Celá e-kniha Mrtvá v knihovně ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA TŘETÍ
Ve své kanceláři v Much Benhamu přijímal plukovník Melchett hlášení svých podřízených a pečlivě je studoval.
„Mně je to úplně jasné, pane,“ uzavíral inspektor Slack. „Paní Bantryová seděla po večeři v knihovně a šla spát těsně před desátou. Před odchodem zhasla světlo a pravděpodobně po ní už nikdo do knihovny nevstoupil. Služebné šly spát o půl jedenácté, Lorrimer nechal nápoje v hale a ulehl ve tři čtvrti na jedenáct. Nikdo neslyšel nic neobvyklého kromě jedné služebné. Ta toho ale slyšela až příliš mnoho! Sténání, hrůzostrašný jekot, zlověstné kroky a nevím co ještě. Druhá služebná, která s ní spí v jedné místnosti, však prohlásila, že to děvče spalo celou noc naprosto klidně. Je zřejmě z těch lidí, kteří si vymýšlejí nehoráznosti a jen nám tím přidělávají práci.“
„Ale co to vypáčené okno?“
„Simmons říká, že to je amatérská práce, udělaná obyčejným dlátem běžného typu; nezpůsobí to mnoho hluku. Asi se tu někde to dláto povaluje kolem domu, ale zatím jste ho nenašli. To není nic neobvyklého.“
„Myslíte, že někdo ze služebnictva o něčem ví?“
Inspektor Slack odpověděl dost váhavě: „Ne, pane, myslím, že ne. Zdá se, že to všechny pořádně rozrušilo a sebralo. Podezříval jsem Lorrimera, byl takový nesdílný, jestli mi rozumíte. Ale asi to nic neznamená.“
Melchett přikývl. Lorrimerově uzavřenosti nepřikládal důležitost. Ráznost inspektora Slacka často takhle působila na vyslýchané. Otevřely se dveře a vstoupil doktor Haydock. „Řekl jsem si, že se u vás zastavím a seznámím vás s hlavními fakty.“
„Výborně. Buďte vítán! No prosím.“
„Není toho mnoho. Jak jste předpokládali, smrt nastala uškrcením. Vrah použil saténového pásku z dívčiných šatů, otočil jí ho kolem krku a vzadu překřížil. Provedeno snadno a jednoduše. Ani k tomu nebylo potřeba velké síly, byla-li ovšem dívka překvapena. Nenašel jsem známky zápasu.“
„Kdy asi nastala smrt?“
„Řekněme mezi desátou a půlnocí.“
„Nemůžete to upřesnit?“
Haydock zavrtěl hlavou a trochu se ušklíbl. „Nechtěl bych riskovat svou odbornou pověst. Nedošlo k tomu před desátou a také ne po půlnoci.“
„A k jaké době se víc přikláníte?“
„Přijde na to. V krbu byl oheň, teplo v pokoji – to všechno může zvolnit tuhnutí mrtvého těla.“
„Můžete o té dívce říct ještě něco?“
„Ne mnoho. Je mladá, řekl bych sedmnáct nebo osmnáct. Do jisté míry ještě nevyspělá, ale svaly dobře vyvinuté. Byla úplně zdravá. Ostatně byla ještě panna.“ Doktor se uklonil a odešel.
Melchett řekl inspektorovi: „Jste si docela jist, že se v Gossingtonu nikdy předtím neukázala?“
„Služebnictvo je o tom naprosto přesvědčeno. Tvrdí, že by ji určitě poznali, kdyby ji tu byli někdy viděli.“
„To věřím,“ řekl Melchett, „takový typ je nápadný na míle daleko. Jako ta Blakova dívka.“
„Škoda že to nebyla ona. Už bychom byli o kousek dál.“
„Řekl bych, že to děvče přijelo z Londýna,“ zauvažoval nahlas policejní náčelník. „Nezdá se ni pravděpodobné, že by tu byly nějaké místní souvislosti. A je-li tomu tak, pak bychom měli zavolat Yard. Je to případ pro ně, ne pro nás.“
„Něco ji však muselo přimět, aby sem přijela,“ řekl Slack a dodal, zvědav, co to udělá: „Mám dojem, že plukovník a jeho paní o tom něco vědí. Jsou to ovšem vaši přátelé, pane…“
Melchett ho zmrazil pohledem. Řekl upjatě: „Buďte klidný, uvážil jsem všechny možnosti, opravdu všechny možnosti.“ A pokračoval: „Prohlédl jste soupis pohřešovaných?“
Slack přikývl a vytáhl papír se strojopisem. „Tady jsou. Paní Sandersová, pohřešovaná týden, tmavovlasá, modré oči, třicet šest let. Ta to není. Ostatně všichni kromě jejího manžela vědí, že odešla s nějakým chlapíkem z Leedsu. Pani Barnardová, pětašedesát let. Pamela Reevesová, šestnáctiletá studentka, pohřešovaná od včerejší noci, skautka, tmavohnědé vlasy spletené v copy, pět stop pět –“
Melchett mu podrážděně skočil do řeči: „Nečtěte ty pitomé detaily, Slacku. Tahle dívka nebyla studentka. Podle mého názoru –“ přerušilo ho zazvonění telefonu. „Haló… ano, zajisté. Policejní ředitelství v Much Benhamu… P…
