Čtyři slepé myšky (James Patterson)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Kapitola 21

 

Prvního rána po mém návratu do Washingtonu jsem vstal asi o půl šesté. Všechno při starém, přesně jak jsem to měl rád.

Oblékl jsem si staré tričko a šortky a sešel dolů. V kuchyni byla tma. Nana ještě nevstala, což mě trochu překvapilo.

No, přece si zaslouží jednou za čas se pořádně vyspat.

Obul jsem si tenisky a šel si zaběhat. Okamžitě mě uhodil do nosu povědomý pach řeky Anacostia. Původně jsem měl v plánu nemyslet toho rána na Ellise Coopera v cele smrti. Zatím se mi to moc nedařilo.

Naše čtvrť se za posledních několik let hodně změnila. Politici a podnikatelé tvrdili, že k lepšímu, já si však nebyl tak jistý. Silnice 395 byla ve směru na jih rozkopaná a výjezd na Čtvrtou ulici byl zavřený. Pochyboval jsem, že by ty práce trvaly tak dlouho, kdyby probíhaly v Georgetownu. Demoličním pracem padlo za oběť hodně domů, mezi kterými jsem vyrůstal.

Kolem to začínalo vypadat jako na Capitol Hillu. Vyrostla zde také nablýskaná tělocvična. Některé domy se mohly pochlubit tabulkami oznamujícími, že objekty jsou pod dohledem renomovaných bezpečnostních agentur. V ulicích začínalo být bezpečněji, ale stále jste mohli narazit na drogové dealery, zvláště pokud se člověk přiblížil k řece Anacostia.

Kdyby někdo pohlédl zpět v čase, viděl by, že původní městští architekti měli několik dobrých nápadů. Každých pár bloků se rozkládal park s pěšinkami a trávníky. Jednoho dne snad ty parky budou znovu využívány občany, ne jen prodejci drog.

Jistý článek ve Washington Postu nedávno tvrdil, že někteří lidé ve čtvrti vlastně dealery chrání. No, někteří lidé si opravdu myslí, že dealeři udělají pro komunitu víc dobrého než politici –jako třeba, že pořádají pouliční party nebo rozdávají dětem peníze na zmrzlinu v horkých letních dnech.

Žiji v Southeast od svých deseti let a nejspíš tady už zůstanu. Mám tu starou čtvrť rád nejen pro vzpomínky, ale i pro příslib věcí, které se tady stále mohou stát.

Když jsem se vrátil domů, světla v kuchyni stále nesvítila. V hlavě se mi rozezněl hlasitý alarm.

Proběhl jsem úzkou chodbou z kuchyně, abych se podíval, co je s Nanou.

 

Informace

Bibliografické údaje

  • 22. 3. 2024