Desáté výročí (James Patterson)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Kapitola 33

Před Barákem už parkovala vozidla médií, dodávky se satelitními anténami a s reportéry používajícími šedou žulovou budovu jako pozadí.

Conklin zajel na parkoviště u Harriet Street a mně zabzučel telefon v kapse kalhot. Yuki mi poslala textovku, že se se mnou chce vidět, aby mi pověděla o své včerejší schůzce. Na konec zprávy přidala plot z vykřičníků.

Odpálila jsem jí odpověď, že se s ní také musím vidět. Důležité!!!!!

Těsně po šesté jsem se prodrala do davu postávajícího kolem pultu MacBainova baru Piva z celého světa, podniku vzdáleného dva bloky od Baráku, kde se scházeli policisté a právníci. Na podlaze se válely skořápky od buráků, točila se tam exotická piva a vzadu byl kulečníkový stůl. Yuki jsem našla u baru.

Rozepnula jsem si bundu, odhalila odznak na opasku a ukázala ho muži sedícímu napravo od Yuki.

„Já to neudělal, seržantko!“ řekl a zvedl ruce. Oba jsme se zasmáli. „A gratuluji ke svatbě.“

„Díky za místo, Reynoldsi.“

Pozdravila jsem Yuki, políbila ji na tvář a posadila se na barovou stoličku. Pak jsem si objednala coronu a pokračovala: „Včera večer jsem se setkala s Candace Martinovou.“

Cože jsi udělala? Asi jsem špatně slyšela.“

Yuki seděla jen třicet centimetrů ode mě, ale zvýšila hlasitost na jekot. Ještě nikdy se na mě nerozzlobila a já se neubránila studu.

Vybavil se mi můj proces před několika roky, kdy jsem byla obviněna z neoprávněného zabití v přestřelce s nezletilou dívkou, která na mě a na Jacobiho bezdůvodně spustila palbu.

Byla to jednoznačná sebeobrana, ale stejně jsem musela před soud. Nikdo ze sanfranciské radnice mi nemohl pomoci. Mohla jsem přijít o práci, o životní úspory i o dobrou pověst, ale nestalo se tak.

Yuki Castellanová byla v mém týmu obhájců. Bojovala za mě a vyhrála. Hodně jsem jí dlužila.

Teď jsem Yuki řekla: „Phil Hoffman mě požádal, abych se s ní sešla. Tvrdil, že jsme v případu vraždy Dennise Martina poslali před soud nepravého člověka.“

„Ty ses zbláznila?“ vyhrkla Yuki.

A pak na mě spustila svou charakteristickou slovní palbu: „Tys poslouchala právníka obžaloby? Za mými zády jsi vyslechla obžalovanou v mém případu? Jak jsi to mohla udělat, Lindsay? Co tě vede k přesvědčení, že jsi na to měla právo?“

„Chi a McNeill jsou moji podřízení,“ řekla jsem a cítila, jak mi planou tváře. „Pokud se zmýlili, musím to vědět.“

Mohla jsem před tou schůzkou Yuki zavolat. Měla jsem jí zavolat. Ale byla by na stejné lodi s Bradym, Chim a McNeillem. Řekla by: „Nedělej to.“

„Jenom jsem si s ní promluvila, sakra,“ bránila jsem se. „Nic víc.“

Yuki zamávala na barmanku, šlachovitou mladou ženy s velkými prsy jménem Nicole.

„Natoč mi ještě jedno,“ požádala Yuki, přistrčila k ní půllitr a shodila z barového pultu misku buráků.

„To bude už třetí,“ poznamenala Nikki.

„Jo?“ odsekla Yuki. „A co?“

„Jenom to říkám.“

„No tak to neříkej.“

Yuki se obrátila ke mně. „Takže když jsi s Candace Martinovou jen mluvila, copak ti řekla?“

„Tvrdila, že Ellen Laffertyová měla nejspíš vztah s jejím manželem. Má teorii, že Ellen buď dostala kopačky, nebo věděla, že ji Dennis jen využívá k tomu, aby Candace provokoval. Candace si myslí, že jejího muže zabila Ellen.“

„Páni!“ zvolala Yuki. „Takže Candace říká: ‚Udělal to někdo jiný.‘ To je ale překvápko.“

Proboha, Yuki přímo zuřila.

Řekla jsem: „Je to odpověď na spoustu nezodpovězených otázek, Yuki. Kdo byl ten neznámý vetřelec? Ellen Laffertyová neodešla večer z domu, byla už na scéně.“

„Lindsay, celé tohle představení vymyslel Phil Hoffman, aby odvedl pozornost od své klientky. Možná slezl komínem Santa Claus a udělal to. Možná vtiskl Dennis Martin své ženě do ruky pistoli, namířil ji na sebe a stiskl spoušť. Neměla bys do toho strkat nos. Jenom ze mě uděláš blázna – a to proč?“

„Kvůli Paulu Chiovi. Byl to jeho případ.“

„Dobrá poznámka. Proč nešel Hoffman za Chiem? Šel za tebou, protože jsme kamarádky a on se snaží podkopat můj případ,“ řekla Yuki a praštila půllitrem o bar.

„Vodí tě za nos, tak si to užij. Já se postarám, aby tu ženskou odsoudili. Protože to nebyl někdo jiný, Lindsay. Udělala to Candace Martinová.“

Informace

Bibliografické údaje

  • 22. 3. 2024