Celá e-kniha Případ půvabné žebračky ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA 16
Marwin Mosher, jeden z nejvýznamnějších zástupců okresního prokurátora, promluvil k soudci Kylemu, který zrovna zaujal místo.
„Mohu pronést úvodní prohlášení, Ctihodnosti?“
„To není u předběžného líčení zrovna obvyklé,“ namítl soudce Kyle.
„Rozumím, Vaše Ctihodnosti, ale účelem úvodního prohlášení je, aby soud porozuměl významu svědectví, které bylo zahrnuto do obžaloby, a zahrnout toto svědectví do celého obrazu o případu.“
„Nemáme žádných námitek,“ ozval se Mason.
„Pokračujte,“ rozhodl soudce Kýle, „ale přeji si, abyste byl stručný. Soud by neměl mít potíže s pochopením a zahrnutím jednotlivých svědectví.“
„Dobře,“ souhlasil Mosher. „Přednesu celou věc ve velmi stručném souhrnu.
Obžalovaná, Daphne Shelbyová, si až donedávna myslela, že je neteří Horace Shelbyho, pětasedmdesátiletého muže.
Chovala se jako jeho neteř, a jak důkazní materiál ukáže, získala si jeho přízeň. Tohoto vztahu hodlala využít, aby si zajistila značnou finanční výhodu.
Právě za tohoto stavu přijel na návštěvu za Horacem Shelbym jeho nevlastní bratr Borden Finchley v doprovodu své ženy Elinor a svého přítele. Byli nemile překvapení zjištěným stavem, zejména mírou přízně Horace Shelbyho, kterou si obžalovaná získala, a závislostí tohoto muže na obžalované.“
„Tak moment,“ přerušil ho soudce Kýle, „řekl jste, že si obžalovaná myslela, že je neteří Horace Shelbyho?“
„Přesně tak, Vaše Ctihodnosti. Dostanu se k tomu, když soud dovolí.“
„Pokračujte, prosím. Soud tato záležitost zajímá.“
„Finchleyovi navrhli, aby obžalovaná odjela na tříměsíční dovolenou. Během její nepřítomnosti převzali péči o Horace Shelbyho a o jeho domácnost. Obžalovaná byla dost vyčerpaná, a pokud k ní máme být spravedliví, měli bychom uvést, že byla velmi obětavá ve své péči o muže, o němž věřila, že je její strýc.
Obžalovaná obdržela štědré finance na pokrytí svého lodního výletu do Orientu. Měl trvat tři měsíce.
Během její nepřítomnosti Finchleyovi zjistili, že nejenže ji zamýšlel Horace Shelby učinit svojí hlavní a jedinou dědičkou, ale že jí také dával velké sumy peněz a chystal se jí dávat sumy ještě větší.“
„Co tím myslíte, velké sumy peněz?“ zeptal se soudce Kyle.
„Poslední částka, která přiměla Finchleyovy jednat, byl šek na sto dvacet pět tisíc dolarů.“
„Na kolik?“ zeptal se nevěřícně soudce Kyle.
„Sto dvacet pět tisíc dolarů.“
„Ta žena je jeho neteř?“
„Není, Vaše Ctihodnosti. Nejsou vůbec pokrevně příbuzní. Obžalovaná je dcerou bývalé hospodyně Horace Shelbyho, dítě, jež bylo výsledkem známosti, která se odehrála na druhém konci kontinentu.
Musím však uvést ve prospěch obžalované, že ona opravdu v dobré víře považovala Horace Shelbyho za svého strýce. V této víře ji on osobně udržoval.“
„A matka?“ zajímal se soudce Kyle.
„Její matka zesnula před relativně nedávnou dobou. Pracovala jako hospodyně v domácnosti Horace Shelbyho nějakých dvacet let.
Finchelyovi zjistili, že Horace Shelby duševně sešel a že značně přehání vděčnost, kterou se odměňuje obžalované za její péči. Ujistili se, že je obžalovaná na nejlepší cestě obrat tohoto poměrně starého muže do posledního centu. A když Finchleyovi přišli na to, že Horace Shelby dává této mladé ženě šek na stopětadvacet tisíc dolarů, odebrali se k soudu a požádali, aby byl stanoven správce majetku.“
„To je docela pochopitelné,“ souhlasil soudce Kyle a zvědavě si Daphne změřil.
„Když se Daphne vrátila z Orientu,“ pokračoval Mosher, „a zjistila, že se jí jmění, jež se brzy chystala zdědit, vzdaluje do nenávratna, rozzlobila se. Horace Shelby byl v té době už hospitalizován v ošetřovatelském sanatoriu.
Daphne Shelbyová si v tomto zařízení sehnala práci pod smyšleným jménem, aby mohla Horacovi Shelbymu pomoci v útěku. Vzala ho do motelu Northern Lights, kde ho ubytovala v pokoji číslo 21.
Od tohoto dne, jestli soud dovolí, nikdo ze skutečných příbuzných Horace Shelbyho neviděl ani neslyšel. Ani policie ho doposud nevypátrala. Horace Shelby se, za tiché pomoci této obžalované, vypařil poté, c…
