Celá e-kniha Případ úsměv gorily ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
10
Mason prošel policejní garáží k místu, kde stál jeho vůz. Za volantem seděla Della Streetová. Zamávala na něj a nastartovala.
Mason automobil obešel zprava, otevřel dvířka a sedl si vedle ní.
Della vyjela z garáže a zahnula ke křižovatce s rutinou zkušeného řidiče.
Pozorně sledujíc cestu se Masona zeptala: “Zkoušeli z vás něco vymačkat?”
“Dělali, co mohli. A co vy?”
“Vyprávěla jsem jim svou historku. Ověřili si, že je to pravda, protože měli nahraný můj telefonát a zjištěno, odkud jsem volala. Prolezli celý vůz, hledali otisky prstů a skvrny od krve. Potom mne propustili.
Nečekala jsem, že vám a paní Kemptonové dají pokoj tak brzy. Řekla jim něco?”
“Ne. Trvala na svých právech. Zinscenovali nám setkání v místnosti prošpikované mikrofony.”
Della chápavě kývla a lehce přibrzdila před semaforem, připravena vyrazit na plný plyn.
Mason ji sledoval s nadšeným úsměvem na tváři.
“Poslechněte, Dello, vůbec nevadí, jestli nás někdo předjede.”
“Ztratila bych svou sebedůvěru. Podívejte se na toho burana v šedém cadillacu, který se cpe před náš.”
Rozsvítila se zelená.
Della zareagovala bleskově: vůz vyrazil z místa a proletěl křižovatkou. Šedý cadillac zůstal daleko vzadu.
“Kam?” zeptala se Della. “Do kanceláře?”
“K nejbližšímu telefonu,” odpověděl Mason. “A potom se někde najíme. Tady za rohem je lékárna s dvěma telefony.”
Della zatočila s takovou razancí, že se vůz málem převrátil.
Mason zavrtěl hlavou: “A vy mi budete vyčítat, jak jezdím!”
“Stejně mi to jde líp než vám.”
“Nebudeme se hádat.”
Zaparkovala vůz a vešla s Masonem do telefonní budky.
“Nejdřív Jamese Etnu, potom Paula Drakea,” rozhodl Mason.
Della rychle vytočila číslo a za vteřinu řekla: “Momentík, pane Etno, pan Mason s vámi potřebuje mluvit.”
Předala telefon šéfovi, který řekl: “Zdravím vás, Etno. Paní Kemptonová se pokoušela s vámi spojit.
Vznikly nějaké problémy…”
“Slyšel jsem o tom,” odpověděl Etna. “Hlásili to v rádiu. Byl jsem na návštěvě u známých. Hned jsme se se ženou vrátili domů a obtelefonovali jsme všechna místa, kde jsme doufali, že vás zastihneme.”
“Nevolali jste tam, kam jste měli,” pousmál se Mason.
“Kam jsme tedy měli volat?”
“Na policejní ředitélství.”
“Ale!” komentoval to Etna.
“Naše klientka, paní Kemptonová, se tam zdrží do rána.”
“Z čeho ji obvinili?”
“Z ničeho.”
“Chcete podat žalobu pro porušení habeas corpus?”
“Nemyslím, že to něco přinese. V každém případě ji zítra ráno propustí, pokud jim v noci neřekne něco nového. A já si nemyslím, že by jim cokoliv řekla.”
“Potřeboval bych si v tom udělat trochu jasno. Nemohl byste mi krátce popsat, co se stalo?”
“Zavolala mne a řekla, že vás nemůže sehnat a že rychle potřebuje advokáta. Byla u Eddicka v domě. Odjel jsem tam s Dellou. Slíbila nám, že zadní dveře budou otevřené. Byly, ale paní Kemptonová tam ležela na zemi v ložnici na patře. V posteli leželo obličejem dolů tělo Benjamina Eddicka. Ze zad mu trčela rukojeť nože.”
“V rádiu hlásili, že utekla zvířata a místo bylo ihned obklíčeno policií.”
“Nedá se říci, že by ho obklíčili, ale rámusu tam bylo dost.”
“Neměla by všechno říct policii?”
“Nikdy nedovolím klientovi něco vyprávět policii, dokud si to neposlechnu sám.”
“Jste úplně jako lékař.”
“Nejsem lékař. Jsem jen druhý zástupce svého klienta.”
“Žádný druhý. Vždycky máte přehled o všem, co se děje. Otevřeně řečeno mám pocit, že celá záležitost je složitější, než si zatím umíme představit. Co dělala paní Kemptonová u Eddicka?”
“Policie by to také chtěla vědět.”
“Vy to nevíte?”
“Ne. Neměla možnost mi to vysvětlit.”
“Znám několik novinářů a myslím, že se mi podaří zjistit, co je na policii nového. Ráno vás navštívím, řekněme v devět hodin.”
“Souhlasím,” řekl Mason.
“Dobrá, v devět jsem u vás s novinkami.”
“A jestli do té doby nebude paní Kemptonová na svobodě, oznámíme porušení habeas corpus.”
Mason zavěsil sluchátko, chvilku přemýšlel a potom vytočil soukromé tajné číslo Paula Drakea, majitele Drakeovy detektivní agentury.
Když Paul Drake zved…
