Podraz (James Patterson)

Kapitola 100

jakmile se zpráva o možném podezřelém jménem Tyler Bell dostala do kanceláře policejního velitele, okamžitě se nám ozval a požadoval, abychom tu informaci „pustili ven“. To se snadno řeklo, ale mnohem hůř udělalo. Samozřejmě jsme museli médiím něco povědět. Kdyby došlo k další vraždě a my se nepodělili o to, co jsme věděli, nezáleželo by na tom, proč jsme se rozhodli nechat si tu informaci pro sebe. Náprava škod by nás stála spoustu času a vyšetřování by tím utrpělo. Na druhou stranu byl podezřelý samozřejmě součástí veřejnosti, kterou jsme měli informovat. Prozradit toho příliš by byla nenapravitelná chyba. Co jsme tedy měli dělat?

Kompromisem byla rychlá neplánovaná tiskovka na schodech před Dalyho budovou. Nikomu z nás se do toho nechtělo, ale nezdálo se, že by si to velitel nechal rozmluvit. Musel zveřejnit, že jsme ve vyšetřování dosáhli „pokroku“, bez ohledu na to, jaké následky to mohlo mít. V osm večer jsme Sampson a já s reportéry sice promluvili, ale zmínili se jen o Tyleru Bellovi jako o možném podezřelém a prohlásili, že nebudeme odpovídat na žádné otázky. Bree se držela mimo kamery. Bylo to její rozhodnutí. Nepřála si, aby byl útok na její osobu přetřásán ještě víc, než se už stalo. Pak jsme všichni tři odešli nahoru na poradu. Bylo těžké přiznat si, že vyšetřování nabírá na obrátkách, ale bylo to tak. Zdálo se, že to DCMV tak chce. Někdo to určitě chtěl.