humor

Začalo svítat. / „Tím chcete říct, že to všechno budeme / jen předstírati“ řekl Viktor. / Trollové si vyměnili kratičký pohled, / který ovšem stačil vyjádřit: No není to nesmysl, že takové bytosti vládnou / světu? / „Správně,“ řekl Rambonit. „Teď ty to / trefil. Všechno my jen jako.“ / „My tebe nesmíme zabít,“ ujišťoval ho / Mořena přátelsky. / „Jasný že ne,“ přikyvoval Rambonit. „Kam / bysme zašli, kdyby jsme tady měli zabíjet člověkově?“ / „Kdyby my udělali něco takovýho, určitě

Univerzitní zahradník Afekt si pobrukoval jakousi / veselou melodii a vlekl za sebou podivné vozítko na cestě do svého malého / soukromého království mezi knihovnou a budovou Silnoproudé magie*, kam / vezl náklad vysekaného plevele, určeného na / kompost. / Zdálo se, že v té chvíli všude kolem panuje jakýsi / zmatený ruch. Je to opravdu velmi zajímavé, pomyslel si Afekt, pracovat mezi / všemi těmi mágy. / Týmová práce, to je ono. Oni dohlíželi na běh galaxie, / soulad vesm…

Majitel / hostince mával pažemi nahoru a dolů a pobíhal v kruzích kolem. Ukázal na hrad, / jehož pochmurné věže se tyčily nad vrcholky temného lesa. Chvíli zuřivě sál / vlastní předloktí a pak upadl na zem na záda a zavřel oči. Nakonec vstal a s / očekáváním se zadíval na Stařenku Oggovou, zatímco za ním vesele plápolal / obrovský oheň z česneku a dřevěných okenic. / „Ne-e,“ / odpověděla mu Stařenka po chvíli. „Furt nekomprehenduju, prošeptána.“ / Muž / vstal a oprášil si …

Devět desetin Omova těla spalo v / krunýři. Ta zbývající desetina bloudila ve skutečném světě bohů, který je / mnohem míň zajímavý než třírozměrný svět obývaný lidstvem. / Myšlenka: Jsme malý člun. / Pravděpodobně si nás ani nevšimne. Vždyť je tady celý oceán. Taky nemůže být / všude. / Samozřejmě, má plno uctívačů. / Jenže – jsme opravdu velmi malý člun… / Cítil mysli zvědavých ryb, které / se pohybovaly v okolí kola. To bylo trochu zvláštní, protože za normálních / okol…

Ranní mlhou prohopkoval zajíc a zamířil přímo / k nakloněné prastaré chalupě stojící na / mýtině uprostřed lesů. / Doběhl až k pařezu, který byl mezi záchodem a / bylinkovou zahrádkou. Většina lesních tvorů se / bylinkové zahrádce vyhýbala. To proto, že / zvířata se za posledních padesát let naučila, že / to z nich, které …

Gaspoda / očichal stojan lucerny. / „Jak vidím, / Trojnožka Shep byl zase nemocný,“ prohlásil. „A starý Willy Štěňátko se vrátil / do města.“ / Pro psa je / dobře umístěný patník nebo lucerna společenskou kronikou. / „Kde to jsme?“ / zeptala se Angua. Pachová stopa Starého Smrdi se dost těžce sledovala. Všude / kolem bylo příliš mnoho jiných stop. / „Někde na / Stínově,“ odpověděl Gaspoda. „Je to cítit jako Drahoušova ulička.“ Očichal / okolí. „Aha, tady je zase ten malý…“ / …

Byla skoro půlnoc. / Zuzanka se tiše vplížila do stájí. Patřila k lidem, kteří odmítají nechat záhady nevyřešené. / Koně byli v Truhlíkově přítomnosti až nepřirozeně tiší. Bělouš v temnotě stříbřitě zářil. / Zuzanka s námahou stáhla z háku sedlo, ale pak si to rozmyslela. Jestli má z toho koně spadnout, sedlo jí v tom nezabrání. A otěže by jí byly platné, jako kdyby si připevnila kormidlo na kámen. / Otevřela dvířka stání. Většina koní odmítá kráčet pozpátku…

Kovový plát se chvilku třásl a pak / dopadl na podlahu. / „Opatrně!“ / „Já nejsem zvyklej bejt opatrněji Bruce / Hurigán nebyl nikdy -“ / „Nacpi si už konečně toho svýho Chuligána / do bot!“ / „A ty mně taky můžeš!“ / „So řiká?“ / Cohen vystrčil hlavu z rozměrného potrubí. / Místnost byla temná, vlhká a plná trube…

A tak se stalo, že o týden později zamkla Bábi dveře chalupy / a klíč pověsila na hřebík v kadibudce. Kozy dala odvést k sestře, / která žila kus dál v horách a která jí taky slíbila, že občas dohlídne na / dům a zaleje květiny. Kyselá Prdel se holt bude muset nějakou dobu obejít bez / čarodějnice. / Bábi měla takový vzdálený dojem, že nikdo nenajde / Neviditelnou univerzitu, dokud si ta instituce nepřeje být sama nalezena, / nicméně první místo, kde…

„Teď už opravdu nemůžeme nic dělat, že?“ / ozval se Creosot. / „Nic,“ zavrtěla Conina hlavou. / „Ledoví obři zvítězí, co?“ pokračoval / Creosot. / „Ano,“ přikývla Conina. / „Ne,“ zavrtěl hlavou Nijel. / Třásl se zuřivostí, ale možná že to bylo / zimou, a byl skoro stejně bledý jako ledovce, které duněly pod nimi. / Conina si povzdechla. „No, ale pak mi / řekni, jak si to -“ / „Sjeď se mnou dolů a vysaď mě na zem kus / před nimi,“ řekl Nijel. / „Nedovedu si představit, k čemu to bude / do…

Těpic se podíval na otce. Balzamovači odvedli dobrou práci. A / čekali, že je za to pochválí. / Ta jeho část, která stále ještě žila v Ankh-Morporku, mu / říkala: tohle je mrtvé tělo obalené v plátně. Přece si vážně nemyslí, že / by se po tom, co s ním udělali, cítil lépe? Když zemřete v Ankhu, tak vaše tělo / buď pohřbí, nebo hodí krkavcům. Když člověk zemře tady, znamená to jenom, že / trochu zpomalí a začne dostávat to nejlepší jídlo. Je nepochopitelné, jak můž…