psychologické

Knihy / Ukázky

Smrť je mojím remeslom (Robert Merle)

Krematóriá č. III a IV boli hotové na určený termín a od januára 1943 do konca toho istého roku všetky štyri krematóriá pracovali plnou parou. / V decembri roku 1943 som bol vymenovaný za inšpektora koncentračných táborov. Opustil som Osvienčim a rodinu som odviezol do Berlína. Avšak do Osvienčimu som sa ešte vrátil a strávil som tam časť leta 1944, aby som pomohol svojmu nástupcovi rozriešiť problémy, spojené so…

Více
  • 24. 12. 2024
Knihy / Ukázky

V rozpuku mládí (Robert Merle)

Dole pod schody, když Fogacer už zmizel, koho jsem nespatřil, ne-li Fontanetku, která tu stála, sázím se, úmyslně, aby se se mnou setkala a aby se na mě mohla usmát. / „Fontanetko,“ otázal jsem se, „bratr už vstal?“ / „Ne, pane. Spí jako dudek. Pořádně jsem mu klepala na dveře, avšak neotevřel.“ / „To se mi nelíbí,“ pravil jsem nadmíru zachmuřeně a otočiv se k ní zády, vstoupil jsem zhurta a bez pukání do…

Více
  • 24. 12. 2024
Knihy / Ukázky

Svítání (Robert Merle)

  / Není mi povědomo, proč se lidé domnívají, že je-li někdo darebák, musí se chovat nanejvýš obezřetně. Je naopak známo, že jsou darebové neopatrní, a bláznivě neopatrní skrze přemíru sebedůvěry, kteráž byla u Svatopavelského patou Achillovou, jakž to ostatně vyjevil v neuvěřitelných zpupnostech, jež ztropil potomně vévodovi z Guise. Já, kdybych býval – nedej Bože – v jeho kůži, tuze bych se…

Více
  • 24. 12. 2024
Knihy / Ukázky

Ples u vévodkyně (Robert Merle)

  / Můj dědeček, baron z Mespechu, si odjakživa vedl a přes svůj pokročilý věk dosud vede „rodinnou kroniku“, do níž zapisuje malé i velké události, jež se přihodily v jeho rodině, jemu samému či jeho lidem. O mně je tam zmínka s datem 20. září léta Páně 1607: „Syn Petr mne spěšným listem zpravil, že mého vnuka Petra Emanuela ze Sioraku jmenoval král rytířem. Tato pocta ctí prozíravost toho, jenž ji…

Více
  • 24. 12. 2024
Knihy / Ukázky

Zlatá brána (Vojtěch Steklač)

NÁVRAT /   / Julius Mráček byl důchodce. Nikdo by mu, pravda, nehádal třiašedesát, ale nicméně už třetím rokem byl na zaslouženém odpočinku. Tak se alespoň píše nebo soudí. Julius Mráček měl však o tom odlišné mínění. Svět a život v něm je jedna velká křivda. Skutečné zásluhy zůstávají neoceněny a v dětech se člověk taky vděku nedočká. Taková byla životní filozofie důchodce Mráčka. Když…

Více
  • 29. 10. 2024
Knihy / Ukázky

Zmizelá (Gillian Flynnová)

DESET DNŮ POTÉ /   / Den, kdy se mělo natáčet to interview, jsme strávili v rezervní ložnici Tannerova apartmá, připravovali jsme, co řeknu, upravovali můj vzhled. Betsy mi vybírala oblečení, Go mi nůžkami na nehty trochu přistřihla vlasy kolem uší, Betsy se mě snažila přesvědčit, abych použil makeup – pudr – aby se mi neleskla pleť. Všichni jsme mluvili potichu, protože za dveřmi se už připravoval Sharonin…

Více
  • 7. 10. 2024
Knihy / Ukázky

Ostré předměty (Gillian Flynnová)

Happy hour. Přestala jsem pátrat a stavila se ve Footh’s, místním málo navštěvovaném baru. Pak se vypravím do Grove Street 1665, kde bydlí Betsy a Robert Nashovi – rodiče dvanáctileté Ashley, jedenáctileté Tiffanie, mrtvé a už navždy devítileté Ann a šestiletého Bobbyho juniora. / Tři holky a konečně chlapeček. Upíjela jsem bourbon, louskala buráky a představovala si to Nashových rostoucí zoufalství, jaké asi…

Více
  • 7. 10. 2024
Knihy / Ukázky

Temné kouty (Gillian Flynnová)

DNES /   / Lyle mi za ty dny, které jsem strávila cestou do Oklahomy a nebyla k zastižení, nechal na záznamníku devět vzkazů, jejichž tón se diametrálně lišil. Začal něčím, co zřejmě mělo působit dojmem nervózní matrony, a nosovým přízvukem jako v nějakém kabaretním čísle se vyptával, jak se mi daří, pak postupně přešel k podrážděnosti, příkrosti, naléhavosti a panice, až…

Více
  • 7. 10. 2024
Knihy / Ukázky

Medúza (Jarmila Loukotková)

Když jsem tehdy v pondělí ráno nastoupila do tramvaje a prodrala se dovnitř, na první pohled upoutal moji pozornost muž uprostřed vozu. / Dusno člověka kroutilo a ždímalo, tak parný červen jsem snad ještě nezažila. Protože jsem měla teprve před dovolenou, snášela jsem vedro dobře, s pocitem, že mám ještě pro co žít. Vnitřek tramvaje čpěl potem, prádlo na lidech zrovna nahlas vzdychalo. Ulice byly vyprahlé na kost, tramvaj se sunula jako zahmyzená otrokářská loď – ale obsahovala tolik náručí, jednu vedle druhé, jednu na druhé, namačkané, jenže lhostejné. Lhostejné, a s takovými možnostmi. / Podívala jsem se znova na onoho člověka: mužný obličej, tvrdý, ale samé …

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Nokturna: Pět příběhů o hudbě a soumraku (Kazuo Ishiguro)

Toho rána, kdy jsem mezi turisty zahlédl Tonyho Gardnera, právě do Benátek přicházelo jaro. Už týden jsme hráli venku před kavárnou a musím přiznat, že to byla docela úleva, zvlášť po všech těch stísněných hodinách v zadní části kavárny, kde jsme akorát překáželi zákazníkům scházejícím po schodech. Toho dopoledne docela foukalo, zbrusu nový stan se třepotal ve větru, ale my všichni se cítili nějak…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Soumrak dne (Kazuo Ishiguro)

  / dKdyž nejsem ve své posteli, většinou se dobře nevyspím, tudíž jsem se po krátkém a nehlubokém spánku asi před hodinou probudil. Byla ještě tma, věděl jsem, že mě čeká celý den jízdy, a tak jsem se pokoušel ještě usnout. To se mi nepodařilo a nakonec jsem se rozhodl, že vstanu. Byla ještě taková tma, že jsem musel rozsvítit, abych se mohl u umyvadla v rohu oholit. Když jsem se…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Máme to v rodině (Michael Ondaatje)

Rodinné sídlo Rock Hill bylo zamořené hady, zvláště kobrami. Poblíž domu nebyla zahrada tak nebezpečná, ale stačil ještě jeden krok a už jste jich několik viděli. Kuřata, která otec choval v pozdějších letech, byla ještě větším magnetem. Hadi chodili na vajíčka. Jediný odpuzující prostředek, na který otec přišel, byly ping-pongové míčky. Nechal si jich do Rock Hillu dovézt několik beden… / …

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Nouzové osvětlení (Michael Ondaatje)

Končila první zima našeho bydlení s Molem, když mě Rachel přiměla, abych s ní sešel do sklepa, a tam pod plachtou a několika krabicemi, které odtáhla stranou, byl matčin lodní kufr. Vůbec ne v Singapuru, ale tady. Vypadalo to jako kouzlo, jako kdyby se kufr vrátil do domu z cest. Nic jsem neřekl. Vyšel jsem po schodech ze sklepa. Myslím, že jsem se bál, že tam najdeme její tělo vmáčknuté…

Více
  • 16. 9. 2024
Knihy / Ukázky

Když jsme byli sirotci (Kazuo Ishiguro)

Část třetí / Londýn, 12. dubna 1937 /   /   / Když se včera Jennifer se slečnou Givensovou vrátily z nákupů, u mě v pracovně už bylo téměř šero. Náš vysoký a úzký dům, jejž jsem po tetině smrti koupil za zděděné peníze, stojí na náměstí, které, ač poměrně známé, není tak slunečné jako jiná v jeho sousedství. Pozoroval jsem Jennifer z okna pracovny, jak dole na náměstí pendluje mezi domem a taxíkem a…

Více
  • 16. 9. 2024
Podpořte LD - získejte e-knihy zdarma

Nejlepší e-knihy všech žánrů

Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, k poskytování funkcí sociálních médií a k analýze návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek sdílíme také s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali z vašeho používání jejich služeb. Souhlasíte s našimi soubory cookie, pokud budete pokračovat v používání našich webových stránek. Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Předvolby Zakázat vše Povolit vše