dobrodružné

Každá volná chvíle v příštích, dnech padla na shánění bedniček. / Výsledky nebyly vždy stejné. Po „tučných“ dnech, kdy se hoši pod kořistí takřka prohýbali, přicházeli zase do ulic, kde nemohli zavadit ani o jednu bedničku. Někde Cerosin ani neměli na skladě, jinde za bedničku chtěli dvě koruny anebo řekli, že všechny bedny potřebují sami. / Ale sklep se přece jen plnil a jednoho dne se rozhodli, že nastřádané bedničky převezou do „překládací stanice“.…

Více
  • 13. 5. 2023

„Proč to tak září?“ zašeptal Dras. / „Možná je rád, že nás vidí,“ odpověděl jsem. Jak jsem asi měl vědět, proč září? / „Je bezpečné dotknout se té skříňky?“ zeptal se rychle Algar. / „Nejsem si jist,“ odtušil jsem. „Orb sám je nebezpečný. O skříňce to nevím.“ / „Jeden z nás ji bude muset stejně otevřít,“ řekl Algar. „Torak na nás mohl nastražit léčku. Skříňka může být klidně prázdná a Orb schovaný kdovíkde.“ / Věděl jsem, kdo má otevřít skříňku a vyjmout Orb. Z…

Více
  • 13. 5. 2023

Král Eldrig z Šereku byl starý muž s bílými vlasy i vousy. Stál u okna a pozoroval deštěm bičovaný přístav v Rivě. Bylo to asi dva týdny potom, co jsme se pokusili zachránit poslední drasnijské uprchlíky. „Ty ho znáš, Belgarate,“ řekl. „Jak vůbec myslí? Co udělá příště?“ / „Myslím, že se neptáš toho pravého muže, Eldrigu,“ pronesl hořkým tónem Rhodar. V mnoha směrech teď Rhodar z Drasnie vypadal jako zlomený muž, který žil jenom pro pomstu. „Svatý B…

Více
  • 13. 5. 2023

Jednoho dne koncem příštího léta připlul do přístavu Anrak. Všimla jsem si, jak se za ta léta změnil. Někteří muži zestárnou skokem, ale Anrak se měnil postupně. Bratranec Železnéh pěsti, Býčí Šíje a Hbité nohy měl již sice šedivé vlasy, ale stále působil mladistvím dojmem. Sešli jsme se společně s Kamionem a Daranem v zasedací komnatě v jedné z mnoha věží v citadele. Do té jsme se museli uchýlit, když jedno z mnoha Kamionových dětí začalo šmejdi…

Více
  • 13. 5. 2023

Nejkratší cesta na Ostrov větrů vede přes Zemi Ulgů. Většina citlivějších lidí se snaží tomuto území za každou cenu vyhnout, ale my jsme velmi spěchali. Navíc jsme letěli několik set metrů nad lovišti různých Algrotů, Hrulginu a Eldrakynů. Když jsme přelétali Prolgu, setkali jsme se s hejnem harpyjí, což bylo samo o sobě dost podezřelé, protože pokud si vzpomínám, tak se s nimi dosud nikdo nesetkal. Jejich napůl lidský vzhled z nich dělá bytosti,…

Více
  • 13. 5. 2023

Oběd Jiřímu i Vilíkovi zatím dávno vystydl a oba doma čekalo ostré kázáníčko od maminek pro pozdní návrat ze školy. Jiřík dokonce dostal od tatínka pohlavek za natrženou kapsu a uválené šaty. / Ale ve čtyři hodiny se oba hoši zase setkali před domem na bezcílnou toulku ulicemi. Rozmlouvali spolu a pustili se do řeči o události s míčem. „Myslil jsem v první chvíli, že dostanu pořádně naťukáno,“ doznával Jiří. „Každá jeho rána vydala za moje čtyři.“ / „D…

Více
  • 13. 5. 2023

Snad ještě nikdy nešli hoši Rychlých šípů do své klubovny s takovou nedočkavostí a rozechvěním jako v den po výpravě do Stínadel! / Vždyť dnes mají luštit a číst deník Jana Tleskače, oživit myšlenky člověka již dávno mrtvého! / Sešli se mnohem dříve, než si umluvili, nikdo se nemohl dočkat. / Mirek, který opatroval včera nalezený deník po celou tu divokou honičku z podzemí Stínadel, přišel na schůzku vážný a jakoby proměněný. / Snad na něho tak působilo proz…

Více
  • 13. 5. 2023

Cestou domů přepadla Mirka znovu žaludeční nevolnost a hlava jej citelně rozbolela. Maminka byla velmi poděšená, když spatřila na Mirkově hlavě velikou náplast, kterou prosakovala krev. Zaschlé stružky krve, ve tmě stínadelské uličky jen špatně umyté, dojem ještě zvětšovaly. Maminka chvíli Mirka litovala, chvíli se zlobila a říkala, že Mirek ji nakonec zase uprosí – a že od svého pátrání ve Stínadlech neustoupí. / V sobotu a v neděli pracovaly Rychl…

Více
  • 13. 5. 2023

„A teď poslouchejte!“ začal pak k zajatcům zase mluvit onen nejstarší Uctívač, když výprasková vřava ustala a do ticha se neslo jen fňukání, vzdychání a naříkání potlučených Dvorečáků a Bratrstva. / „Četli jsme v tom časopisu, co tisknou Rychlé šípy tam někde na Druhé straně, jak je Dabinelovci nedávno odsoudili k tomu, že budou přes noc zavření v tom jejich dvoře. Rychlým šípům se pak přece jen podařilo upláchnout — ale vám se to nepodaří! My…

Více
  • 13. 5. 2023

Jeleni a Krahujci už byli ze záhadné výpravy za Fernandozovým hrobem zpátky. Někteří hoši z těchto dvou družin již leželi, jiní ještě svítili ve stanu, navlékli na sebe svetry, neboť noci byly teď velmi studené, a tiše mezi sebou hovořili. / V určený čas Mirek se svojí družinou vyrazil do zalesněného kopce. Víťa si chtěl cestou svítit baterkou, ale Mirek mu pravil: „Zhasni, vždyť je vidět dost. Kdyby sis zvykl na světlo, nic bys potom neviděl, až se…

Více
  • 13. 5. 2023

(O morseovce) / Od té doby, co je Jůlka u skautů, přijde k Toníkovi každou chvíli s něčím novým a krásným, co ještě nikdy neudělali. / Toník je Jůlky nejlepší kamarád. Aspoň si tak v duchu pyšně myslí a jen někdy se o Jůlku bojí, že mu ho ti noví Jůlkovi kamarádi – skauti – přeberou a odcizí. – Toník by byl také rád skautem, ale doma tatínek s maminkou nechtěli ani slyšet, až leda prý v létě. / A tak dnes k večeru přišel Júlka ze skautské schůzky a rovnou…

Více
  • 13. 5. 2023

Po několika nádherných, jarně letních dnech se počasí trochu pokazilo, ale Saturnu to příliš nevadilo. Jedno pondělní odpoledne se vydali do velkoskladu Sportingu, aby se seznámili s prací a trochu se zaučili. Když vstoupili do velké haly, ovanula je podivná směsice vůní kůže, gumy, papíru a jiných věcí, se kterými velkoobchod pracoval. „Tak vás tu máme, Saturnovci!“ přivítal je pan Strnad, jeden ze zaměstnanců podniku. „Už tu na vás čekáme! Proh…

Více
  • 13. 5. 2023

Dny v práci a v předvánočním ruchu rychle míjely. Mirkovi připadalo, že mu nikdy čas dříve tak rychle neběžel, jako od té doby, co je v Devadesátce. / Ovládla plně jeho mysl. Byl s Devadesátkou každou neděli, ve středu měl družinovku a jednou či dvakrát týdně byl v klubovně ještě navíc, za umluvenou prací, která ho těšila a bavila. / Maminka byla zprvu znepokojena Mirkovou stálou nepřítomností. Měla strach, že se to projeví ve škole, že Mirek nebude st…

Více
  • 13. 5. 2023

Hovoří o tom, jak došlo k únosu syna Belgarionova a jak jeho otec zjistil, že únoscem je Zandramas, před kterýmžto jménem varoval mocný Orb Aldurův!!! / (Úryvek z rukopisu Život Belgariona Velikého, Úvod, sv. IV.) / Jak již bylo řečeno, na počátku dní stvořili bohové svět a naplnili jej všemožnými druhy zvířat i ptactva a rostlin. I lidi stvořili, a každý z bohů si vyvolil z jejich ras tu, kterou hodlal vést a jíž hodlal vládnout. Bůh Aldur si však ne…

Více
  • 13. 5. 2023

ULICE, JESTLI SE JÍ TAK DALO ŘÍKAT, byla úzká a křivolaká. Kdysi se ji někdo pokusil pokrýt kládami, ale ty už dávno shnily a zapadly hlouboko do bahna. U zdí nevzhledných roubených domů se povalovaly hromádky rozkládajících se odpadků, kterými se v touze po potravě sklíčeně přehrabovaly tlupy vychrtlých prasat. / Když Garion a Silk, kteří si opět oblékli své karandské kazajky a čapky a provázkem převázané onuce z pytloviny, došli k přístavním molům…

Více
  • 13. 5. 2023