Oznamuji vám havárii v programu cvičných letů; došlo k ní před čtyřiceti minutami nad Big Head v Utahu.“
Manchek svraštil čelo. Proč mu oznamovali havárii při běžném cvičném letu? To se ho přece nijak netýkalo.
„Jaká to byla mašina?“
„Phantom. Přelet ze San Franciska do Topeky.“
„Aha, vím,“ řekl Manchek, ačkoli nevěděl vůbec nic.
„Pane majore, Goddard si přál, abyste byl informován a abyste se stal členem komise, jež bude na místě havárii vyšetřovat.“
„Goddard, proč Goddard?“ Chvíli seděl v křesle a bezmyšlenkovitě hleděl do novin na titulek OBAVY Z NOVÉ BERLÍNSKÉ KRIZE. Myslel si, že snad plukovník má na mysli Lewise Goddarda, náčelníka šifrovacího oddělení na základně Vandenberg. Potom ho napadlo, že plukovník mluví o Goddardově kosmickém středisku u Washingtonu. Goddard mezi jiným koordinoval zvláštní projekty, jež spadaly do hraniční kompetence Houstonu a vládních úřadů ve Washingtonu.
„Pane majore,“ řekl plukovník, „ten Phantom se odchýlil čtyřicet minut po startu ze San Franciska od předepsané dráhy a přeletěl oblast WF.“
Manchek cítil, jak ochabuje a jak se ho zmocňuje ospalost. „Oblast WF?“
„Ano.“
„Kdy?“
„Dvacet minut před havárií.“
„Jakou měl výšku?“
„Osm tisíc dvě stě metrů.“
„Kdy odjíždí komise?“
„Za půl hodiny ze základny.“
„Dobře, hned jsem tam,“ řekl Manchek.
Zavěsil a ochable zíral na telefon. Cítil se velice unavený. Oblast WF bylo krycí označení uzavřeného okruhu kolem Piedmontu. Měli tu bombu svrhnout, říkal si. Měli ji svrhnout už před dvěma dny.
Manchek nesouhlasil s tím, že byla direktiva 7–12 odložena. Oficiálně však nemohl své mínění projevit, a tak čekal s jistou nadějí, že se z podzemní laboratoře ozve skupina Wildfire s protestem do Washingtonu. Věděl, že lidé z Wildfire byli informováni. Viděl dálnopis, který byl odeslán všem složkám, jichž se to týkalo. Jeho znění bylo zcela jednoznačné. Zvláštní.
A teď ta havárie. Zapálil si dýmku, zabafal a začal uvažovat o všech možnostech. Nejpravděpodobnější bylo, že nějaký nováček, který se zasnil, opustil předepsanou letovou dráhu, propadl panice a nezvládl letoun. To se už stalo mnohokrát. Obvykle se vyšetřovací komise odborníků vrátila z místa nehody se závěrem: „Příčina selhání systémů nezjištěna.“ To bylo vágní úřední označení pro nezjištěnou příčinu havárie. Nerozlišovalo mezi mechanickou poruchou a selháním pilota. Bylo ale všeobecně známo, že selhání systému bylo většinou selháním pilota. Člověk si nemohl dovolit zasnít se, když řídil tak složitý stroj, který se pohybuje rychlostí tři tisíce dvě stě kilometrů za hodinu. Statistika poskytovala důkaz: Ačkoliv jen 9% letů se konalo, když se pilot vrátil z dovolené nebo z víkendu, připadalo právě na tyto lety 27% havárií.
Manchekovi vyhasla dýmka. Vstal, odhodil noviny a šel do kuchyně, aby řekl ženě, že odchází.
„To je krajina jako ve filmu,“ prohodil někdo při pohledu na zářivě červené pískovcové útesy, jež se odrážely od blankytné oblohy. V této oblasti Utahu se opravdu natáčelo nespočetně množství filmů. Manchek však teď neměl na filmy ani pomyšlení. Seděl na zadním sedadle automobilu, který ho odvážel z letiště v Utahu, a přemýšlel o tom, co se dozvěděl. Za letu z Vandenbergu do jižní…
