Celá e-kniha Případ zděšené servírky ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA XIX
Soudce Churchill se vrátil k soudu na konci půlhodiny.
„Skonal jste se svědkem Deeringem?“ zeptal se Perryho Masona, když se soud sešel.
„Ne, neskončil jsem s ním, ale nezdá se, že by byl přítomen. Ale je přítomen poručík Tragg a já bych mu rád položil několik otázek.“
Tragg se vrátil na svědeckou lavici.
„Provedl jste porovnání otisků?“ zeptal se Mason.
„Ano.“
„A našel jste nějaké shodné znaky?“
„Získal jsem sérii perfektních otisků. Hubert Deering zanechal své otisky na baterce, která byla použita jako zbraň, i na skleněné nádobě, která obsahovala pitnou vodu.“
„Víte, kde je pan Deering teď?“ zeptal se Mason.
Poručík Tragg se zašklebil. „Vím přesně, kde je.“
„Kde?“ zeptal se Mason.
„Odešel od soudu, sjel dolů výtahem, šel na parkoviště, vzal si vůz a vyrazil na jih. Podle mých rozkazů ho sledují detektivové v civilním voze bez policejního označení. Ten vůz má radiotelefon a policista dává zprávy mé kanceláři zde na ústředí i šerifům podle cesty.
Hubert Deering je v tomto okamžiku zřejmě na cestě k mexickým hranicím.“
Hamilton Burger vstal. „Když soud dovolí, mohu učinit prohlášení?“ zeptal se.
„Zajisté,“ řekl soudce Churchill.
„V poslední půlhodině byl vývoj velmi překvapivý.
Ten kovově lesklý povrch podložky poskytl dokonalou sadu latentních otisků, které byly bezpečně identifikovány, že pocházejí od téže osoby, která zanechala otisky na baterce i na chladiči vody.
Důležitější však je fakt, že ta žena, která je v nemocnici jako Sophia Atwoodová, ale jejíž skutečné jméno je zřejmě Mildred Addiová, již konečně mohla alespoň vypovědět, že útočník byl muž. Viděla ho krátce předtím, než ji srazil a ona upadla do bezvědomí.
Lékaři jí ještě nedovolí učinit podrobnou výpověď, ale ona se již začíná uzdravovat. Odstranili krevní sraženinu na mozku, operace byla úspěšná,“
Soudce Churchill se zamyšleně zeptal: „Zjistil jste motiv?“
„Ovšem,“ řekl Hamilton Burger. „Deering nějakým způsobem zjistil, že v domě je tajný úkryt. Zřejmě měl důvod věřit, že obsahuje balík akcií Gillco Manufacturing Company, které chtěl najít a které pocházely od Geralda Atwooda. Domníval se, že jsou v držení Sophie Atwoodové. Myslel, že může dokázat, že Bernice má na ně větší právo. Měl pocit, že akcie, které má Sophia, ve skutečnosti patřily do dědictví po Geraldovi.
Pokoušel se také najít, a když by to šlo, zničit jakoukoliv poslední vůli sepsanou Geraldem Atwoodem. My si dosud nejsme jisti všemi těmito motivy, ale jestli Deering věřil, že jde o část majetku Geralda Atwooda, a jeho matka prokáže jejich původ, dostal by velkou odměnu od lidí z Gillco.“
„Za těchto okolností,“ řekl soudce Churchill, „se mi zdá, že můžete udělat jen jedno.“
„Udělám to s radostí,“ řekl Hamilton Burger. „Upouštím od obžaloby v případu lid proti Katherine Ellisové.“
„S tím souhlasím,“ řekl soudce Churchill. „Případ je uzavřen, ale ještě než skončíme, bude místnost pro svědky zcela vyklizena s výjimkou obžalované, jejího obhájce, sekretářky pana Masona a nevidomé ženy, která se ukázala jako velmi zajímavá osobnost. Myslím, že rodinné setkání je na místě.
Obžalovaná se propouští z vazby. Projednávání je skončeno. Soud odchází.“
Katherine Ellisová vykřikla a chytila se Masona za rameno, vyskočila a běžela přes soudní síň do náručí slepé ženy.
Mason se usmál na Hamiltona Burgera a stiskl jeho napřaženou ruku.
