Kapitola 12
sobota 24. ledna
CHABÉ RANNÍ sluneční paprsky probleskovaly do soudní síně a vytvářely na podlaze světelné obrazce. Kim stál v jednom z dopadajících paprsků a přivíral před ním oči. Proti němu seděl soudce Harlowe, oděný v černém taláru. Na úzkém, ostří nože podobném nose měl posazené brýle na čtení. Kimovi připomínal obrovského černého ptáka.
"Po více než dvaceti letech u soudu," důrazně pronášel soudce Harlowe a shlížel na Kima přes okraj brýlí, "by mě nemělo překvapit nic z toho, co slyším a vidím. Ale tohle je vskutku podivná historka."
"Je to všechno kvůli onemocnění mé dcery," řekl Kim. Na sobě měl stále bílý plášť, oblečený přes operační prádlo, na krku mu za svázané tkaničky visela ústenka. Plášť už nebyl nažehlený, nebyl ani čistý. Kim v něm strávil noc ve vězení a plášť podle toho vypadal. Pod levou kapsou byla červenohnědá skvrna.
"Doktore, vzhledem k vážnému onemocnění vaší dcery s vámi upřímně soucítím," pokračoval soudce Harlowe. "Ale nemohu pochopit, proč nejste v nemocnici u jejího lůžka."
"Měl bych tam být," souhlasil Kim. "Ale její stav je tak vážný, že nemůžu nic dělat. Navíc jsem předpokládal, že budu pryč jen asi hodinu."
"Nejsem tu od toho, abych to posuzoval," řekl soudce. "Jsem tu proto, abych se vyjádřil k vašemu chování, přestupku, napadení vedoucího v restauraci a, což je snad ze všeho nejhorší, k tomu, že jste se bránil zatčení a udeřil policistu ve službě. Doktore, takové chování je nepřijatelné za jakýchkoli okolností."
"Ale, vaše ctihodnosti..." začal Kim.
Soudce Harlowe zvedl ruku, aby Kima umlčel. "Podezření, že se vaše dcera nakazila v Onion Ringu na dálnici, na věci nic nemění. Právě vy ze všech lidí na světě byste měl nejlépe vědět, že máme hygienickou stanici, která je oprávněna se takovou záležitostí zabývat. Kromě toho máme soudy. Mluvím dost jasně?"
"Ano, vaše ctihodnosti," přisvědčil Kim zničeně.
"Doufám, že vyhledáte nějakou pomoc, doktore,` řekl soudce. "Vaše chování je mi záhadou, především když si uvědomím, že jste věhlasný kardiochirurg. Operoval jste i mého tchána. Dodnes vám blahořečí. V každém případě vás propouštím na vaše slovo, že se za čtyři týdny dostavíte k soudnímu procesu. Zastavte se u zapisovatele."
Soudce Harlowe udeřil kladívkem do stolu a požádal o další případ.
Cestou od soudu zahlédl Kim telefonní budku. Okamžik váhal, zda nemá zavolat do nemocnice. Večer se pokusil zavolat Tracy, ale nezastihl ji.
Nyní, když měl telefon k dispozici, si nebyl jistý, co má dělat. Cítil se provinile, že byl tak dlouho pryč, a styděl se za to, co se stalo. Zároveň měl obavy, co se dozví o Becky. Rozhodl se do nemocnice raději zajet.
Před soudní budovou si Kim vzal taxík, který ho dovezl zpět k Onion Ringu. Opuštěná restaurace vypadala ráno před otevřením docela jinak než ve večerním provozu. Na parkovišti stál jen Kimův starý vůz a nikde nebylo ani človíčka.
Kim nasedl do vozu a vydal se do nemocnice. Cestou se zastavil v laboratořích Sherring.
Přistoupil k příjmu materiálu a zazvonil. Objevila se žena v bílém laboratorním plášti.
Kim vytáhl z levé kapsy dva rozmrzlé hamburgery a podával je laborantce. "Rád bych je nechal vyšetřit na kmen E. coli 0157:H7," požádal.
"A hlavně na toxin."
Laborantka se na maso podezíravě podívala. "Myslím, že by bývalo vhodnější, kdybyste to maso nenechal rozmrznout," upozornila. "Při pokojové teplotě se za několik hodin začne množit řada bakterií."
"To je mi jasné," přitakal Kim. "Ale mě ostatní bakterie nezajímají. Jde mi jen o to, zda je tam kmen E. coli 0157:H7."
Žena na okamžik zmizela. Vrátila se s chirurgickými rukavicemi na rukou. Vzala od Kima maso a každý kousek uložila do samostatného kontejneru. Pak si zapsala číslo účtu. Kim jí nadiktoval účet své ordinace.
"Jak dlouho to bude trvat?" zeptal se Kim.
"Definitivní výsledek bude za osmačtyřicet hodin," odpověděla laborantka.
Kim jí poděkoval, umyl si na toaletě ruce a vrátil se k vozu.
Cestou k nemocnici jeho nervozita narůstala. Když zajížděl na p…
