medicína

Když Jennifer dorazila do Sdružení gynekologů na pravidelnou měsíční kontrolu, povšimla si, že v čekárně není tak plno, jako obvykle. Posadila se na jednu z pohovek, kterou měla sama pro sebe, sáhla po časopisu a pokusila se číst, jenže se nedokázala soustředit. Místo toho jen žasla nad tím, že se jejímu nenarozenému dítěti za tu dobu, co byl doktor Vandermer na sympoziu, nic nepřihodilo. Byla by dala krk na to, že… / Za necelou čtvrthodinku…

Cassi zaťukala na dveře Robertovy nevelké kanceláře. Vzhlédl od binokulárního mikroskopu a jeho obličej se rozjasnil širokým, nakažlivým úsměvem. Vyskočil tak rychle, aby Cassi objal, až mu židle na kolečkách odjela ke zdi. / „Vypadáš přepadle,“ zkoumavě si ji prohlížel. „Stalo se něco?“ / Cassi uhnula pohledem. Posledních několik hodin pořád mluvila a už toho měla dost. „Jsem jen přetažená. A to jsem si myslela, že psychiatrie bude hračka… / / „Co…

  / Usnul jsem, jako by mě do vody hodil, když telefon po půl hodině znovu zazvonil. Chňapl jsem po něm na první zařinčení, bezděčně, skoro v panice, a učebnice chirurgie, nad kterou se mi zavřely oči, se s žuchnutím svezla z postele na podlahu. Panebože, co je to zas? Sestra měla zoufalý hlas: „Pane doktore, ten pacient, co jste ho prve vyšetřoval, přestal dýchat a puls je nehmatný.“ / „Už tam běžím.“ / Šátravě jsem zavěsil sluchátko a zahájil…

22. listopadu 1990 11:55 / „Co je to tamhle za ulici?“ zeptal se Tristan a ukázal před Marissu, která seděla vedle něj na předním sedadle auta z půjčovny. Nevím,“ řekla Marissa zoufale. „Neuvidím na tu tabulku, pokud nezajedeš tamhle před ten strom vedle nás.“ / „To máš pravdu, holčičko,“ řekl Tristan. Popojel autem asi o půl metru. „Cherry Lane,“ přečetla Marissa. „Cherry Lane?“ opakoval Tristan. Naklonil se nad plánek, který si … / / „Třeba bych…