4
Jestliže je někdo ozbrojený lupič a přestěhuje se z jednoho státu do druhého, dá se čekat, že bude pokračovat v jednou zvolené kariéře. Nestane se z něho najednou například obchodník s ojetými vozidly nebo televizní režisér, byť se tahle dvě zaměstnání tomu jeho v lecčems podobají. Místo toho si opatří pistoli, která není ukradená - taková se snadno sežene v kterémkoli městě ve Spojených státech -, vyhlédne si rodinný obchůdek se smíšeným zbožím a jednou večer tam vrazí. Jestliže má rodina všech pět pohromadě a je ochotná spolupracovat, vysype mu do rukou obsah pokladny a modlí se, aby co nejrychleji zmizel. Pokud taťka a mamka cítí, že ozbrojený vetřelec v jejich krámě porušuje zákon a jejich osobní svobodu, budou se vpádu pošetile bránit a můžou v tom případě přijít o víc než jenom o pokladnu. Ozbrojený lupič nenosí zbraň z důvodu členství v Národním střeleckém sdružení. Je ozbrojený, protože ví, že bude-li chycen při činu, odsedí si dvacet let za katrem, a nemá nic proti tomu, ba často po tom dychtí, aby pistoli, kterou drží v ruce, použil. V Americe dosahuje celostátně poslední počet úmrtí způsobených střelnou zbraní čtyřiatřicet tisíc za rok a následuje hned po úmrtích zaviněných automobilovými nehodami. Je to pěkná řádka mrtvých lidí. Carella si občas myslíval, jestli členové NSS, blaženě střílející zvěř v lesích, někdy pronesou tichou modlitbu za všechny tyhle oběti.
Elizabeth Turnerová byla v Los Angeles zaměstnaná v bance. Pracovala v bance i tady v Isole, i ve Washingtonu. Když se řádní občané přestěhují z jednoho státu do druhého, pídí se podobně jako pachatelé trestných činů obvykle po stejném druhu činnosti. Nebylo tedy pravděpodobné, či dokonce jisté, že si Elizabeth po svém návratu do Isoly našla práci zase někde v bance?
Detektivové věděli, že v jejich státě musí každý zaměstnavatel vyplnit formulář, takzvané přiznání, v němž uvede platy zaměstnanců za poslední čtvrtletí a odevzdá je Daňovému a finančnímu úřadu vždy do 30. dubna. 31. července. 31. října a 31. prosince. V přiznání uvede u každého zaměstnance jméno a číslo sociálního zabezpečení zároveň s jeho brutto výdělkem v daném čtvrtletí. Detektivové měli číslo sociálního zabezpečení Elizabeth Turnerové.
Věděli, že 1. května opustila zaměstnání ve Washingtonu. Dále věděli, že 25. října byla nalezena mrtvá v Groverově parku. Není pravděpodobné, že Daňový a finanční úřad bude mít jedno nebo dvě přiznání z doby jejího návratu, v němž by figurovalo i její jméno? Carella tam zavolal a mluvil s mužem, který se jmenoval Culpepper. Culpepper řekl, že zkontroluje formuláře přijaté k 31. červenci a 31. říjnu a brnkne mu.
Zavolal teprve 11. listopadu. Byl to ponurý, šedivý a studený pátek a případ byl starý už sedmnáct dní. Řekl Carellovi, že v žádném přiznání za uplynulé čtvrtletí, které dostali k 31. červenci, se nevyskytuje plat nějaké Elizabeth Turnerové.
„A co přiznání k 31. říjnu?“ zeptal se Carella.
„Ještě nejsou zpracovaný.“
„Vy to nemáte na počítači?“
„Tyhle čtvrtletní přiznání ne,“ řekl Culpepper.
„A kdy myslíte, že je zpracujete?“
„Až se k tomu dostaneme,“ řekl zase Culpepper. „Někdy předtím, než začnou chodit přiznání za další čtvrtletí.“
„To jako v lednu? Příští rok?“
„Další daňový přiznání budou mít datum 31. ledna, správně.“
„Tady jde o vraždu,“ řekl Carella. „Snažíme se zjistit, kde zavražděná pracovala. Nemůžete to nějak uspíšit?“
„Šlo by to, kdyby se přiznání zařazovaly podle jména zaměstnanců,“ řekl Culpepper. „Nebo aspoň podle čísla jejich sociálního zabezpečení. Nemáte představu, jak dlouho trvalo projít ty červencový formuláře a hledat Elizabeth Turnerovou. A to byly formuláře zpracovaný.“
Carella věděl přesně, jak dlouho to trvalo. Podal svou žádost před šesti dny. „Podívejte se,“ řekl, „pro nás je strašně důležitý vědět, kde ta...“
„Bohužel,“ řekl Culpepper. „Dám zkontrolovat přiznání k 31. říjnu, hned jak je zpracujeme, ale nic jinýho udělat nemůžu.“
„Oukej, díky,“ řekl Carella a zavěsil.
Chvíli seděl a civěl na sv…