detektivka

Podél bazénu se k nám blížil sebevědomě Graff. Za sebou vlekl svůj štěbetající harém a eunuchy. Neměl jsem chuť se s ním bavit, a tak jsem se otočil zády, dokud nepřešel. Sammy hleděl nepřátelsky a zíval. / „Já se potřebuju nutně napít,“ řekl. „Už z toho šilhám. Nechcete se ke mně připojit?“ / „Možná později.“ / „Tak nashle. A nikde mne necitujte.“ / To jsem mu slíbil a Sammy odešel směrem, kde… / …

Více
  • 7. 3. 2025

  / Prešiel som k dverám a zavolal som na chyžnú. Pribehla, pričom sa kĺzala na parketách a pod blúzkou uniformy jej poskakovali drobné prsia. Keď zazrela muža ležiaceho na dlážke, priduseným hlasom vykríkla: / – Je mŕtvy? / – Zamdlel, srdiečko. Prineste vodu a uterák. / Ani nie o tridsať sekúnd pribehla späť, pričom polovicu vody vyliala na koberec. Trochu som Blackwellovi pokropil tvár a uterákom som mu šúchal vysoké…

Více
  • 7. 3. 2025

Skoro osm odtikávaly unavené hodinky, když mě přivítal orchestr klaxonů ranního města. Pocit, že havaruji, mi nedovolil řídit rychleji, v mé hlavě se převalovaly útržky minulé noci s velkým otazníkem, s tím největším kolem Keitha Dallinga. Elegantně mě vyprovodil na velmi prapodivné místo a stejně elegantně zmizel. Dlužím drahému Keithovi příležitost k vysvětlení. Jeho žlutý buick odpočíval na… / Do…

Více
  • 7. 3. 2025

Projel jsem zase pod sloupy Kolosea a areálem nákladních vozů u závozních firem a skladišť dřeva. Vzduch voněl čerstvě řezaným dřevem a pálícím se dieslovým olejem. Podél vysokých drátěných plotů a podél holých zdí prodejen stavebnin postávali a opírali se snědí muži. Zabočil jsem do Pelly Street. / Činžovní čtvrť, kde Donatovi bydleli, byla skupina prkenných domků připomínajících kurníky, postavených…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Nechal jsem nasupeného Galloriniho sedět za volantem a přešel jsem přes ulici. Měděnkou pokrytá mosazná deska u vchodu nesla nápis: „Konkvistador“. Od ní na kousku drátu visela opršelá papírová cedule: „Byt k pronajmutí“. Stěna v síni byla obložena mosaznými schránkami na dopisy, z nichž většina nesla vizitku se jménem nájemníka: žádné z nich jsem neznal. Schránka číslo jedna byla nadepsána…

Více
  • 7. 3. 2025

Za okny vily svítila okna jako důvtip v hlavě vznešené vdovy. Zelené spektrum trávníků a stromů houstlo v jednolitou zelenou tmu. Zaparkoval jsem pod vraty a zatáhl za staromódní táhlo zvonku visícího u bočního vchodu. / Přišla otevřít tělnatá žena v zástěře. Po její ruce zbyl na klice bílý nános mouky. „Copak se děje?“ / „Je prosím slečna Treenová doma?“ / „Myslím, že zrovna nemá čas. Koho mám… / …

Více
  • 7. 3. 2025

Keď som vyšiel von, lialo ako z krhly. Po uliciach sa valila voda, odnášajúca prach leta dolu k moru. / Čím viac som sa blížil k horám, tým viac pribúdalo vody. Cesta kaňonom pani Broadhurstovej bola skôr brodením sa hore bystrinou. Už dobrú chvíľu predtým, ako som dorazil k jej domu, počul som hučanie neďalekého potoka. / Pred vchodom stálo čierne auto Briana Kilpatricka. Na prednom sedadle sedela odfarbená blondínka,…

Více
  • 7. 3. 2025

Do Rodeo City jsme dorazili po jedné v noci. Bylo to přímořské městečko plné motelů, rozložené mezi dálnicí a pobřežím. Sjeli jsme z dálnice na hlavní silnici. Vedla rovnoběžně s dálnicí a těsně pod ní. Tři motocyklisté v buřinkách se přehnali kolem nás prostředkem silnice. Za zády jim seděly holky s rozevlátými vlasy. / Našli jsme odbočku se značkou CENTERVILLE 20 MIL a zahnuli jsme do vnitrozemí.… / Na…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Soudce Churchill se vrátil k soudu na konci půlhodiny. / „Skonal jste se svědkem Deeringem?“ zeptal se Perryho Masona, když se soud sešel. / „Ne, neskončil jsem s ním, ale nezdá se, že by byl přítomen. Ale je přítomen poručík Tragg a já bych mu rád položil několik otázek.“ / Tragg se vrátil na svědeckou lavici. / „Provedl jste porovnání otisků?“ zeptal se Mason. / „Ano.“ / „A našel jste nějaké shodné znaky?“ / …

Více
  • 21. 2. 2025

Sam Burris se metodicky pustil do nesnadného úkolu, jak probudit svou ženu. / „Slyšelas to, co teďka já?“ zeptal se neodbytně. / Zlehka pochrupovala. / Popadl ji za ramena a zatřásl s ní. / Odjakživa měla tvrdé spaní a teď jen něco nesrozumitelného zamumlala. Znovu s ní zacloumal. Zneklidněně otevřela oči. / „Co je?“ ozvala se zastřeně. / „Slyšelas ten kravál?“ naléhal Burris. / „Ne,“ řekla a okamžitě oči zas zavřela. / …

Více
  • 21. 2. 2025

Když Perry Mason vstoupil v pondělí ráno pět minut po desáté do své kanceláře, hodil od vchodu svůj klobouk na hlavu busty patrona všech právníků – Blackstonea, stojící na knihovničce za jeho psacím stolem. V přesném zásahu mu však bránil malý balíček zabalený do obyčejného balicího papíru, který držel v ruce. / Klobouk se ve vzduchu dvakrát líně převrátil a potom dopadl na mramorové čelo velkého… / …

Více
  • 21. 2. 2025

  / Na dveře k Masonově soukromé kanceláři zabubnovaly z chodby nervózně až hystericky něčí klouby. / Mason se podíval na Dellu Streetovou. „To bude nejspíš Sylvia. Jestli ano, tak ji sem pusťte.“ / Della Streetová dveře trochu pootevřela, ale hned nato je rozevřela dokořán a ustoupila stranou se slovy: „Pojďte dál, paní Atwoodová.“ / Oči Sylvie Atwoodové prozrazovaly, že plakala. Neměla daleko k hysterii, když…

Více
  • 21. 2. 2025

  / DC-3 se otřásal v neklidném vzduchu jakmile opustil Marysville, vznášeje se nad malými obcemi, viditelnými jako shluky světel, nad temnými plochami úrodných rýžových polí, minul záři, udávající polohu Orovillu, pak se snášel nízko nad Chicem a přistál na letišti. / Taxi odvezlo Masona a Dellu Streetovou do středu města, kde Mason úspěšně najal auto. Nalezli silnici vedoucí do Paradisu a začali šplhat do…

Více
  • 21. 2. 2025

  / V jednu hodinu ráno zaklepal podle smluveného signálu na dveře Masonovy kanceláře Paul Drake. / Della Streetová mu otevřela. / Paul Drake šel k ušáku, určenému pro klienty, uvelebil se v něm jako obvykle tak, že nohy přehodil přes opěradlo, a řekl: „Teď budu dřepět pořád v kanceláři, Perry. Moji lidé na tom případě už pracují. Myslel jsem, že budeš chtít slyšet, co jsem zatím zjistil.“ / „Spusť,“ řekl…

Více
  • 21. 2. 2025

  / Mason si patentním klíčem otevřel dveře do své soukromé kanceláře a našel tam očividně netrpělivou Nancy Gilmanovou a Dellu Streetovou, která se jí snažila zoufale zadržet. / Když Mason otevřel dveře, Nancy Gilmanová byla na nohou a měla evidentně namířeno k východu. / Della Streetová, která se postavila mezi ni a dveře, jí právě říkala: „Vím jistě, že tu každou chvíli bude a je to opravdu důležité,…

Více
  • 21. 2. 2025