Kapitola 3
SVALNATÝ MAFIÁNSKÝ POSKOK NEREAGOVAL, ale starší muž v černém obleku zvedl ruku jako nějaký kněz a pomalu promluvil angličtinou s hrozným přízvukem. „Čemu vděčíme žatu čest?“ zeptal se. „O Řezníkovi jsme samozřejmě slyšeli. Proč jste ale tady v Baltimore? Co pro vás můžeme udělat?“
„Jenom projíždíme,“ odpověděl Michael Sullivan. „Musíme odvést ve Washingtonu nějakou prácičku pro pana Maggionea. Už jste pánové slyšeli o panu Maggioneovi?“
Hlavy v místnosti přikývly. Tón, ve kterém se rozhovor dosud nesl, naznačoval, že se jedná o zcela vážnou věc. Dominie Maggione řídil rodinu v New Yorku, která ovládala většinu východního pobřeží až dolů po Atlantu.
Všichni v místnosti věděli, kdo je Dominie Maggione, a že je Řezník jeho nejbezohlednější zabiják. Říkalo se o něm, že na své oběti používá řeznické nože, skalpely a palice. Reportér z Newsday napsal o jedné jeho vraždě: „Tohle nemohla udělat žádná lidská bytost.“ Řezník byl obávaný v mafiánských i policejních kruzích. Všechny přítomné tedy překvapilo, že je tak mladý a se svými dlouhými blond vlasy a výraznýma modrýma očima vypadá jako filmový herec.
„A co trochu úcty? Často to slovo slýchám, ale v tomhle klubu to nevidím,“ prohlásil Jimmy Klobouk, o kterém se stejně jako o Řezníkovi říkalo, že s oblibou amputuje ruce v zápěstí a nohy v kotníku.
Poskok, který předtím vstal, se náhle vrhl kupředu, ale Řezníkova paže vylétla rychlostí blesku, uřízla muži špičku nosu a pak ušní lalůček. Napadený se chytil na dvou místech za hlavu a ustoupil tak rychle, že ztratil rovnováhu a tvrdě dopadl na dřevěnou podlahu.
Řezník byl rychlý a zjevně tak dobrý s nožem, jak sliboval. Působil jako sicilský vrah ze starých časů a také se v jižním Brooklynu od jednoho takového naučil zacházet s nožem. Amputace a lámání kostí si osvojil velmi snadno. Považoval je za svou obchodní značku, symbol své krutosti.
Jimmy Klobouk držel v ruce poloautomatickou pistoli ráže .45. Byl také známý jako Jimmy Ochránce a kryl Řezníkovi záda. Pokaždé.
Michael Sullivan se pomalu vydal po místnosti. Odkopl několik karetních stolků, vypnul televizi a vytáhl ze zásuvky stroj na espreso. Všichni tušili, že někdo zemře. Ale proč? Proč na ně Dominie Maggione vypustil toho šílence?
„Vidím, že očekáváte malé představení,“ řekl. „Poznám vám to na očích. Cítím to. Tak jo, sakra, nerad bych někoho zklamal.“
Sullivan si náhle klekl na jedno koleno a bodl zraněnou gorilu ležící na zemi. Zarážel nůž do krku, do obličeje a do hrudi, dokud se tělo nepřestalo hýbat. Bylo těžké ta bodnutí spočítat, ale muselo jich být nejméně deset.
Pak udělal něco podivného. Napřímil se nad mrtvolou a uklonil se. Jako by to pro něj bylo jen velké představení, divadelní výstup.
Nakonec se Řezník obrátil zády do místnosti a bezstarostně zamířil ke dveřím. Nikoho ani ničeho se nebál. Zavolal přes rameno: „Rád jsem vás poznal, pánové. Příště projevte trochu úcty. Aspoň panu Maggioneovi, když už ne mně a panu Jimmymu Kloboukovi.“
Jimmy Klobouk se usmál a cvrnkl do krempy svého klobouku. „Jo, je fakt dobrej,“ řekl. „A co teprve kdybyste ho viděli s motorovou pilou…“