Devátý soud (James Patterson)

Kapitola 111

BYLA TO MÁ TŘETÍ NOC PO SOBĚ ve sledovací dodávce s Conklinem a Jacobim. Vozidlo bylo nevětrané a zvukotěsné a bezdrátově spojené se dvěma agentkami v přestrojení nedaleko obchodu Nordstrom v nákupním středisku San Francisco Centre, které tlačily kočárky s panenkami velkými jako miminka. Poslouchala jsem, jak si má přidělená návnada agentka Heather Thomsonová brouká „Can’t Touch Me“ a Conklin měl na uchu Connie Casaseovou, nevinně vypadající dvacetiletou elévku s proříznutou pusou z mravnostního.

Po celém městě bylo rozmístěných sedm dalších dodávek plných policistů a agentů FBI a každé vozidlo sledovalo volavky s kočárky v různých nákupních centrech.

Zatímco média neustále varovala před Vrahem se rtěnkou, sanfranciská policie a FBI zamítly publikovat vzkaz Peteru Gordonovi. A ten se také neozval.

Byl Gordon rozzuřený? Ve stresu? Dával si na čas? Kde mohl být?

Pokud se měl držet svého schématu, měl by znovu vraždit.

Naše dodávka parkovala v Sutter Street, blok od Nordstromu a dva bloky od Macy’s na Union Square.

Jacobiho sluchátka byla naladěná na policejní ústřednu a on sám byl ve spojení se zvláštním agentem Benbowem, jenž parkoval dva bloky odtud v mobilním velitelském centru.

Claiřin plán dával smysl, ale zdaleka nebyl bezchybný. Všichni jsme byli připraveni zasáhnout, ale neměli jsme proti komu. Jacobi zrovna mluvil s Benbowem, když jsem ve sluchátkách uslyšela výstřely. Heather si přestala broukat.

„Heather!“ křikla jsem do mikrofonu. „Mluv!“

„Byla to střelba?“ zeptala se.

„Vidíš něco?“

„Jsem ve Stockton Street. Myslím, že to šlo z garáží.“

Zavolala jsem na Jacobiho a Conklina: „Střelba! Agentka Thomsonová je v pořádku. Richie, jsi v kontaktu s Connie? Jak je na tom?“

„Connie nic není.“

„Nevím, co se sakra stalo, ale určitě něco zlého. Zůstaňte ve spojení,“ řekla jsem Jacobimu.

Nasoukala jsem se do neprůstřelné vesty, doběhla na konec dodávky, rozrazila dveře a vyskočila ven. Conklin hned za mnou.

Udeřil snad Peter Gordon?

A pokud ano, co udělal?