Když se vrátili do služebny, čekala je na Carellově stole zpráva z laboratoře. Stálo v ní, že zámek na dveřích do Craigova bytu byl značky Weiser, což znamenalo, že se dal z obou stran - zvenčí i zevnitř - otevřít jedině klíčem. V zámku uvnitř klíč nebyl. Na zárubni nebyly stopy po páčení, kolem zámku a klíčové dírky ani škrábnutí nebo jiné stopy po násilném otevření. Vchod pro obchodníky, kterým se šlo do kuchyně přes malý přístěnek zastavěný popelnicemi, byl opatřený týmž zámkem. Ani zde se nenašly stopy po násilném vniknutí. Ani na zámku u vrat vedoucích do budovy zezadu žádné stopy po násilí nezjistili. Gregoryho Craiga zabil člověk, který buď bydlel v domě a hlídač mající službu ho znal, anebo někdo, koho znal jen Craig. Jestliže vraha nejdřív ohlásil hlídač, který se právě teď někde proháněl na lyžích, tak mu Craig zřejmě dovolil, aby návštěvníka pustil nahoru. V obytném komplexu Harborview bylo celkem šedesát přepychových bytů. Carella si poznamenal, že bude muset obejít jednoho nájemníka po druhém, a dále, že je třeba požádat Byrnese, aby uvolnil pro tento případ další muže - ne že by se to tři dny před Vánoci mohlo podařit.
Týž den dvacet minut po poledni zavolal do Craigova bytu v naději, že zastihne Hillary Scottovou. Nechal telefon zvonit dvanáctkrát, zavěsil, našel si číslo isolské Parapsychologické společnosti a vytočil je.
"Snažila jsem se vás dovolat," řekla Hillary.
"Kvůli čemu, slečno Scottová?"
"Vy jste nedostal můj vzkaz?"
"Bohužel ještě ne. Právě jsem přišel."
"Nechala jsem vzkaz u někoho tam u vás. Někoho, kdo má italské jméno jako vy."
Carella se podíval přes pokoj ke stolu, kde seděl Genero a za zvuku rádia žvýkal obložený chleba.
"Je mi líto, ale proč jste volala?" .
"Kvůli pitvě. Má se prý dělat pitva."
"Je to tak, pitva je v případě vraždy stanovená zákonem."
"To se nesmí dovolit," řekla.
"Slečno Scottová, tohle bohužel není něco, co..."
"Co se stane, až Gregova duchovní podstata opustí jeho tělo?" řekla Hillary.
"Jestli ho rozřežete a vyjmete mu vnitřnosti, co se stane, až vejde do světa duchů?"
"Do tohohle já nemám co mluvit;" řekl Carella.
"Pitva je sta-"
"Ano, slyšela jsem, co jste řekl. Na koho se mám obrátit?"
"Kvůli čemu?"
"Aby tu pitvu zarazili."
"Slečno Scottová, kancelář policejního lékaře už pravděpodobně začala na mrtvole pracovat. Zjistit příčinu smrti je nanejvýš důležité, protože až se případ dostane k projednávání u soudu..."
"Gregova duše musí opustit tělo nedotčena."
"Bohužel."
Na lince bylo ticho.
"Já už jsem toho hodně slyšela o zmrzačených duších," řekla Hillary.
"Je mi velmi líto," řekl znova.
"Důvod, proč volám, slečno Scottová..."
"Hodně, až moc," řekla a opět se rozhostilo mlčení. Carella vyčkával. V téhle diskusi pokračovat nemělo smysl. Pitva se provede, ať si Hillary Scottová říká nebo dělá co chce. Jak jí právě řekl, s pitvou se už pravděpodobně začalo. V márnici bude tělo Gregoryho Craiga rozříznuto jako kus hovězího, vitální orgány vyňaty k vyšetření, lebka otevřena, aby se umožnil přístup k mozku. A až bude tělo vystaveno v pohřebním ústavu, nikdo z pozůstalých si neuvědomí, že se dívají na dutou schránku toho, co bývalo člověkem. Ticho se prodlužovalo. Carella usoudil, že ji přesvědčil.
"Byl bych rád, kdybych se s vámi mohl během dneška sejít v Craigově bytě," řekl.
"Proč?"
"Existuje možnost, že pana Craiga přepadl nějaký lupič. Chceme vědět, jestli něco chybí, slečno Scottová, a to se dá zjistit jedině s pomocí někoho, kdo ví, co by v bytě mělo být."
"Grega nezabil lupič," řekla Hillary.
"Jak to víte?"
"Byl to duch."
To určitě, říkal si Carella. Duch svázal Craigovi ruce za zády drátěným věšáčkem na šaty. Duch mu zasadil devatenáct bodných ran do prsou, do zad, do paží, hrdla, rukou a hlavy pomyslným nožem, který kolegové z laborky v bytě nenašli. Týmž pomyslným nožem, který vrah pravděpodobně použil i při vraždě Marian Espositové. Případ související s R-76533.
"Cítila jsem včera v bytě velmi silné fluidum," řekla Hillary.
…
