Celá e-kniha Případ zelenooké sestřičky ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA 7
Seržant Holcomb z oddělení vražd se nemusel ani moc namáhat, aby byl protivný, sarkastický a nepříjemný, jak zákon káže.
Tentokrát byl ovšem ve špičkové formě.
„Poslouchejte,“ ohrazoval se Mason rozzlobeně, „neprosedím tu celý den. Už teď tu čučím dvě hodiny.“
Seržant Holcomb, který si pro sebe zabral byt správce domu, držel každého svědka zvlášť, aby se nemohli mezi sebou domluvit, a dal si pořádně načas, než poslal pro Perryho Masona. Teď se mu v očích zlověstně zajiskřilo.
„Nehrajte to na mě,“ odsekl Masonovi. „Už mi lezete na nervy. Pořád něco máte. Každou chvíli objevíte nějakou mrtvolu.“
„Tuhle mrtvolu jsem já neobjevil,“ odporoval Mason.
„A to vám mám spolknout?“
„Říká snad někdo, že jsem ji objevil?“
„Na ptaní jsem tu já.“
„Tak se ptejte.“
„Znal jste J. J. Fritche za jeho života?“
„Pokud vím, nikdy jsem ho neviděl.“
„Co víte o tom, jak se našlo jeho tělo?“
„George Brogan šel do kuchyně, aby postavil na kávu, potom zůstal nehybně stát, a když se vrátil, zavolal policii.“
„A co jste tu dělal vy?“
„Měl jsem schůzku s panem Broganem.“
„Proč?“
„Kvůli jedné obchodní záležitosti.“
„Povězte mi o ní něco víc.“
Mason zavrtěl hlavou.
„A proč ne?“
„Je to důvěrné.“
„V případě vraždy není nic důvěrné.“
„V tom spolu nesouhlasíme. Nesouhlasili jsme spolu už často a soudím, že tomu ani v budoucnu nebude jinak.“
„Prý jste Broganovi tvrdil, že jste nahluchlý a musíte nosit naslouchátko.“
„Další omyl.“
„Ale měl jste naslouchátko?“
„Ne, neměl. Měl jsem kapesní drátofonek. Mikrofon od něho mám připevněný na spánku. Jestli se pan Brogan domníval, že je to naslouchátko, je to jeho chyba.“
„Ukažte mi ten váš drátofon.“
„Teď na něm nic není. Dneska jsem ho ještě nezapnul. Čekal jsem až na rozhovor s panem Broganem –“
„Ukažte mi ho.“
Mason vytáhl přístroj z kapsy a podal ho Holcombovi. Holcomb si ho chvíli prohlížel a potom otevřel aktovku a spustil ho do ní. „Vrátíme vám ho, až si ho prohlédneme. Nevěřím vám ani slovo.“
„Dnes jsem na něj nic nenahrával.“
„A co na něm bylo včera?“
„To je moje věc, nebo spíš věc mého klienta.“
„Můžu si to zjistit,“ vyhrožoval Holcomb.
„Prosím, jak je libo.“
„Brogan mi řekl, že vám nechal na dveřích vzkaz.“ Mason přikývl.
„Ten vzkaz měla vaše sekretářka Della Streetová.“
„To víte od ní?“ vyzvídal Mason. Holcomb se ušklíbl a odsekl:
„Teď se ptám já vás.“
„Dobrá, tak do toho, ptejte se,“ ohradil se Mason a stiskl se zarputilým výrazem rty.
„A nezapomeňte, že jste jako obhájce součástí soudního procesu,“ pokračoval Holcomb. „Nemyslete si, že nás přechytračíte a nesnažte se svévolně zatajovat nějaké informace.“
Mason odpověděl: „Přísahal jsem, že budu chránit své klienty. A já je budu chránit, jak nejlépe dovedu. Nemyslete si, že využijete své postavení, abyste mě zastrašil a dostal ze mne informaci, kterou vám podle svého názoru nemám právo poskytnout.“
„Zavraždil váš klient J. J. Fritche?“ zeptal se Holcomb jízlivě.
„A jak to mám sakra vědět,“ odsekl mu Mason.
„Cože?“ podivil se Holcomb.
„Řekl jsem, že to nemůžu vědět.“
„Jak to?“ zeptal se Holcomb s přivřenýma očima.
„Proč máte podezření?“
„Nemám žádné podezření.“
„Z vaší výpovědi vyplývá možnost, že váš klient zavraždil Fritche.“
„Možnost se nikdy nedá vyloučit.“
„Ale jistě to nevíte?“
„Ne, nevím.“
„Jak to?“
„Za prvé mi nebylo dovoleno, abych se svým klientem promluvil. Nebylo mi dovoleno, abych vůbec s někým promluvil.“
„Jsem snad padlý na hlavu, abych držel všechny svědky pohromadě a oni mě potom nechali na holičkách, až by si vymysleli nějakou vhodnou báchorku, která by korespondovala se všemi fakty? Nejsem dnešní.“
„A já snad jsem dnešní, abych vám poskytl informaci, která by mohla poškodit zájmy mého klienta, se kterým jsem neměl ani možnost si promluvit?“ odsekl mu Mason.
Holcomb se zamračil: „Buď mi tu informaci poskytnete, nebo budete litovat.“
„Prosím, ptejte se.“
„Co jste tu dělal?“
„Měl jsem tu schůzku.“
„S kým?“
„S panem Georgem Broganem.“
„V kolik hodin?“
„V devět.…
