detektivka

Když Carella vcházel do služebny, vyzváněl telefon. Hodiny na zdi ukazovaly 11:45. / „Už tady nejsem,“ řekl Parker a zachumlal se do svého kabátu. / Carella zvedl sluchátko a ohlásil se: „Osmdesátý sedmý revír, detektiv Carella.“ / A poslouchal. / Do služebny vstoupil Hawes a dýchal si na ruce. / „Už tam jedem,“ prohlásil Carella a zavěsil. / Hawes si svlékal kabát. / „Nech si to na sobě,“ řekl Carella. / Žena ležela hned za dveřmi svého bytu. Ani si nestihla sundat sta…

Více
  • 13. 5. 2023

Osoba, která neznámou identifikovala, bydlela v kdysi elegantním hotelu v centru města; teď působil dojmem omšelé důstojnosti jako královna vdova modlící se za návrat na trůn. Hale vévodily obrovské mramorové sloupy, na prošlapaných perských kobercích stály prosezené pohovky. Ozdobně vyřezávaný a zlacený mahagonový pult v recepci byl zjizvený od cigaret. I sám recepční, který jim sdělil číslo pokoje slečny Turnerové, vypadal povadle, šedivé vlasy…

Více
  • 13. 5. 2023

Cesta na sever k Třírohému jezeru je mimořádně malebná, a protože byl srpen a Carella měl mít volnou neděli, řekl si, že spojí práci se zábavou. Stáhl tedy střechu vozu, usadil Teddy na přední sedadlo se zabaleným obědem a pětilitrovou termoskou ledové kávy a cestou přes hory zapomněl na Claudii Davisovou jako na smrt. Když byl Carella se svou ženou, dokázal zapomenout téměř na všechno. / Pokud šlo o něho – a jeho pronikavý úsudek potvrzovalo mnohé …

Více
  • 13. 5. 2023

Vyslýchat Tonyho Lassera bylo hotové utrpení a jak Hawes, tak Carella jen doufali, že si něco podobného už nikdy v životě nebudou muset zopakovat. Vyhnout se tomu utrpení ale nemohli: koneckonců se ten člověk přiznával k vraždě. / Při výslechu seděli ve služebně u zamřížovaných oken pokrytých jinovatkou, jejichž tabulky drnčely v náporech lednového větru; v místnosti se ozývalo slabé syčení radiátorů. Lasser seděl na židli naproti nim a celý se třás…

Více
  • 13. 5. 2023

Dilema nebylo tak neřešitelné, jak si Geraldine Fergusonová představovala. Brownovi stačilo vyhledat soudce Nejvyššího soudu a učinit mu místopřísežně prohlášení, že na základě důvěryhodné informace a podle jeho vlastního vědomí a svědomí, lze důvodně předpokládat, že v sejfu ve Ferguson Gallery, Jefferson Avenue číslo 568, je uložen důkaz, který by mohl vést k odhalení zločinu, a vyžádat si od soudce plnou moc a povolení k úřednímu otevření sejf…

Více
  • 13. 5. 2023

Většina lidí si neuvědomuje, že policisté pracují v nepřetržitém provozu, a policejní stanice je tedy obsazena čtyřiadvacet hodin denně. Je s podivem, že se všechny policejní stanice po třech letech používáni nezřítí. Dokonce i poměrně nová budova v Caluse už vykazovala stopy opotřebování. Ve chvíli, kdy malá ručička viditelně poskočila na dvanáctku a připojila se k velké, takže obě na chvíli trčely přímo vzhůru, by člověk řekl, že zde, na police…

Více
  • 13. 5. 2023

Příjezdová cesta ke Kingově rezidenci měla z každé strany jeden kamenný sloup, na každém byla ozdobná svítilna ze skla a tepaného železa. Pilíře stály po obou stranách soukromé silnice, která vedla kolem Kingova pozemku a byla spojnicí mezi čtvrtí Smoke Rise a ostatním světem. Mezi sloupy a štěrkovanou cestou byl travnatý břeh asi metr široký. Tráva lemovala šedivou stuhu cesty mdlou zelení sežehnutou říjnovým mrazíkem. / Cesta byla obvykle pustá, zvláště o nocích jako byla tato, kdy se říjen snažil ze všech sil ohlásit příchod zimy. Od řeky se zdvihl studený vítr a zaháněl domů každého, až na bláznivé psy, Angličany a policisty. Motivy této trojice se ovšem

Více
  • 13. 5. 2023

Příslušníkům orientálních gangů v tomto městě dělala potíže správná výslovnost jeho jména, které znělo Lewis Randolph Hamilton. Hispánské gangy mu říkaly Luis El Martino. To znamenalo Louie Kladivo. Ne že by používal kladivo jako zbraň. Hamilton chodil obtěžkán pistolí Magnum ráže 357, jíž používal zcela uvolněně, aniž by činil mezi oběťmi nějaký rozdíl. Říkalo se, že během několika let svého života ve Státech osobně spáchal třiadvacet vražd. Ita…

Více
  • 13. 5. 2023

Jak se slušelo na fraškovitý hotel v operetním městečku, i místní policie jako by vypadla z filmové grotesky o Keystonských policajtech. Velel jí neschopný šerif, který jako by se držel zásady, že když už se něco dělá, tak se to má dělat špatně. Hawes stál a bezmocně přihlížel, jak ti packalové nedodržují ani nejzákladnější pravidlo vyšetřování, jak ničí důkazy, jak jejich vinou je absolutně vyloučené získat jakoukoli informaci z těch několika má…

Více
  • 13. 5. 2023

To je ta kráva se zlomeným rohem, co nakopla psa… /   / Pili kávu a jedli koláče v restauraci zvané Miami Deli na Sabal Key. Bylo to v osm ráno, v úterý devatenáctého února – a dokonce svítilo slunce. Málem to připomínalo božský zázrak. Každý v té restauraci se usmíval do únorového sluníčka, které sem proudilo okny obrácenými k silnici nad pláží. Venku se míhaly kabriolety s otevřenými střechami a blýskaly se ve slunci. Už to tu zase vypadalo ja…

Více
  • 13. 5. 2023

Genero se zlobil. / To on našel první část těla, a teď ho od případu odstavili. Sváděl to na služební stáří. Jak Brown, tak Hawes pracovali jako detektivové déle než on, a tak si hned tuhle zajímavou vraždu přivlastnili. A on byl zpátky na ulici jako nějaká zatracená hlídka. Genero už se nezlobil. Genero byl pořádně naštvaný. / Ulice se ve čtvrt na jedenáct hemžily lidmi… kdo by také koncem října očekával takové počasí? Chlapci v košilích, dívky v le…

Více
  • 13. 5. 2023

Šli tam s povolením k domovní prohlídce a v neprůstřelných vestách, protože z toho, co jim vyprávěla Betty Youngová, bylo jasné, že ten výtečník není žádné neviňátko. / Potíž byla v tom, že u většiny činžáků v mnoha částech města se nepočítalo s přímými zásahy policie. Maxwell Corey Blaine nežil na ranči uprostřed svých pastvin v Louisianě, kam mohli šerifovi lidé přicválat po mechem porostlé cestě a pak vyrazit vstupní dveře břevnem s pěti policajt…

Více
  • 13. 5. 2023

Dům stál na samém okraji oceánu, podle ukazatele jednu a osm desetin míle od Bightu. Zaparkoval na vymleté písčité cestě, teď pokryté sněhem a obrostlé po obou stranách suchým kavylem. Osamělá borovice s větvemi svěšenými pod tíhou sněhu stála vlevo od vchodu jako obrovský napoleonský voják před Moskvou. Dům působil šedě. Všechny stěny byly obložené šedou, povětřím poznamenanou břidlicí, o něco tmavší břidlice kryla střechu, okenice a rámy byly n…

Více
  • 13. 5. 2023

Cestou nahoru do pátého patra domu číslo 1894 v Dooleyově řekl Kling zčistajasna: „Myslím, že jsem na to přišel.“ / „Nač tentokrát?“ / „Co tím mínil.“ / „Kdo? Nesbitt?“ / „Ne, Sack. Ten děda v Turmanu.“ / „Sack?“ řekl Carella. „Proboha, to bylo včera.“ / „Jo, včera, ale mě to trápilo. Pamatuješ, jak jsme se s ním loučili?“ / „Pamatuju.“ / „Poděkovals mu a řekl mu, že teď se konečně nají bez vyrušování.“ / „Jo.“ / „A já jsem řekl, že jsme mu vděčný. Vzpomínáš si? A on řekl, kd…

Více
  • 13. 5. 2023

Detektivové nejsou básníci; v rozbité hlavě se jambický pentametr nenajde. / Být Meyer Williamem Shakespearem, mohl skutečně věřit, že „láska je kouř, který vzniká milostnými vzdechy“. Kdyby byl Carella Henry Wardsworth Longfellow, věděl by, že „láska má svůj šíp vždy pohotově“, ale bohužel, jak víte, on Henry Wardsworth Longfellow nebyl, i když měl v Red Banku ve státě New Jersey strýčka Henryho. Kdyby byl aspoň jeden z nich vévoda Buckingham nebo …

Více
  • 13. 5. 2023